Dopady krize pocítilo 45 % respektive 1,8 miliónu zaměstnanců. Nejhůře ubytování, stravování a pohostinství

Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo od dubna do května u svého zaměstnavatele 1,8 milionu zaměstnanců. Nejvýrazněji bylo zasažené odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl překročil 90 %. Na 1,4 milionu zaměstnanců předpokládalo dočasnost těchto dopadů, 314 tisíc se obávalo o své pracovní místo.

Ve většině odvětví zaměstnanci častěji uváděli, že nepociťovali negativní dopady situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek. Poněkud více oproti ostatním regionům dopady pociťovali v Praze a Středočeském kraji.

„Nejvíce bylo zasaženo ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl negativních dopadů překročil 90 %. Podíl 55 % se pak objevil ve zpracovatelském průmyslu, který zaměstnává největší skupinu zaměstnanců, a stejně tak v peněžnictví a pojišťovnictví,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Podíl 67 % byl v kultuře, zábavě a rekreaci, 53 % měly činnosti v oblasti nemovitostí, mírně nadprůměrný podíl (48 %) byl v obchodě. Pouze třetinový podíl zaměstnanců reflektujících dopady byl v informačních a komunikačních činnostech a ve stavebnictví (36 %). Nejvíce v klidu byli zaměstnanci veřejné správy a obrany, zdravotní a sociální péče, energetiky a zásobování vodou, tedy odvětví, která zajišťují nezbytné činnosti.

„Více než 82 % zaměstnanců, kteří pociťují dopady u zaměstnavatele, si myslí, že krize ohrožuje jejich práci spíše dočasně. Ohrožení svého pracovního místa se zaměstnanci obávají nejvíce v severozápadních Čechách,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Nejvíce reflektovali ohrožení svého pracovního místa mladší zaměstnanci do 29 let (21 %), zatímco ti přes 51 let nejméně (14 %). V největší věkové skupině 30-49 let byl jejich podíl 18 %.

Mezi podnikateli (OSVČ) pocítilo negativní dopady 63 % z nich, tedy bezmála 0,5 milionu osob. Také u nich byly největší dopady v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde je nepocítila pouhá 2 % z nich. Na druhém místě pak skončilo vzdělávání s 92 % a 90% podíl měly ostatní činnosti dle klasifikace CZ-NACE. Menší než poloviční podíl najdeme naopak v zásobování vodou, v zemědělství a ve zdravotní a sociální péči. Jako vážné označila dopady krize čtvrtina podnikajících mužů a takřka třetina podnikajících žen. Zbylých 72 % OSVČ předpokládá, že dopady budou pouze dočasné.

Český statistický úřad zavedl od 1. dubna mimořádné zjišťování dopadů stávající krize na trh práce v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a v šetření bude dále pokračovat. Další výsledky bude ČSÚ prezentovat v rámci Rychlé informace v pondělí 3. srpna 2020.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad

Grafická část:

Přílohy

csu_tz200717_dopady_krize_pocitilo_45___zamestnancu.docx
Vyjádření Dalibora Holého, ředitele odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ
(soubor mp3)
Vyjádření Marka Rojíčka, předsedy ČSÚ
(soubor mp3)

17. července 2020

Dopady krize pocítilo 45 % zaměstnanců

Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo od dubna do května u svého zaměstnavatele 1,8 milionu zaměstnanců. Nejvýrazněji bylo zasažené odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl překročil 90 %. Na 1,4 milionu zaměstnanců předpokládalo dočasnost těchto dopadů, 314 tisíc se obávalo o své pracovní místo.

Ve většině odvětví zaměstnanci častěji uváděli, že nepociťovali negativní dopady situace na ekonomiku, tržby či objem práce a zakázek. Poněkud více oproti ostatním regionům dopady pociťovali v Praze a Středočeském kraji.

„Nejvíce bylo zasaženo ubytování, stravování a pohostinství, kde podíl negativních dopadů překročil 90 %. Podíl 55 % se pak objevil ve zpracovatelském průmyslu, který zaměstnává největší skupinu zaměstnanců, a stejně tak v peněžnictví a pojišťovnictví,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Podíl 67 % byl v kultuře, zábavě a rekreaci, 53 % měly činnosti v oblasti nemovitostí, mírně nadprůměrný podíl (48 %) byl v obchodě. Pouze třetinový podíl zaměstnanců reflektujících dopady byl v informačních a komunikačních činnostech a ve stavebnictví (36 %). Nejvíce v klidu byli zaměstnanci veřejné správy a obrany, zdravotní
a sociální péče, energetiky a zásobování vodou, tedy odvětví, která zajišťují nezbytné činnosti.

„Více než 82 % zaměstnanců, kteří pociťují dopady u zaměstnavatele, si myslí, že krize ohrožuje jejich práci spíše dočasně. Ohrožení svého pracovního místa se zaměstnanci obávají nejvíce v severozápadních Čechách,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Nejvíce reflektovali ohrožení svého pracovního místa mladší zaměstnanci do 29 let (21 %), zatímco ti přes 51 let nejméně (14 %). V největší věkové skupině 30-49 let byl jejich podíl 18 %.

Mezi podnikateli (OSVČ) pocítilo negativní dopady 63 % z nich, tedy bezmála 0,5 milionu osob. Také u nich byly největší dopady v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, kde je nepocítila pouhá 2 % z nich. Na druhém místě pak skončilo vzdělávání s 92 % a 90% podíl měly ostatní činnosti dle klasifikace CZ-NACE. Menší než poloviční podíl najdeme naopak
v zásobování vodou, v zemědělství a ve zdravotní a sociální péči. Jako vážné označila dopady krize čtvrtina podnikajících mužů a takřka třetina podnikajících žen. Zbylých 72 % OSVČ předpokládá, že dopady budou pouze dočasné.

Český statistický úřad zavedl od 1. dubna mimořádné zjišťování dopadů stávající krize na trh práce v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a v šetření bude dále pokračovat. Další výsledky bude ČSÚ prezentovat v rámci Rychlé informace v pondělí 3. srpna 2020.

Kontakt:

Jan Cieslar

tiskový mluvčí ČSÚ

T 274 052 017 | M 604 149 190

E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad

Grafická část: