Aktivita se pomalu zvyšuje i v americkém výrobním sektoru (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dění na finanční trzích se dnes z hlediska nových makroekonomických dat odehraje v ryze prázdninovém módu. Zajímavější data přijdou totiž pouze z USA. Tamní průmyslová produkce v červnu pravděpodobně dále zrychlila a v souladu s tím vzrostlo i využití výrobních kapacit. Podnikatelé tak mají mírný důvod k optimismu, což potvrdí červencový indikátor důvěry z oblasti New Yorku. Přesto však aktivita v americkém výrobním sektoru i nadále významně zaostává za předkrizovou úrovní.

Zajímavější data dnes přijdou pouze z USA

V regionu dnes bude zveřejněna pouze polská inflace za červen, půjde ovšem již o finální odhad, takže žádné překvapení nelze očekávat. Ze zbytku světa pak přijdou zajímavější data pouze z USA. Stejně jako v Evropě se i v americkém výrobním sektoru očekává, že po uvolnění překážek dojde k obnovení produkce. My očekáváme, že meziměsíční růst produkce zrychlil z květnových 1,4 % na 3,7 % v červnu. Trh je ve svých odhadech optimističtější, když čeká 4,4 %. V souladu s tím by se mělo zvýšit i využití výrobních kapacit. I americký výrobní sektor však trápí nedostatek poptávky a výrobní aktivita tak setrvá hluboko pod předkrizovou úrovní. Oproti Evropě navíc ve Spojených státech není stále šíření koronaviru plně pod kontrolou, když denní čísla nakažených stále lámou rekordy. Z ekonomického hlediska se však situace prozatím zlepšuje, což je i důvod, proč se v červenci čeká další nárůst důvěry podnikatelů. Dnes by to měl ukázat indikátor z okolí New Yorku.

Jelikož kalendář dnešních makroekonomických událostí toho moc nenabídne, lze předpokládat, že na finančních trzích opět převládne prázdninová nálada. Důvod k výraznějšímu pohybu jedním či druhým směrem tak nebude mít z tohoto úhlu pohledu ani česká koruna. Dění však můžou i nadále rozdmýchávat nové informace týkající se výskytu nových ohnisek koronaviru, či zprávy o vývoji nové vakcíny.

Aktivita ve výrobním sektoru zůstává nízká a inflaci táhnou zejména pohonné hmoty

Květnová průmyslová produkce v eurozóně zklamala, když vzrostla meziměsíčně o 12,4 %, zatímco analytici očekávali její nárůst o 15 %. Ve srovnání s loňským rokem je aktivita v evropském výrobním sektoru stále o zhruba pětinu nižší. K obnovení produkce dopomohlo postupné rozvolňování restriktivních opatření proti šíření koronaviru, k čemuž v květnu docházelo ve většině evropských ekonomik. V červnu již většina fyzických překážek pro podnikání padla, lze tak očekávat další nárůst produkce napříč evropským výrobním sektorem. Návratu na plné využití výrobních kapacit nicméně brání slabá poptávka. Ta se týká především investičního zboží a zboží dlouhodobé spotřeby jako jsou automobily, což jsou hlavní produkty průmyslových odvětví. Současný další narůst nejistoty spojený s opětovně se zvyšujícím počtem nových případů covid-19 ve vybraných zemích této poptávce dozajista moc nepřidá. To potvrzuje i červencový ZEW index z Německa, jehož složka hodnotící očekávání hospodářského vývoje se oproti předchozímu měsíci snížila. Nastala tak očekáváná korekce předchozí vlny optimismu. Složka hodnotící současnou situaci za očekáváními analytiků naopak zaostala, když se čekal její další nárůst, ta však nakonec setrvala na hodnotě z června. Negativním důsledkem současné situace je i narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Finální odhady červnového vývoje spotřebitelských cen v Německu potvrdily jejich meziměsíční nárůst o 0,6 %. Meziroční růst zůstal také beze změny, když činil 0,9 %. Po květnovém poklesu cen o 0,1 % tak německá meziměsíční inflace výrazně zrychlila. Z velké části za to mohly zvyšující se ceny pohonných hmot, které reagují na alespoň částečné obnovení poptávky po ropě vlivem postupného návratu ekonomik k běžnému fungování. Ve svižném růstu pokračovaly i ceny potravin, které v meziměsíčním vyjádření přidaly dalších 0,4 % a oproti loňskému roku jsou i nadále o více než 4 % vyšší. Jádrová složka inflace podle německé centrální banky však vzrostla oproti předchozímu měsíci pouze o 0,1 %, v květnu přitom jádrové ceny stagnovaly. V jejich utlumeném vývoji se tak již pravděpodobně odráží nižší poptávka po německé produkci, a to jak z domácí ekonomiky, tak i ze zahraničí. To se z důvodu stále velké nejistoty pravděpodobně nezlepší ani v následujícím období a bude tak docházet k dezinflačnímu vývoji. Ač tomu červnová data nenasvědčují, dezinflační vývoj pramenící ze slabé poptávky by měl převážit i v české ekonomice. Odstartovat by to mohl výraznější nárůst míry nezaměstnanosti, který lze očekávat na podzim. Podobně jako v Německu se spotřebitelské ceny vyvíjely i v USA. Americká meziměsíční inflace tak v důsledku vyšších cen pohonných hmot zrychlila v červnu na 0,6 %, její jádrová složka však zaznamenala růst pouze o 0,2 %.

Polská centrální banka včera ponechala úrokové sazby beze změny, tak jak se očekávalo. Na postoji centrální banky tak nic nezměnila ani poslední hodnota polské inflace, která se vrátila nad 3 %. Jádrová inflace vyšplhala v červnu dokonce až na rekordní 4 %. Tamní bankovní rada však i nadále upřednostňuje podporu reálné ekonomiky a zvyšování sazeb se tak minimálně ani ve zbytku letošního roku nečeká. Zatímco trh vidí aktuální vysokou inflaci jako dočasnou, někteří polští analytici i členové bankovní rady varují před stagflačním vývojem.

Koruna včera jasný směr nenabrala. Vůči euru se celý den obchodovala poblíž 26,68 CZK/EUR, vůči dolaru pak v závěru obchodování jen mírně posílila k 23,40 CZK/USD. V klidu byl včera i maďarský forint. Polský zlotý po zasedání centrální banky mírně posílil, vzápětí však následovala jeho částečná korekce. Euro včera pokračovalo v posilování proti dolaru.