Čeká Taiwan osud Hongkongu?

Během posledních týdnů proniklo do identifikační zóny protivzdušné obrany Taiwanu neobvyklé množství čínských vojenských letadel. Zvýšené napětí v prostoru Taiwanského průlivu se překrývá s událostmi v Hongkongu.

Ostrovní Hongkong funguje obdobně jako Taiwan jinak než pevninská Čína, která ovšem všechny teritoria považuje za svůj nedělitelný stát a dříve nebo později bude požadovat, aby fungovaly jako ona.

Oba ostrovy jsou dnes provázány několika podstatnými způsoby. Protesty v Hongkongu spustil vydávací zákon, který byl navržen kvůli případu hongkongského občana, požadovaného Taiwanem k vydání za vraždu, kterou tam spáchal. Během protestů sloužil Taiwan za příklad, že demokratický ostrovní národ může obstát ve stínu Číny. A teď, kdy se Čína pouští do přesilovky, aby dostala Hongkong zcela pod kontrolu, Taiwan nabídl podporu a útočiště pro-demokratickým protestujícím. Tím Čínu ještě více popudil. A aby toho nebylo málo, Tsai Ing-wen byla znovu zvolena prezidentkou Taiwanu - obavy Číny z formální deklarace nezávislosti ostrova tak narůstají, stejně jako z posílení separatistických nálad v Hongkongu.

Vztah mezi Taiwanem a Spojenými státy je od ovládnutí Číny komunisty komplikovaný. USA podporovaly nacionalisty, které vedl Chang Kai-shek, a nadále chránili a uznávali jeho režim jako skutečný čínský stát sídlící na ostrově Taiwan. Pro USA to byl status quo až do chvíle, kdy se Nixon pokusil o oslabení Sovětského svazu navázáním spolupráce s komunistickou Čínou. USA tak nakonec uznaly komunisty za legitimní vládce Číny, i když nadále považovaly Taiwan za svého spojence. A také jej stále podporují. Zbraněmi, bezpečnostní spoluprací a obchodem. Nicméně oficiální uznání Taiwanu jako suverénního státu je pro každou zemi, která má nějaké vazby na Čínu, zapovězeno.

Čína vždy protestovala proti americkému vztahu s Taiwanem a stále přísahá, že provincie odpadlíků bude nakonec znovu sloučena s pevninou. Po desetiletí bylo před toto sloučení vkládáno v projevech slovo „mírové“. Letos v květnu čínská výroční deklarace o opětovném sloučení s Taiwanem tuto standardní formulaci najednou postrádala.

USA se i nadále zavazují poskytovat Taiwanu, jednomu ze svých hlavních obchodních partnerů v regionu, pomoc a ochranu. Rovněž vyjádřily podporu hongkongským a pro-demokratickým demonstrantům. Ovšem jak pandemie, tak globální obchodní zájmy i nadcházející americké prezidentské volby ukazují, že štěkající USA příliš kousat nebudou. Neskrývané čínské kroky v Hongkongu naznačují, že prezident Xi právě na takovou konstelaci sází. Ještě zjevnější aktivity Číny kolem Taiwanu to jen potvrzují.

USA nedávno ohlásily snížení počtu vojáků rozmístěných v Německu, opustily své kurdské spojence v Sýrii a zkomplikovaly vztahy s dalším svým spojencem - Ukrajinou. Není těžké si pak představit Trumpovu administrativu, jak pokračuje „prodejem“ Taiwanu v rámci vyklízení amerických pozic v Asii a Tichomoří. A to vše jen kvůli pár obchodům se zemědělskými komoditami a dalším stimulům hospodářského oživení před listopadem, v zoufalé snaze prezidenta dosáhnout na druhé funkční období.

George Hays II
Vedoucí katedry mezinárodních vztahů