Víkendář: Nespokojení miliardáři

Hodně lidí se domnívá, že nepokoje, které se šíří ve Spojených státech, pramení z obrovské ekonomické nerovnosti. Ekonom Noah Smith se ale na stránkách Bloombergu ptá, zda je věc skutečně tak jednoduchá. Podle jeho názoru není společnost rozštěpena jen na velmi bohaté a 99 % zbylých lidí. „Bitva“ totiž probíhá i mezi 1 % těch nejbohatších a není radno ji ignorovat.

Smith poukazuje na to, že podle jednoho z posledních průzkumů je 87 % Američanů nespokojeno se situací v jejich zemi. Projevuje se to na sociálních sítích i v ulicích a historik Peter Turchin se domnívá, že důvod je následující: Příliš velká konkurence mezi elitami. Dochází totiž k tomu, že stále více lidí dědí, získává obrovské bohatství a studuje na prestižních univerzitách. Počet pozic ve vrcholné politice a předních firmách je ale omezený, tudíž se zostřuje konkurenční boj o ně. A následně roste zloba, zklamání a nespokojenost.

Smith má za to, že tato teorie sama o sobě nestačí, protože v ulicích protestuje mnoho chudých lidí a hodně lidí hlasuje pro politiky s extrémními názory. Nicméně „rozzlobení vzdělaní a bohatí lidé dodávají každé revoluci větší váhu, protože to jsou právě oni, kdo mají talent a zdroje na rozpoutání chaosu“. Ekonom zmiňuje, že na počátku devadesátých let bylo v USA jen 99 miliardářů, nyní jich tam najdeme více než 600. I kdybychom vzali do úvahy inflaci, jde o obrovský nárůst.

Takže roste i laťka pro to, co se považuje za úspěch. K tomu dochází ke strukturálnímu posunu v ekonomice, který dává větší tržní sílu menšímu počtu firem. Příčin je řada a výsledkem je menší počet významných firem. A tudíž menší počet příležitostí uplatnit se v jejich vedení. Podle Smithe nalezneme obdobnou situaci na poli univerzit, mnoho mladých lidí totiž netouží po majetku, ale chtějí něčeho dosáhnout v oblasti vědy. I zde se však podle ekonoma snižuje počet příležitostí.

Lze popsaný trend nějak obrátit? Zvýšení počtu příležitostí pro elity „je velmi složité“. Namísto toho by šlo „upravit očekávání“. Vyšší zdanění dědictví by podle ekonoma snížilo počet mladých lidí, kteří mají pocit, že mají nárok na obrovský majetek. Snížení počtu doktorandů na univerzitách by znamenalo snížení počtu těch, kteří aspirují na dosažení významné vědecké pozice. Zdanění bohatství by pak mohlo napomoci tomu, že „i lidé s 10 miliony dolarů se budou opět cítit jako skuteční boháči“.

Turchin se domnívá, že příjmová nerovnost pomáhá vysvětlit, proč nepokoje ze šedesátých a sedmdesátých let nevedly k vážným trhlinám v jednotě americké společnosti. Smith dodává, že nyní je již pozdě na to, aby se nepokoje zastavily. Nicméně stále lze „srovnat podmínky a změnit očekávání tak, aby se minimalizovaly škody, které by mohly přijít v budoucnosti“.

Zdroj: Bloomberg