Inflace v červnu 2020 nad prognózou a mírně nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace za červen 2020
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v červnu 2020 cenová hladina meziročně o 3,3 %. Inflace se tak oproti květnu zvýšila a stoupla opět mírně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v červnu meziročně zvýšily také o 3,3 %.
Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl 0,4 procentního bodu nad stávající prognózou ČNB. Kladná odchylka cenového vývoje od prognózy souvisela zejména s výrazně vyšší než očekávanou jádrovou inflací. V ní se pravděpodobně projevuje donedávna solidní příjmová situace domácností spolu s dočasně zvýšenými náklady firem v podmínkách koronavirové krize včetně vlivu oslabeného kurzu koruny. Lehce rychlejší ve srovnání s prognózou byl rovněž růst regulovaných cen. Opačným směrem působil oproti predikci o něco výraznější meziroční propad cen pohonných hmot odrážející předchozí kolaps světových cen ropy. Růst cen potravin vedle toho v červnu zrychlil v menší míře, než očekávala prognóza, nicméně zůstává vysoký. Nadále přitom odráží zesílenou poptávku po potravinách při zvýšených nákladech a nedostatku pracovníků v zemědělství v Evropě vlivem koronavirové pandemie. Mírnější ve srovnání s prognózou byly také dopady změn nepřímých daní, což souviselo s poněkud pozvolnějším promítáním zvýšené spotřební daně na tabák do cen cigaret.
Zveřejněná data představují v souhrnu proinflační riziko stávající prognózy ČNB, a to zejména pro nejbližších několik měsíců. To souvisí zejména s rostoucí odchylkou jádrové inflace od prognózy v kontextu přetrvávající obrovské nejistoty ohledně ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Podle stávající prognózy citelně oslabené domácí cenové tlaky postupně převáží nad dočasným proinflačním vlivem oslabeného kurzu koruny. V souhrnu pak protiinflační dopady koronavirové krize v podmínkách hlubokého propadu domácí ekonomiky povedou podle stávající prognózy k poklesu inflace k dvouprocentnímu cíli koncem letošního roku. Ke snižování inflace přispěje i již pozorovaný značný pokles cen pohonných hmot a též zvolnění růstu regulovaných cen. Dynamika cen potravin naopak letos zůstane vysoká vlivem proinflačního působení faktorů na straně poptávky i nabídky. Pokles inflace bude v letošním i příštím roce brzděn také cenovými dopady změn nepřímých daní. Inflace se tak ve výsledku bude v roce 2021 nacházet poblíž dvouprocentního cíle České národní banky.
Petr Král, ředitel sekce měnové
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz