Poslanci se dnes budou přetahovat o miliardy z obří rozpočtové rezervy, ve hře budou důchody ženám, památky a místní silnice či odměny zaměstnancům dětských domovů
Poslanci by dnes měli definitivně schvalovat historicky
nejvyšší schodek státního rozpočtu. V rámci druhého čtení minulý týden navrhli
změny za více než 165 miliard korun. Řada z tří desítek návrhů se točí kolem
takzvané vládní rozpočtové rezervy.
Rozpočtová rezerva ze zákona o rozpočtových pravidlech slouží k ke krytí
nezbytných výdajů, které však nejsou obsaženy v zákoně o státním rozpočtu. Je
to tedy jakýsi „bianco šek“. Z příslušného zákona plyne, že tvoří nejméně 0,3
procenta výdajů rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Vzhledem k tomu, že
aktuální návrh rozpočtu počítá pro letošek s výdaji 1,865 bilionu korun,
rezerva musí činit nejméně přibližně 5,6 miliardy.
Například loni byl schválen rozpočet na rok 2020 s rezervou 4,87 miliardy. Ta
byla však už letos v březnu rozpuštěna navýšením výdajů v oblasti
zdravotnictví, souvisejících s bojem s šířící se koronavirovou nákazou.
V rámci aktuálního návrhu na navýšení schodku na 500 miliard korun vláda
plánovala rozpočtovou rezervu původně navýšit na 136,6 miliard korun. Takto
závratná výše rezervy bez vymezení konkrétního účelů výdajů znepokojovala jak
mnohé opoziční politiky, tak Národní rozpočtovou radu či například odboráře.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zřejmě i proto přišel s poslaneckým návrhem, který
rezervu snižuje o zhruba 100 miliard korun, na 36,1 miliardy korun. Tento
Babišův návrh podpořil rozpočtový výbor poslanecké sněmovny. To však neznamená,
že by se o sto miliard měl snižovat schodek, peníze jen mají být přesunuty do
vybraných konkrétních rozpočtových kapitol. Nebudou tedy již představovat v
takové míře „bianco šek“, ale budou účelověji vázány.
Zmíněné desítky návrhů druhého čtení často žádají další přesuny prostředků z
rozpočtové rezervy tak, aby právě byly účelověji vázány. Například Václav
Votava z ČSSD navrhuje z rezervy převést 460 milionů korun Správě státních
hmotných rezerv na obnovu zásob a vybavení. Dále prosazuje přesun 1,5 miliardy
korun z vládní rozpočtové rezervy ministerstvu školství na posílení vzdělávání
na dálku.
Marian Jurečka z KDU-ČSL prosazuje přesunout z rezervy hned osm miliard korun
na zvýšení důchodů ženám o 500 korun za každé vychované dítě. Jeho spolustraník
Vít Kaňkovský by z rezervy přesunul 1,5 miliardy korun na sociální služby a Jan
Bartošek by přesunul 5 miliard korun z rezervy Státnímu fondu podpory investic.
Věra Kovářová za STAN chce z rezervy převést 5,35 miliardy korun krajům k
dorovnání výpadku daňových příjmů. Dalších 800 milionů korun z rezervy by
Kovářová přesunula na obnovu kulturních památek a opravy místních silnic.
Miliardu korun z rozpočtové rezervy Kovářová navrhuje využít na investice
Státního fondu dopravní infrastruktury, například na bezbariérové úpravy
chodníků a na stezky pro cyklisty.
Hana Aulická Jírovcová z KSČM chce použít 200 milionů korun z rozpočtové
rezervy na odměny zaměstnanců dětských domovů, 50 milionů na sociální práci v
obcích a 1,75 miliardy na odměny zdravotníků. Dalších 300 milionů z rezervy by
Jírovcová využila v regionálním školství.
Mikuláš Ferjenčík z Pirátské strany pak ale navrhuje snížení rozpočtové rezervy
a tím i rozpočtového schodku o až o 25 miliard korun. Jeho spolustraník
František Navrkal by rád převedl 100 milionů korun z rezervy na posílení
personálních kapacit okresních soudů k urychlení zastavování nezákonných
exekucí.
Obecně je záměr vlády proinvestovat se z krize, byť za cenu tak velkého
schodku, ve své podstatě správný. V krizovém období se z pochopitelného důvodu
obavy z ekonomické budoucnosti zdráhá své peníze roztáčet soukromý sektor.
Proto je žádoucí, aby jej místo něj roztáčel – a tím zmírňoval či zcela
zmizíkoval ekonomický propad – veřejný sektor.
Veřejný sektor se tolik nemusí obávat ekonomické budoucnosti, neboť roztáčí
peníze, které nejsou jeho, ale které vybral na daních nebo si půjčil, aniž by
ovšem kterýkoli úředník či politik veřejné sféry nesl za půjčku, resp. její
případné nesplacení přímou osobní odpovědnost. Proto se veřejný sektor
zadlužuje snáze, ale také levněji než sektor soukromý. Potud podstata věci,
jakási teorie.
V praxi není tak snadné rychle rozjet investiční projekty. Třeba kvůli
nepružnému stavebnímu zákonu. Proto jsou na místě pochyby, zda vláda může své
investice dostatečně rychle navýšit tak, aby opravdu citelně zmírnila
koronavirový ekonomický propad.
V rámci jednání Národní ekonomické rady vlády přesto doporučujeme, aby vláda
své investice nyní akcelerovala, ale aby byly v investování aktivnější také
obce a kraje. Investování menších územně správních jednotek je často pružnější
a akceschopnější, jelikož operují spíše s menšími objemy vyčleněných
investičních prostředků a zainvestovávané projekty jsou celkově méně náročné.
Investování na úrovni obcí a krajů navíc povede k vyváženému regionálnímu
rozvoji. Obce navíc v souhrnu v uplynulých letech hospodařily – a stále ještě
hospodaří – přebytkově.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz