Jak utrácíme (update): minulý týden karetní transakce (včetně výběrů z
ATM) vzrostly o meziročně +1%. V létě roste podíl plateb (i výběrů z
ATM) v zahraničí. Pokud se podíváme jen na tuzemské transakce, tak uvidíme růst +3% (minulý týden +6%). To jsou
dobré zprávy ohledně oživení
spotřeby domácností po zrušení plošné
karantény.
Co ty zahraniční transakce? Jednoduše řečeno, letos Češi utrácejí méně v zahraničí, ale část "neutracených" peněz v zahraničí je utracena v
ČR. To je pozitivní pro místní podnikatele, kterým budou chybět zahraniční hosté. Dobře je to vidět například na platbách kartou za ubytování (hotely, penziony, kempy).
Za ubytování Češi zaplatili kartou o 28% méně než vloni. Nicméně pokud vyčleníme jen tuzemské platby, tak jsme na +25% y/y (před COVIDem, v lednu/únoru byl růst 10%).
K tomu můžeme doplnit platby v restauracích v
ČR: vzrostly meziročně o 35% (podobný růst jako před COVIDem).
V obou případech se ještě před dvěma měsíci čekala výrazně nižší poptávka díky strachu z
nákazy. Podobně se čekalo, že už si nebudeme podávat ruku při pozdravu. V obou případech jsme se rychle zbavili obav.
A co výpadek zahraničních turistů? Že nemůže přebít vyšší poptávku našinců po
dovolené v
ČR? Koukněme na statistiky. Začneme počtem přenocování. V
roce 2018 počet přenocování zahraničních turistů v
ČR dosáhl 46
milionů (počet turistů krát počet nocí strávených v
ČR). Pro srovnání, Češi měli počet přenocování v
ČR na 119
milionů. Když to vztáhneme na jednoho
obyvatele, tak to znamená v průměru cca 12 dnů, které strávíme přenocováním jako turisté v
ČR. Trošku krkolomně popsané, ale snad se chápeme.
Zajímavé je, že Češi v zahraničí měli 60
milionů přenocování. Tedy více než zahraniční turisté v
ČR.
Jedna věc jsou počty turistů, jiná věc jsou peníze, které utratí. Turisté mohou
bydlet v kempu nebo ve drahém hotelu. Mohou chlemtat
pivo nebo využívat "spotřebovávat" historii,
kulturu, procedury,
služby, nakupovat nejen suvenýry… Z ČSÚ vyčteme, že
spotřeba příjezdového
cestovního ruchu dosáhla v
roce 2018 168 mld.
CZK. To představuje 3,2%
HDP. Nejde o čistý dopad do
ekonomiky. Tato
spotřeba bude mít nějakou dovozní náročnost. Asi ne tak vysokou jako v případě v případě
spotřeby domácností (cca 50%), čistý efekt bude zhruba 2-2,5%
HDP.
Podobné (ale jak to ve statistice bývá, ne zcela stejné) údaje dostaneme z
platební bilance, která sleduje toky mezi
ČR a zahraničím. Ta nám totiž i řekne, kolik Češi zhruba utratí v zahraničí. Příjmy
ČR z
cestovního ruchu od cizinců byly v loňském
roce 167 mld.
CZK. Tedy necelá 3%
HDP. Naopak naše výdaje 135 mld.
CZK, tedy 2,3%
HDP. To je částka, kterou Češi zaplatí v zahraničí za
cestování.
Takže kdyby do
ČR nepřijel žádný turista a neutratil ani
korunu, tak bychom přišli o těchto 167 mld.
CZK. To by byla velká rána. Ale pokud by zároveň Češi nejeli utrácet do zahraničí a stejné peníze by utratili v
ČR, tak ve finále by celková "
škoda" byla jen 0,6%
HDP, tedy 32 mld.
CZK.
Správně namítáte, že najednou nepočítám s dovozní náročností, která by toto číslo snížila. Na druhé
straně Češi v
ČR by asi chtěli utratit v českých luzích a hájích méně než u moře. Ale každopádně se nebavíme o procentech
HDP, ale spíše o desetinkách dopadu výpadku
cestovní ze a do zahraničí. To je něco, co
česká ekonomika dokáže vydýchat. Z makro pohledu. Samozřejmě
firmy, které byly závislé na zahraničních turistech, a které nebudou schopny jejich výpadek nahradit našincem, tak si projdou krušnými
časy.
David Navrátil
Hlavní ekonom ČS
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz