Vodovody a kanalizace v Ústeckém kraji v roce 2019. Průměrná cena vody - vodného a stočného.

V roce 2019 se výroba vody v Ústeckém kraji v porovnání s předchozím rokem snížila, k poklesu došlo ve většině krajů. Ve všech krajích včetně Ústeckého vzrostla cena vody. Již druhým rokem ale nebyla v Ústeckém kraji voda nejdražší v ČR. Nejvíce za vodu v těchto letech zaplatili obyvatelé Libereckého kraje.

Vodovody

Vodou z vodovodů bylo v roce 2019 v Ústeckém kraji zásobováno celkem 804 tisíc obyvatel, tj. o 2,4 tisíc obyvatel více než v roce 2018. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v kraji představoval 98 %, což bylo o 0,3 p. b. více než v roce 2018. V porovnání s ostatními kraji byl podíl obyvatel zásobovaných vodou v kraji čtvrtý nejvyšší. Vyšší podíl měli v Moravskoslezském kraji a 100 % pokrytí vykázali v hlavním městě Praze a v Karlovarském kraji. Celorepublikový průměr (94,6 %) kraj překročil o 3,4 p. b.

V roce 2019 se oproti předchozímu roku výroba vody snížila. Objem vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu v roce 2019 dosáhl v Ústeckém kraji 49 013 tis. m³ a v porovnání s rokem 2018 poklesl o 1 335 tis. m³, tj. o 2,7 %. Naproti tomu vzrostlo množství fakturované pitné vody celkem (38 154 tis. m³) o 228 tis. m³ (o 0,6 %), nárůst zaznamenalo i množství fakturované vody pro domácnosti, které odebraly 27 294 tis. m³, což bylo o 491 tis. m³ vody (o 1,8 %) více než v předchozím roce. Objem fakturované pitné vody domácnostem meziročně vzrostl ve většině krajů včetně Ústeckého kraje. Meziroční pokles vykázalo 5 krajů – Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Vysočina a Moravskoslezský.

Množství fakturované vody na počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů, neboli specifické množství vody fakturované celkem, dosáhlo v roce 2019 v Ústeckém kraji 130 litrů na osobu a den a v porovnání s předchozím rokem se zvýšilo o 0,4 litru (o 0,3 %). Nárůst zaznamenali ve většině krajů s výjimkou Prahy, Plzeňského a Pardubického kraje, Vysočiny, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Mezi roky 2018 a 2019 vzrostlo v Ústeckém kraji i množství fakturované vody domácnostem, a to o 1,4 litru (o 1,5 %), v roce 2019 dosáhlo v kraji 93 litrů na osobu a den. K meziročnímu nárůstu došlo ještě v dalších osmi krajích, v Ústeckém kraji byl nárůst čtvrtý nejnižší po Kraji Vysočina, Pardubickém a Olomouckém kraji. Stagnaci zaznamenali v Jihomoravském kraji. Ve 4 krajích - Jihočeském, Plzeňském, Moravskoslezském a Karlovarském množství fakturované vody domácnostem pokleslo. Na osobu a den evidují nejvyšší spotřebu vody v domácnostech v Praze (113,1 litrů), druhá nejvyšší byla v Ústeckém kraji. Naproti tomu nejnižší spotřebu - méně než 80 litrů na osobu a den - vykázaly domácnosti ve Zlínském kraji.

Dlouhodobým jevem je růst ceny vody. V Ústeckém kraji dosáhla v roce 2019 celková hodnota vodného 1 688 mil. Kč (bez DPH) a od roku 2005 se zvýšila téměř o polovinu (o 48,8 %, tj. o 533,3 mil. Kč). V porovnání s rokem 2018 vzrostlo vodné celkem v kraji o 40,9 mil. Kč. Nárůst mezi posledními dvěma roky jsme zaznamenali ve všech krajích republiky. K nejvyššímu nárůstu proti roku 2018 došlo v Karlovarském kraji (o 5,1 %), k nejnižšímu v Praze (o 2,0 %), navýšení o 2,5 % v Ústeckém kraji bylo třetí nejnižší v republice.

Cena vody (bez DPH) tedy průměrná cena za 1 m³ fakturované pitné vody se od roku 2005 v Ústeckém kraji zvýšila téměř o tři čtvrtiny - z 24,70 Kč na 44,20 Kč za m³. Proti průměru celé republiky byla cena vody v loňském roce v kraji vyšší o 4,90 Kč. Na rozdíl od předchozích deseti let (2008 – 2017), kdy obyvatelé Ústeckého kraje platili za 1 m³vody nejvíce v České republice, v roce 2018 a 2019 se situace zlepšila a nejvíce platili obyvatelé v Libereckém kraji.

V porovnání s předchozím rokem vzrostla v roce 2019 cena vody ve všech krajích, z toho nejvíce – o 5 a více procent v Karlovarském, Moravskoslezském a Pardubickém kraji.

Kanalizace

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci meziročně poklesl o 0,2 p. b. na 83,5 %. Celkový počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci v kraji byl 685 121, z toho bylo 99,4 % (681 012 obyvatel) napojeno na čistírnu odpadních vod. Podíl obyvatel v domech napojených na čistírnu odpadních vod z celkového počtu obyvatel napojených na kanalizaci byl v mezikrajovém srovnání čtvrtý nejvyšší. Stoprocentní pokrytí mělo město Praha a Karlovarský kraj, následoval Středočeský kraj. Republikový průměr (96,7 %) byl v kraji překročen o 2,7 p. b. Podíl osob napojených na kanalizaci s koncovou ČOV v přepočtu na střední stav obyvatel meziročně stagnoval a představoval 83,0 %.

Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) v Ústeckém kraji dosáhlo v roce 2019 celkem 30 293 tis. m³ a proti roku 2018 bylo vyšší o 455 tis. m³(o 1,5 %). K meziročnímu nárůstu došlo celkem v 11 krajích včetně Ústeckého. Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace za celé území republiky meziročně vzrostlo o 3 738 tis. m³, tj. o 0,8 %.

Objem čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) dosáhl v roce 2019 v Ústeckém kraji 30 253 tis. m³a v porovnání s rokem 2018 vzrostl o 716 tis. m³, tj. o 2,4 %. Podíl čištěných odpadních vod na objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) představoval 99,9 % a proti roku 2018 vzrostl o 0,9 p. b. Proti průměru celé ČR (97,7 %) byl vyšší o 2,2 p. b.

Celková hodnota stočného dosáhla v roce 2019 v Ústeckém kraji 1 444,6 mil. Kč (bez DPH) a v porovnání s rokem 2018 byla vyšší o 19 985 tis. Kč, tj. o 1,4 %. K meziročnímu nárůstu došlo ve všech krajích, z toho nejvyšší byl ve Středočeském, Olomouckém a Zlínském kraji (o 5 a více procent). Navýšení v Ústeckém kraji bylo nejnižší.

Cena stočného (bez DPH) čili průměrná cena za 1 m³odváděných odpadních vod dosáhla v roce 2019 v Ústeckém kraji hodnoty 41,80 Kč za m³. Od roku 2005 se cena stočného v kraji téměř zdvojnásobila (nárůst o 20,70 Kč, tj. o 98,7 %), což je patrné i z grafu č. 2. V porovnání s rokem 2018 stoupla cena stočného v kraji o 0,10 Kč za m³. Průměr za celou ČR (34,70 Kč za m³) byl v kraji překročen o 7,10 Kč. V mezikrajovém srovnání je cena stočného v Ústeckém kraji od roku 2008 druhá nejvyšší po kraji Libereckém. Porovnání jednotlivých krajů je znázorněno v grafu č. 3.