Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2020

12. 6. 2020

Hl. m. Praha je dlouhodobě po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem Česka. V 1. čtvrtletí roku 2020 vzrostl počet obyvatel v Praze podle předběžných výsledků o 1 003 osob na celkových 1 325 280 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál především přírůstek stěhováním (o 864 osob), přirozenou měnou přibylo 139 osob. V porovnání s 1. čtvrtletím roku 2019 došlo k meziročnímu poklesu přirozeného, migračního i celkového přírůstku, dále pak ke snížení počtu sňatků, rozvodů a živě narozených. Meziroční nárůst byl zaznamenán u počtu osob zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých.

K 31. březnu 2020 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 325 280 obyvatel, z nichž bylo 51,1 % žen. Během 1. čtvrtletí roku 2020 se počet obyvatel Prahy zvýšil o 1 003 osob, což bylo o 1 121 osob méně než ve stejném období předchozího roku. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 594, zatímco žen přibylo 409. K nárůstu počtu obyvatel během 1. čtvrtletí 2020 došlo u 7 ze 14 krajů Česka. Hl. m. Praha zaznamenalo v absolutním vyjádření druhý nejvyšší nárůst, a to po kraji Středočeském (o 3 044 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel činil nárůst v hl. m. Praze 3,0 osob a byl tak mezi kraji třetí nejvyšší a to po krajích Středočeském (8,8) a Plzeňském (3,8).

Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1. čtvrtletí 2020 stěhování, díky němuž přibylo v kraji 864 obyvatel (meziroční pokles o 51,7 %). Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování se zahraničím, odkud se do Prahy přistěhovalo o 1 730 osob více, než se z ní vystěhovalo, což bylo meziročně o 39,3 % méně. Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka ztratila Praha 866 osob (meziroční pokles o 18,5 %). V 1. čtvrtletí 2020 se do Prahy přistěhovalo celkem 9 992 osob, což bylo o 0,9 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 9 128, což bylo meziročně o 12,5 % více.

Přirozenou měnou se v 1. čtvrtletí 2020 zvýšil počet obyvatel o 139 osob, což bylo meziročně o 58,8 % méně. Tento pokles byl zapříčiněn meziroční snížením počtu živě narozených dětí (o 3,5 %) a meziročním zvýšením počtu zemřelých osob (o 2,3 %). Během 1. čtvrtletí 2020 přišlo na svět 3 430 dětí a zemřelo celkem 3 291 osob.

Obrázek 1 : Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2004 až 2020

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v 1. čtvrtletí 2020 na přední pozice mezi kraji. Na tisíc obyvatel vykázala Praha nejvyšší počet živě narozených dětí (10,4 ‰), nejnižší počet zemřelých (10,0 ‰), a byla tedy jediným krajem, který měl kladný přirozený přírůstek (0,4 ‰). Praha dále vykázala ze všech krajů nejvyšší počet přistěhovalých (30,3 ‰) a vystěhovalých (27,7 ‰) osob. Výjimkou bylo páté místo, které Praha obsadila u hodnot přírůstku stěhováním (2,6 ‰) a třetí místo, na kterém se Praha umístila z hlediska celkového přírůstku (3,0 ‰).

Počet sňatků v Praze v 1. čtvrtletí 2020 byl 461, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o pokles (o 18,6 %). Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,4 a byl třetí nejvyšší mezi kraji. Počet rozvodů dosáhl v 1. čtvrtletí 2020 hodnoty 620. Ve srovnání s ostatními kraji byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze čtvrtý nejnižší (1,9 ‰).

Obrázek 2 : Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2004 až 2020

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně snížil na 41,1 % (za 1. čtvrtletí roku 2019 to bylo 41,4 %), stále zůstal pod průměrem Česka (48,7 %). Mezi kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Z celkového počtu 3 430 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,3 %, druhorozených bylo 36,4 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,4 %.

Obrázek 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2004 až 2020

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 31. březnu 2020 byla Praha 4 se 132 045 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (110 553 osob), Praha 6 (107 169 obyvatel), Praha 8 (105 953 osob) a Praha 5 (88 333 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 31. březnu 2020 byla Praha-Nedvězí se 340 osobami. Mezi další městské části s nejmenším počtem obyvatel patřila Praha-Královice (410 osob), Praha-Přední Kopanina (691 obyvatel), Praha-Benice (708 osob) a Praha-Lochkov (844 obyvatel).

Z celkového počtu 57 městských částí byl v 1. čtvrtletí 2020 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 40 městských částí, naopak v sedmnácti městských částech došlo k úbytku počtu obyvatel. Na nárůstu počtu obyvatel hl. m. Prahy v 1. čtvrtletí 2020 se nejvíce podílely městské části Praha 9 (355 obyvatel), Praha 22 (182 obyvatel), Praha-Řeporyje (132 obyvatel), Praha 15 (128 obyvatel) a Praha 12 (115 obyvatel). Naopak nejvyšší úbytek v 1. čtvrtletí 2020 zaznamenaly městské části Praha 8 (-265 obyvatel), Praha 2 (-136 obyvatel), Praha 3 (-131 obyvatel), Praha 1 (-130 obyvatel) a Praha 11 (-124 obyvatel).

Během 1. čtvrtletí 2020 byl u 39 městských částí počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých, naopak u 18 městských částí byl migrační přírůstek záporný. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 9 (319 osob), Praha 22 (165 obyvatel), Praha 12 (116 osob), Praha-Řeporyje (115 osob) a Praha 15 (110 obyvatel). Naopak nejvyšší migrační ztráty zaznamenaly městské části Praha 8 (-198 obyvatel), Praha 3 (-170 obyvatel), Praha 2 (-152 obyvatel), Praha 1 (-108 obyvatel) a Praha 11 (-84 obyvatel).

U 36 městských částí Prahy byl v 1. čtvrtletí 2020 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob, u 15 městských částí byl přirozený přírůstek záporný a u šesti městských částí byl počet živě narozených dětí a zemřelých stejný. Nejvyšší přirozený přírůstek byl zaznamenán v Praze 5 (70 osob), Praze 13 (52 osob), Praze 7 (41 osob), Praze 14 (40 osob) a Praze 3 (39 osob). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 10 (-124 obyvatel), Praze 4 (-69 obyvatel), Praze 8 (-67 obyvatel), Praze 11 (-40 obyvatel) a Praze 6 (-35 obyvatel).

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.