Květen přinesl další zpomalení inflace

Růst spotřebitelských cen v květnu dále přibrzdil, když meziroční inflace ztratila tři desetiny procentního bodu a dosáhla 2,9 %. Po šesti měsících se tak vrátila do tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. Oproti dubnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %. Květnová inflace byla mírně vyšší oproti našim očekáváním i konsenzu trhu. Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo u potravin a nealkoholických nápojů, méně rostly i ceny oděvů a vodného a stočného, kde se částečně projevilo snížení DPH z 15 na 10 procent. V květnu se pak ještě více prohloubil pokles cen pohonných hmot, které jsou oproti úrovni před rokem nižší o více než pětinu. Na druhé straně zrychlil růst cen alkoholických nápojů a tabáku.

Největší měrou se na meziroční inflaci podílejí ceny potravin včetně nealkoholických nápojů, kde se zvyšují zejména ceny masa, uzenin a ovoce. Významně přispívaly i ceny bydlení, kde roste zejména nájemné a elektřina. Růst cen služeb dosáhl v květnu, stejně jako v dubnu, 3,3 %. Cenové tlaky v zahraničí jsou utlumené, inflace v eurozóně je téměř na nule. Na druhé straně slabší kurz koruny bude přes dražší dovážené zboží přispívat k růstu tuzemských cen. 

Vlivem aktuální epidemie koronaviru a jejích dopadů na ekonomickou aktivitu i chování zákazníků očekáváme, že spotřebitelská inflace bude i v následujících měsících ztrácet dynamiku. To bude dáno klesajícími cenami surovin a materiálů i slábnoucí poptávkou. Sentiment spotřebitelů je silně zasažen, lidí bez práce bude přibývat a značně zpomalí i mzdová dynamika. To vše bude omezovat výdaje zejména na zbytné věci, tedy především na cestování, rekreaci a kulturu a brzdit cenový růst. Podle našich odhadů by se růst spotřebitelských cen měl na konci letošního roku dostat mírně pod dvouprocentní cíl ČNB. Ta reagovala na vzniklou situaci a postupně snížila základní úrokovou sazbu ve třech krocích v celkovém rozsahu dvou procentních bodů na hodnotu 0,25 %. Očekáváme, že na této úrovni sazby letos zůstanou, pokud by však byl propad ekonomiky hlubší, či pokud by došlo k druhé vlně šíření nákazy, ČNB by pak sazby snížila až na nulu a do úvahy by přišla i možnost použití nekonvenčních měnových nástrojů.

Autor: Luboš Růžička, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik 

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.