Makroekonomika | 08.06.2020 13:54:38

Německo tentokrát český průmysl nespasí

Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru.

V souladu s očekáváními se na pozorovaném průmyslovém propadu nejvýrazněji podepsalo odvětví výroby motorových vozidel. Zde došlo meziročně k poklesu výroby o dramatických 80 %, což se poté na celostátním výsledku vzhledem k výrazné váze tohoto sektoru promítlo -15,7 procentními body. Negativně přispěla i výroba pryžových a plastových produktů, která meziročně propadla o 48 % a její příspěvek do celku tak byl -3,5 procentního bodu. Nedařilo se ani ve výrobě kovových konstrukcí, která poklesla téměř o čtvrtinu, což odpovídá příspěvku -2,7 procentního bodu. Příslovečným jednookým mezi slepými se tak v dubnu stala výroba papíru a výrobků z papíru, která jako jediná meziročně narostla (+4,9 %) a k celkovému výsledku tak přispěla kladně, byť pouhým 0,1 procentním bodem. Za zmínku stojí i výroba farmaceutických výrobků a také výroba počítačů, které alespoň stagnovaly, což lze v současné situaci označit za úspěch.

Ačkoliv byly ekonomické restrikce již téměř kompletně uvolněny, od českého průmyslu nelze očekávat okamžité odražení ode dna zpět na předkrizové úrovně. Pandemické zmrazení tuzemské i světové ekonomiky trvalo příliš dlouho na to, aby jej bylo možné přejít. Již nyní je to vidět na dramatických poklesech zakázek, které se odrazí v budoucí utlumené výrobě. Mnohé ekonomické subjekty se navíc restartu ekonomiky již nedožijí, a budou následně chybět v pozicích dodavatelů i odběratelů. Ani velkolepý německý vládní podpůrný program tentokrát české zpracovatele nespasí. Na rozdíl od „šrotovného“ z předchozí krize totiž tentokrát necílí na konvenční automobily, které jsou českou doménou. I po zbytek roku tak očekáváme o tuzemského průmyslu slabý výkon, ačkoliv hororový dubnový výsledek by již překonán být neměl.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: Luboš Růžička, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář