Nová prognóza ECB bude pochmurná (Tématické reporty)

K jednacímu stolu již zítra zasedne Evropská centrální banka. Žádné akce od ní neočekáváme, ačkoli její nová ekonomická prognóza může k takovýmto krokům svádět. Další opatření, jakými může být zařazení hypotečních úvěrů do programu TLTRO či rozšíření programu QE, očekáváme až na podzim. Tržní eurové úrokové sazby se podle nás v současnosti nachází na svém cyklickém dně a ve zbytku roku by měly začít postupně růst. Zároveň vidíme riziko, že by tento nárůst mohl nastat dříve a s větší dynamikou. Finanční trhy podceňují možnost návratu inflace k vyšším úrovním v delším horizontu a neberou v potaz možné dopady nedávno představeného záchranného fondu.

Nová prognóza z dílny ECB, která bude zveřejněna zítra, bude pravděpodobně pochmurná. Podle slov šéfky ECB Lagardeové není optimistický scénář z dubna již aktuální a stávající vývoj podle ní spíše koresponduje se středním až pesimistickým scénářem. Ty pro letošní rok počítají s propadem ekonomiky eurozóny o 8-12 %. Tak pesimističtí nejsme. Náš odhad počítá s poklesem o 5,4 %, přičemž v příštím roce by již ekonomika měla růst (6,0 %). I tak ale bude muset ECB přijít s dalšími kroky. K těm by mohlo patřit zařazení hypotečních úvěrů do programu TLTRO, což by podpořilo důvěru a spotřebu domácností. K takovémuto kroku by ECB mohla přistoupit v září. Pravděpodobné je i snížení sazeb u TLTRO a další uvolnění podmínek pro poskytování úvěrů. ECB také může spustit program nákupu akcií, popřípadě ETF, pokud by na trhu panovala příliš velká volatilita, která by ohrožovala hospodářský růst. Stávající program QE podle našeho názoru centrální banka o jeden rok prodlouží a o dalších 500 mld. EUR rozšíří. Toto oznámení očekáváme ale až v říjnu.

Snížení úrokových sazeb považujeme v tuto chvíli za neefektivní a takovýto krok ze strany ECB neočekáváme na tomto, ani na žádném z následujících zasedání. Vzhledem k inflaci hluboko pod inflačním cílem ECB sazby podle naší prognózy zůstanou na stávající úrovni (depozitní sazba -0,5 %) až do poloviny roku 2023. Poté by sazby měly začít postupně růst.

Eurové úrokové sazby se v průběhu května opět vrátily po celé své křivce do záporných hodnot a i nadále se pohybují na dosah svých historických minim. Trhy navíc do značné míry očekávají, že dojde k dalšímu snížení depozitní sazby ECB do hlubšího záporu, což ještě podporuje nižší úrovně tržních úrokových sazeb zejména na krátkém konci křivky. Podle nás se tak sazby nachází na svém cyklickém dně a v průběhu roku začnou postupně růst. Zároveň ale vidíme riziko, že tento růst nastane dříve a s rychlejší dynamikou s tím, jak trh začne přehodnocovat svá očekávání. (1) Ačkoli i naše prognóza počítá s tím, že inflace v eurozóně zůstane nízko po velmi dlouhé období, finanční trhy podle nás v tuto chvíli až příliš podhodnocují její možný nárůst v horizontu dvou až pěti let, což reflektují i nízké tržní úrokové sazby. (2) Navíc se k tomu přidává nedávno zveřejněný návrh záchranného fondu z dílny Evropské komise. Ten počítá se 750 mld. EUR na podporu evropské ekonomiky, které unie z velké části získá společnou emisí dluhopisů. Překvapivě jednotná politická vůle a vidina významného fiskálního stimulu pro ekonomiku odstartovaly aktuální vlnu pozitivního sentimentu na finančních trzích a měly by vést k přehodnocení možnosti budoucího oživení v eurozóně. (3) Zároveň tak významné zvýšení nabídky státních dluhopisů na trhu podle nás povede k jejich zlevnění v nominálním i relativním vyjádření zejména na delším konci křivky. Do značné míry ale vyšší emise podpoří růst i eurových úrokových swapů, které investoři využijí k předzajištění současných úrovní do budoucna. A nezanedbatelný vliv to bude mít i na tuzemské korunové sazby zejména na delším konci křivky, která je nejvíce ovlivněna právě vývojem v zahraničí. V následujících měsících a zejména na přelomu roku předpokládáme další nárůst delších sazeb a sklonu celé křivky. O naší prognóze jsme detailně psali v aktuálních Ekonomických výhledech na https://bit.ly/EkoVyhledyQ2.