Deficit trhá rekordy kvůli koronavirové pandemii

Virová pandemie se během května již naplno projevila v bilanci českých veřejných financí, jejichž schodek dosáhl 157,4 mld. Kč. Zcela tak vymazal vzpomínky na krizový rok 2010, kdy za stejné období činil pouhých 95,4 mld. Kč. I po dvojité revizi, které český plán na letošní rok doznal, se zdá být krajně nepravděpodobné, že by se jej podařilo udržet. Na vině je pochopitelně dočasné uzavření velké části ekonomiky, které významně snižuje příjmy, a také podpůrná/záchranná/stabilizační opatření, která si vynucují růst výdajů. Ačkoliv se epidemiologická situace zřejmě výrazně zlepšuje, a květen tak snad na dlouhou dobu bude posledním karanténním měsícem, ani zbytek roku nevěstí pro rozpočet nic růžového. Mnoho nákladných podpůrných opatření zůstává v platnosti a po jejich odeznění se naopak zřejmě o slovo přihlásí rostoucí nezaměstnanost a pokles koupěschopnosti.

Na příjmové straně česká vláda po revizi rozpočtu již pro letošní rok počítá s poklesem, konkrétně o přibližně 45 mld. Kč. Na daních pak očekává za celý rok výběr nižší o zhruba 60 mld. Kč. Reálně za prvních pět měsíců roku činí pokles daňových příjmů téměř 23 mld. Kč, ovšem tento výpočet zahrnuje i předkrizové období. V samotném krizovém květnu se na daních vybralo o 19,6 mld. Kč méně než loni. Největší meziroční rozdíl má na svědomí výběr DPH (-6,5 mld. Kč), daně z příjmu fyzických osob (-4,7 mld. Kč) a pojistného na sociální zabezpečení (-3,6 mld. Kč). Méně se vybralo i na spotřebních daních (-2 mld. Kč). Prakticky jedinou položkou, ve které byl letošní květen štědřejší, než ten loňský, byly příjmy z Evropské unie, kterých dorazilo o necelých 13 mld. Kč více.

K citelným nárůstům naopak pochopitelně docházelo na straně výdajů, které během května poskočily o téměř 33 mld. Kč výše, oproti stejnému období loňského roku. Zde největší roli hrály podpůrné transfery podnikatelským subjektům (o 14 mld. Kč více než loni) a sociální dávky (6 mld. Kč).
Jelikož i v nadcházejících měsících zůstávají v platnosti mimořádná vládní záchranná opatření a po jejich vypršení lze pak očekávat zvýšený tlak na standardní mechanismy, jako je výplata podpor v nezaměstnanosti, či snížený výběr daní a pojistného, předpokládáme, že plánovaný deficit 300 mld. Kč bude bezpečně překročen.


Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: Luboš Růžička, analytik


Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.