Dnešek byl ve znamení evropských makro dat (Komentář)
V Evropě
dnes bylo zveřejněno velké množství makroekonomických dat.
Ty se týkaly finálních číslech vývoje HDP v 1. čtvrtletí letošního roku a
také prvních odhadů květnové inflace. Zpřesněný
odhad vývoje italské ekonomiky ukázal na její propad mezičtvrtletně o 5,3 % a
meziročně 5,4 %. Ve srovnání s prvním odhadem byl tak skutečný pokles
v obou případech nižší o 0,6 p.b. Nejvýrazněji
se na poklesu italského HDP podílela spotřeba domácností následovaná fixními
investicemi. Mírně záporný byl i příspěvek zahraničního obchodu, když spolu
s vývozy poklesly vlivem nižší domácí poptávky i dovozy. Překvapením je zhruba nulový příspěvek
vládní spotřeby, podle něhož toho italská vláda pro ekonomiku v prvním
čtvrtletí moc neudělala. Slabší poptávka se již Itálii projevuje i v nižší
dynamice spotřebitelských cen. Ty v květnu zaznamenaly meziměsíční
pokles o 0,2 %, když ještě v dubnu rostly o 0,5 %. K největšímu
poklesu cen došlo v dopravě a v oblasti kultury a volného času. V opačném směru pak byla revidována
čísla vývoje francouzského HDP. Ta nakonec ukázala na meziroční pokles HDP
v 1. čtvrtletí o 5,0 %, zatímco první odhad činil -5,4 %. Nevíce se na poklesu francouzské ekonomiky
podepsaly fixní investice, které propadly mezičtvrtletně o 10 %, následované
spotřebou domácností. Podle dat francouzské inflace zůstaly spotřebitelské
ceny v květnu oproti dubnu beze změny. V celé eurozóně pak podle dnešního prvního odhadu poklesly
spotřebitelské ceny meziměsíčně o 0,1 %, když ještě v dubnu rostly o 0,3 %.
Meziročně spotřebitelské ceny v eurozóně zhruba stagnovaly. Pokud se slabá
poptávka bude ještě více propisovat do vývoje spotřebitelský cen, tak evropské
ekonomice již hrozí nebezpečná deflace. Evropská centrální banka toho přitom již
moc nezmůže a odpovědnost tak leží především na evropských vládách.
V regionu vyšly finální odhady HDP pro Polsko a Maďarsko. Zpřesněný odhad vývoje polské ekonomiky se
od prvního odhadu lišil minimálně a polské HDP tak v 1. čtvrtletí pokleslo
mezičtvrtletně jen o 0,4 %, meziročně dokonce o 2 % vzrostlo. Obdobně na tom
bylo i Maďarsko, které zaznamenalo shodný mezičtvrtletní pokles HDP o 0,4 %,
při meziročním růstu o 2,2 %. Jak v případě Polska, tak i Maďarska se
na tomto vývoji podílelo především pozdější zavedení restriktivních opatření
proti šíření koronaviru. V Polsku dnes byla zveřejněna i květnová inflace,
podle níž spotřebitelské ceny poklesly meziměsíčně o 0,2 %. Vývoj polské inflace v druhém
čtvrtletí tak ukazuje, že i zde došlo k výraznému útlumu poptávky, to nicméně
potvrdily i poslední výsledky maloobchodních tržeb a průmyslové produkce, a
čísla HDP za druhé čtvrtletí již rozhodně tak přívětivá nebudou.
Nižší
riziková averze na finančních trzích dnes vedla k dalšímu posílení české
koruny. Vůči euru získala zhruba 0,4 % a proti dolaru pak dokonce 1,6 %. Na
pozitivním sentimentu se svezl i celý region, když posílil jak maďarský forint,
tak i polský zlotý. Euro proti dolaru v průběhu dnešního obchodování
získalo zhruba 1,2 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz