Loss carryback je levná a rychlá pomoc pro malé i velké firmy

Ministerstvo financí odmítá neopodstatněné výhrady na adresu opatření umožňujícího zpětné uplatnění daňové ztráty. Toto opatření bylo navrženo v rámci protikrizového daňového balíčku, který má podnikatelům i firmám pomoci zvládnout nepříznivé ekonomické dopady pandemie.

Už dnes si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu u daní z příjmů fyzických a právnických osob, ovšem teprve v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že opět generují zisk. Nově si ji budou moci uplatnit i za dvě zdaňovací období před tím zdaňovacím obdobím, v němž ztráta vznikla. Pokud tedy poplatník v důsledku nouzového stavu vykáže za zdaňovací období roku 2020 daňovou ztrátu, bude si moci o tuto ztrátu zpětně snížit svůj základ daně za zdaňovací období let 2019 a 2018.

Není pravda, že by toto opatření mělo být pro veřejné rozpočty nákladné. Ve skutečnosti budou jeho rozpočtové dopady pouze přechodné a ve střednědobém horizontu žádný výpadek příjmů státnímu rozpočtu ani rozpočtům samospráv nepřináší. Už dnes si mohou poplatníci uplatnit daňovou ztrátu, ale teprve v pozdější době. Pokud budou mít možnost si ztrátu umořit dříve, dopady na inkaso daní se pouze přesunou v čase.

V důsledku uplatňování daňové ztráty zpětně tak podle návrhu schváleném vládou sice poklesnou daňové příjmy veřejných rozpočtů o 31 mld. Kč v roce 2020 a o dalších 12 mld. Kč v roce příštím. Jenže právě o tento výpadek se pak oproti současnému stavu zvýší daňové příjmy v letech 2022 až 2025, kdy by si firmy i podnikatelé uplatňovali daňovou ztrátu, která by jim vznikla v letošním a v příštím roce. Do veřejných rozpočtů tedy v dalších letech bude plynout více peněz a celková bilance se tím pádem vyrovná.

Co je ale důležité, podnikatelé i firmy budou moci potřebné prostředky získat ještě letos. To jim pomůže dostat se z těžké ekonomické situace a vylepšit jejich finanční kondici. Je tak dokonce velmi pravděpodobné, že celkový rozpočtový dopad může být v konečném důsledku i pozitivní. Podnikatelé totiž dostanou rychlou pomoc v okamžiku, kdy ji nejvíce potřebují. Zanikne tak méně živností a firem, které následně na daních odvedou více, než kdyby se toto opatření nezavedlo.

Také je potřeba odmítnout argument, že návrh zpětného uplatnění daňové ztráty má díky svému nastavení bez limitu podpořit hlavně velké firmy. Ačkoliv se v úvodní fázi přípravy návrhu pracovalo také s variantou, která limit obsahovala, po debatě se svazy a asociacemi zastupujícími právě podnikatele a firmy se od limitu upustilo. Důvodem byl záměr podpořit všechny poplatníky bez rozdílu. Navíc tento limit neobsahuje ani současná právní úprava, která umožňuje umoření daňové ztráty v následujících 5 letech.

Nicméně po dohodě na úrovni předsedů koaličních stran byl nakonec zvolen kompromis, který stanovuje pro uplatnění daňové ztráty limit ve výši 30 mil. Kč. Díky tomu se zároveň sníží dočasný negativní dopad na veřejné rozpočty, a to z 31 mld. Kč v roce zavedení na cca zhruba 20 mld. Kč.

V reakci na některé obavy je potřeba dodat, že toto opatření také rozhodně nebude svádět nadnárodní korporace k přesunu jejich daňových ztrát na českou dceřinou společnost. Návrh je koncipován tak, že pomáhá jen subjektům platícím daně v ČR. Taktéž obsahuje explicitní protizneužívající formuli, která zabraňuje účelovým fúzím. Nemůže tedy dojít k situaci, že by si mateřská společnost vykompenzovala svou předchozí ztrátu ze zahraničí s pomocí kladného základu daně, který vznikl společnosti v České republice.

Navíc už jen kvůli výši daňových sazeb si lze jen velmi těžko představit, že by tyto korporace přesouvaly své ztráty právě do České republiky. Nevyplatí se jim to. V České republice je zavedena 19% sazba, takže za každých 100 korun by šlo uplatnit daňovou ztrátu ve výši 19 Kč. Naproti tomu v západních zemích jsou sazby mnohem větší. Například v Německu sazba daně dosahuje zhruba 33 %, což znamená, že u 100 korun by uplatněná daňová ztráta dosáhla 33 Kč. Takové scénáře proto postrádají logiku.

Realita je taková, že možnost zpětného uplatnění daňové ztráty je jednou z osvědčených cest, jak co nejvhodněji podpořit právě tuzemské firmy, aby udržely zaměstnanost a zůstaly zdravé. Jde o široce doporučovaný institut, který už dnes úspěšně funguje v mnoha státech světa. Jeho aktuální náklady na veřejné rozpočty budou na rozdíl od programů přímé podpory relativně nízké, ve střednědobém horizontu pak de facto žádné. Ale i přesto bude pro firmy a podnikatele znamenat další rychlou a účinnou pomoc, která jim pomůže překlenout těžké časy.