Rozbřesk: Vládní daňový balíček míří mimo cíl aneb proč se vyhnout “loss carryback”

Vláda tento týden přijala daňový balíček, který má bohužel řadu mezer. Pomoc v první fázi krize by měla být dočasná a měla by současně řešit výpadky hotovosti ve firmách a stimulovat udržení zaměstnanosti. A to nejlépe skrze všeobecně dostupné nástroje - krize postihuje podniky napříč celou ekonomikou.

Správným přístupem jsou například všeobecně dostupné překlenovací úvěry z programu COVID 3, program na podporu zaměstnanosti Antivirus nebo odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění. Naopak plánované snížení DPH u ubytovacích služeb a na kulturní akce je problematické - a to především trvalost pomoci. Hotely a sportoviště možná čelí největším výpadkům hotovosti v druhém a třetím kvartále, proč ale pomáhat skrze trvalé snížení DPH? Trvalejší následky mohou nést nakonec úplně jiná strategičtější odvětví. Navíc nižší DPH nijak pozitivně neovlivňuje zachování pracovních míst (podobné výtky lze uplatnit i vůči plánovanému snížení silniční daně).

Největší problém se ale skrývá v opatření umožňujícím firmám odepsat letošní ztrátu ze zisků v letech 2018 a 2019 a získat zpět zaplacenou daň (tzv loss carryback). Opatření by v neregulované formě mohlo být extrémně drahé a s vysokou pravděpodobností selektivně podpoří velké firmy (s lepším přístupem k hotovosti) aniž by je nutilo udržovat zaměstnanost a úroveň mezd. Navíc může nadnárodní společnosti (pokud nebude systém omezen) motivovat k přesouvání daňových ztrát do Česka a my se tak nechtěně staneme “smetištěm” pro ztráty z celé Evropy.

Je pravda, že systém funguje v některých evropských zemích, ale vždy v omezené formě - s jasným limitem na odepsatelné ztráty. Zavedení takového limitu by mohlo omezit některá rizika včetně převodu ztrát do ČR. I tak je ale třeba si přiznat, že dnes existují lepší způsoby, jak utratit desítky miliard korun na podporu ekonomiky - například skrze štědřejší a lépe dostupné programy na podporu zaměstnanosti Antivirus.


TRHY

CZK a dluhopisy

Středoevropským měnám včetně koruny se daří a oceňují pokles averze k riziku na globálních trzích. Je však otázkou, zda si korunu nakonec troufna na klíčovou psychologickou hranici 27,00 EUR/CZK. Víc než mizerná čísla z domácí ekonomiky (příští týden krom HDP čekáme dubnový průmysl a maloobchod) ji asi budou zajímat nadále průběh uvolňování opatření.


Zahraniční forex

Všeobecná euforie z konce korona krize žene riziková aktiva rychle vzhůru a s nimi globálně oslabuje dolar. Když k tomu připočteme i takové výroky jako třeba vyjádření německé členky bankovní rady ECB I. Schnabelové, že si Bundesbanka (a potažmo ECB) z nedávného rozhodnutí německého ústavního soudu nic nedělá, nelze se pak divit, že se eurodolar stále tlačí k hranici 1,10. Eurodolaru navíc prozatím nijak nevadí ani narůstající napětí mezi USA a Čínou v otázce udržení demokracie v HongKongu.

Klesající averze k riziku a rozplývající se karanténní opatření pomáhají mazat ztráty středoevrospkých měn, které nabraly v průběhu krize. To platí jak o forintu, tak především o zlotém. Obě středoevropské měny si totiž uchovaly kladný úrokový diferenciál vůči euru, což platí i po včerejším zasedání maďarské centrální banky (MNB) a bude velmi pravděpodobně platit i po dnešním zasedání polské NBP. Ta pokud dnes ponechá svoji oficiální úrokovou sazbu na úrovni 0,5% může zlotý navíc dále střednědobě podpořit.