Podnikání | 25.05.2020 09:48:52

Útraty v restauracích během karantény meziročně klesly až o polovinu, po otevření zahrádek činil propad už jen 19 %

Před pandemií utráceli Češi za stravování v nálevnách, restauracích či jídelnách průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Stravování a ubytování patřilo u nás podle zjištění projektu Evropa v datech mezi nejlevnější v Evropě, přičemž nejnižší částky platili hosté na Balkáně. V Česku ještě v lednu za oběd nejvíce platili Středočeši s mediánem útrat ve výši 160 korun. Během karantény došlo v restauracích a hospodách podle dat České spořitelny až k 50% meziročnímu poklesu útrat. V týdnu po otevření zahrádek však činil meziroční propad už jen 19 %.

Restaurace a hospody ve střední Evropě musely v rámci opatření proti šíření koronaviru zavřít. Češi v nich přitom utráceli 6,5 % svých spotřebních výdajů, s občasným přespáním v hotelu či penzionu se jedná o 8,9 %. „Ve výdajích za stravování a ubytování jsme se drželi těsně nad průměrem EU. Podobný podíl jako my ze spotřebních výdajů utráceli například Maďaři či Nizozemci. Naopak výrazně méně vydávali sousední Slováci i Němci,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

Propad zmírnily výdejní okénka a rozvážka

Údaje o platbách kartou mezi klienty České spořitelny ukazují, jak výrazně během karantény poklesly útraty v oblasti pohostinství. „V dobách před karanténou jsme v restauracích vesele utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo velmi vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti. Nicméně během karantény došlo k prudkému propadu, a to na polovinu loňských čísel,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. V posledních týdnech karantény se propady zmírnily a držely se mezi 30 a 40 procenty.

Pokles útrat se neprohluboval díky tomu, že část restaurací přešla na režim výdejních okének nebo doručování jídla domů. Očekáváné zlepšení situace potom přinesla možnost provozovat venkovní zahrádky. „Ve srovnání s minulými týdny zaznamenaly platby kartou v restauracích v týdnu od 11. května zlepšení. Pokles se zmírnil na minus 19 procent meziročně. Za tím samozřejmě stojí otevření zahrádek,“ dodává Navrátil.

Návrat k normálu až na podzim

Jak se vyplývá průzkumu mezi majiteli, čtvrtina podniků se po osmitýdenním omezení provozu možná již znovu neotevře. Kvůli obavám z nákazy se navíc neočekávají návaly odpovídající polovině května z minulých let. „I zkušenost v Číně ukazuje, že spotřebitelé jsou po znovuotevření provozoven ve službách opatrní, a aktuální vývoj naznačuje návrat k předkrizovému chování až někdy na přelomu léta a podzimu. V Praze a dalších centrech, které stojí na zájmu zahraničních turistů, bude nižší poptávka přetrvávat i kvůli omezení cestování,“ doplňuje David Navrátil.

Nejdříve jsou s jídlem hotoví na Pardubicku

Díky údajům o karetních transakcích sestavil portál Evropa v datech také přehled, kolik Češi utráceli nebo kdy obědvali, pokud se před karanténou rozhodli jít do restaurace. A to během čtyř týdnů letos v lednu v době oběda, tedy mezi 11. a 14. hodinou, od pondělí do pátku. „Ukázalo se například, že nejdříve byli s jídlem hotoví v Pardubickém kraji, kde v průměru platili ve 12:23:56. Nejpozději naopak na Karlovarsku s průměrným časem platby 12:31:50. Nejvíce za oběd platili Středočeši s mediánem útrat ve výši 160 korun. Nejméně pak lidé v Moravskoslezském kraji s mediánem transakcí ve výši 130 korun,“ říká Adéla Denková z Evropy v datech.

Mladí platí méně než důchodci

Vůbec nejméně během oběda utráceli – celkem logicky – mladí do 17 let. Pokud už platili kartou, medián jejich útrat činil 90 korun. Tyto platby také uskutečňovali ve srovnání s ostatními skupinami obyvatel později, v průměru ve 12:51:27. Naopak nejvyšší útraty kartou měli v době od 11 do 14 hodin důchodci, a to průměrně 158 korun. Téměř polovina (43 %) lednových plateb mladých do 17 let byla za fast food, ze všech věkových skupin si nejčastěji kupovali pizzu. Napříč kraji je pak fast food nejvíc oblíbený na západě země, tedy na Plzeňsku a Karlovarsku.