Před pár dny proběhla médii zpráva, že
Španělsko plánuje zavést
nepodmíněný příjem pro nejchudší občany. Na základě vládního návrhu by pak domácnosti měly dostávat mezi 450 až 1000 eury měsíčně, když
opatření by mělo zahrnovat okolo 1
milionu domácností a
stát cca 3,5 miliardy
eur. Důvodem pro implementování
opatření je současná pandemie
koronaviru, která letos zapříčiní hluboký ekonomický propad země, a to včetně zhoršení příjmové pozice mnoha subjektů.
Španělská verze
opatření se však originálnímu teoretickému konceptu
základního nepodmíněného příjmu (Universal basic income,
UBI) příliš nepodobá. Na druhé
straně je ale nutné dodat, že vykazuje již významnější známky shody nežli
nepodmíněný příjem, který adoptovala
vláda Itálie. V
italském pojetí pak tento druh příjmu získávají pouze pracovníci v procesu rekvalifikace. Nicméně základní
nepodmíněný příjem stojí na předpokladu, že jeho zavedení povede k razantní změně v
sociálním systému země. Konkrétně řečeno, samotný
UBI má nahradit systém
sociálních dávek a
příspěvků a namísto nich mají všichni občané získávat stejnou výši finančních prostředků každý měsíc. Přesně tak – všichni občané, a to nehledě na jejich příjmovou či majetkovou situaci.
Zastánci
nepodmíněného příjmu pak argumentují zjednodušením celého (v mnoha zemích nepřehledného)
sociálního systému a snížením transakčních nákladů, když například pokles administrativní zátěže by vedl k nižšímu počtu úředníků. Mimo to je pak mezi argumenty ve prospěch tohoto institutu zahrnuta povinnost
státu zabezpečit všem občanům určitou
životní úroveň.
Překážkou rozsáhlé reformy
sociálních systémů zemí na způsob zavedení
nepodmíněného příjmu bývají především
vysoké náklady a nedostatek finančních zdrojů. Avšak lze předpokládat, že v mnoha zemích by se proti tomuto
opatření strhla vlna odporu. V neposlední řadě lze pak mezi protiargumenty zahrnout nejistotu v otázce příznivých
výsledky tohoto konceptu.
Diskutabilní závěry přinesl pilotní projekt ve
Finsku. Severská země testuje zavedení
nepodmíněného příjmu od
roku 2017. Před nedávnem pak byly zveřejněny finální závěry studie, které ukazují, že testovaní lidé pobírající
základní příjem vykazovali známky zvýšeného pocitu štěstí, avšak klesala jejich motivace hledat si
zaměstnání. Samotný institut, který se problematikou zabýval, pak uvedl, že „[…]
nepodmíněný příjem plně nefungoval.“ I proto lze předpokládat, že diskuze na téma
UBI setrvá spíše na teoretické úrovni. To však nevylučuje zvýšený výskyt debat na téma širšího zapojení fiskální
politiky, když i ve Španělku připomíná
opatření spíše rozšíření
sociálních dávek o určitý specifický druh nežli zásadní změnu systému v podobě
základního nepodmíněného příjmu.
Nicole Gawlasová
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz