Co říkají alternativní data o propadu a zotavení

Lavina vládami nařízených restrikcí napříč globální ekonomikou vedla k nevídanému poklesu hospodářské aktivity. Na jak velkou ránu se má ekonomika připravit? Agentura Bloomberg ve svém odhadu použila alternativní datové řady, protože tradiční data byla v době velkých turbulencí zastaralá ještě dříve, než vyšla. Jaká jsou její zjištění?

Hlavním závěrem je, že odstávky způsobily pokles aktivity o zhruba 30 %. Toto číslo ovšem zakrývá významné odchylky v dopadech napříč jednotlivými zeměmi. Bloomberg ovšem tyto odchylky interpretuje především jako důkaz, že rozdíly ve struktuře průmyslu, kulturní rozdíly a další faktory způsobují, že podobná opatření mají v různých zemích různý vliv.

Dále Bloomberg poukazuje na vztahy mezi útlumem a ekonomikou. V průměru desetibodové zvýšení přísnosti uzavírek má podle něj za výsledek 4% propad aktivity. Vyspělým ekonomikám tedy vzhledem k současné úrovni kontrol hrozí pokles aktivity o již zmíněných zhruba 30 % v období, kdy jsou restriktivní opatření intenzivní.

Dalším důležitým závěrem je i to, že dopad na aktivitu, který plyne z jednotkového zvýšení přísnosti zaváděných opatření, je větší v zemích s přísnějšími kontrolami. Možným vysvětlením budiž, že restrikce mají násobící se vliv, takže negativní dopad hromadících se kontrol je větší než pouhý součet jejich individuálních dopadů. Ve Španělsku, Francii a USA budou mít tedy jednotková zvýšení tvrdosti opatření zřejmě větší dopad na hospodářskou aktivitu. V Kanadě, Austrálii a Švédsku bude dopad zřejmě menší.

Pokud se podíváme pouze na Německo, tak zde analytici prozkoumávali dopad jednotlivých restrikcí. Největší brzdou pro ekonomiku byly příkazy setrvávat doma a zákaz vnitrostátního cestování. Rušení významných událostí a uzavírky škol měla dopad menší.

Jako vysvětlení se nabízí to, že obecné nařízení zdržovat se doma má hluboký efekt, který se dotýká všech aspektů hospodářského života. Druhé možné vysvětlení může být i to, že nařízení zdržovat se doma funguje jako signál, který varuje německou veřejnost před závažností situace, a vzbouzí tak enormně velký dopad na aktivitu.

Co se stane, až se opatření začnou zmírňovat? Zjištění Bloombergu naznačují, že první kroky k uvolnění kontrol budou mít pozitivnější dopad na aktivitu než opatření podniknutá později. Německá případová studie naznačuje, že největší pozitivní dopad nastává, když jsou zrušena nařízení domácí izolace a uvolněna opatření na domácí cestování.

Svoje závěry Bloomberg vytvořil na základě vysoko frekvenčních dat, jako jsou údaje o dopravních zácpách podle aplikace TomTom nebo data o mobilitě od Applu a Citymapper.

Výsledky ukazují na takřka simultánní kolaps aktivity napříč hlavními vyspělými ekonomikami v polovině března. Významnou výjimkou je Itálie, kde se aktivita propadla už na začátku března, a Japonsko, kde kolaps přišel ve dvou fázích – na začátku a na konci téhož měsíce. V obou případech se propad ekonomické aktivity odehrál souběžně se zavedením nebo zpřísněním uzavírek a odstávek.

Použití alternativních dat má ale svá omezení, a Bloomberg jich také několik zmiňuje.

Jeho analýza se opírá o měření, která odrážejí cestování a mobilitu. Nezachycují tedy produkci, kterou uzavírky nezasáhly – je to třeba přechod na práci z domova. Dopad odstávek na celkovou ekonomiku by tak mohl být přehnaný.

Některé faktory se zachytit nepodařilo. Je na příklad možné, že vysoká nezaměstnanost, firemní bankroty a změny v chování lidí povedou k tomu, že rychlost zotavování bude s rozvolňováním opatření vypadat jinak než tempo propadu z doby, kdy se tato opatření zaváděla.

V případě Německa je pak obtížné rozplést dopad překrývajících se restriktivních opatření. Je na příklad možné, že zavření škol by samo o sobě mělo větší dopad na aktivitu, kdyby ve stejné době neplatilo nařízení zdržovat se doma.

Zdroj: Bloomberg