Oživení ekonomik začne být vidět na datech (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti by se s otevíráním ekonomiky USA měl citelně snížit. Předstihové indikátory v USA i Evropě pravděpodobně ukáží výrazný růst. Výjimkou by mohl být německý ZEW index, který se zvyšoval už v dubnu. V Evropě se stále čeká na dohodu ohledně záchranného fondu. Dva měsíce zpožděný národní všelidový kongres v Číně představí cíle pro ekonomiku, které velmi pravděpodobně výrazně uberou na ambicích minulých let. Korunou minulý týden zahýbala ČNB, a pokud opět neuslyšíme výraznější slova od tvůrců hospodářské politiky, pak bude koruna v tomto týdnu sledovat spíše globální vývoj, neboť domácí kalendář nabízí jen zveřejnění dubnového vývoje průmyslových cen.

Čekejme zlepšování makrodat z velké hlubiny

Řada makroekonomických dat zveřejněných tento týden bude již ukazovat na ekonomiku, do které se navrací život. Jednak půjde o předběžné květnové indexy nákupních manažerů v USA a v eurozóně a také Filadelfský Fed index výrobní aktivity. Je pravděpodobné, že uvidíme významné nárůsty, ale odhady jsou značně nejisté. Určitou výjimkou může být německý ZEW index, kde SG očekává pokles, protože zlepšení za duben hodnotí jako přemrštěné. Velkou otázkou je také vývoj spotřebitelské důvěry v eurozóně, kde se vlivem velké nejistoty navzdory ekonomickému oživení čeká sice mírný ale přesto další pokles. Známky oživení bychom ale tentokrát mohli vidět i na „tvrdých“ datech, konkrétně nových týdenních žádostech o podporu v nezaměstnanosti v USA. Zde by s otevíráním ekonomiky mělo dojít k jejich výraznému poklesu.

Ani politický kalendář není tento týden prázdný. V USA bude v úterý šéf Fedu přesvědčovat ministerstvo financí o nutnosti většího fiskálního stimulu. V Evropě jsme se ani minulý týden nedočkali jasnějších informací ohledně chystaného záchranného fondu EU a tudíž bychom se jich snad mohli dočkat tento týden. Cílem je docílit částky ve fondu v rozmezí 1-1,5 bilionu EUR. Každoroční všelidový kongres v Číně byl letos kvůli pandemii odložen o dva měsíce a dočkáme se ho tento pátek. Dozvíme se tak mimojiné, jaké jsou ekonomické cíle vládnoucí strany. Na růsty HDP přes 6 procent minimálně pro tento rok můžeme samozřejmě zapomenout. Jak známo, plánovaný růst HDP v Číně se od finální statistiky liší jen málo, a o to větší pozornost tak tyto plány mají.

Český makroekonomický kalendář tento týden přinese pouze údaj o vývoji průmyslových cen. Zde bude hlavním hybatelem pokles cen komodit v čele s ropou. Dopad tohoto údaje na trh s korunou by měl být, jak je zvykem, slabší. Významnější tak bude celkový vývoj globálního sentimentu a případné další výroky českých tvůrců hospodářské politiky, které by ovlivnily názor trhu na to, jakým směrem a rychlostí se česká ekonomika vydá v blízké či vzdálenější budoucnosti.

ČNB hýbala korunou sem tam

Makroekonomická data, jakkoliv zajímavá, nebyla minulý týden hlavním hybatelem finančních trhů ani ve světě ani v ČR. Tím byla spíše slova tvůrců hospodářských politik. V USA trhem zahýbala slova guvernéra Fedu, který varoval, že bude potřeba dalších ekonomických stimulů. Současně ale dodal, že Fed zatím nezvažuje snížení úrokových sazeb do záporu. Averze vůči riziku po těchto slovech citelně vzrostla. Akciový trh klesal. Dolar se minulý týden pohupoval vůči euru sem tam a výsledkem bylo týdenní drobné posílení k 1,082 USD/EUR. Ale ani makrodata by tentokrát neměla být opomenuta, když zejména na konci týdne bylo v USA, co sledovat. Maloobchodní tržby za duben propadly hluboko pod odhady trhu. Průmyslová produkce také v dubnu vyklesla o dramatických 11,2 %, ale trh tentokrát čekal ještě o trochu horší údaj a podobně mírně pozitivně překvapilo i snížení využití kapacit. Na druhou stranu květnový Fed index výrobní z oblasti New Yorku se zlepšil výrazně nad odhady. V Evropě byly zveřejněny další údaje o HDP, nicméně v souhrnu byl propad HDP o 3,8 % mezikvartálně potvrzen.

České koruně se minulý týden nedařilo. A nejsilnější impulsy v obou směrech dodala ČNB. Na začátku týdne to byly informace ze setkání ČNB s analytiky. Zde ČNB představila alternativní scénáře vývoje ekonomiky, které dle míry pesimismu počítají s výrazným oslabením koruny. ČNB prý vyhodnocuje možnosti využití nekonvenčních nástrojů. V případě ČNB, jak potvrdil i později zveřejněný záznam z jejího minulého zasedání (blíže zde: https://bit.ly/2WyOJLN), je využití kurzu v případě nekonvenčních nástrojů spíše pravděpodobné. Koruna následně výrazně oslabovala. Ovšem o jisté komunikační překvapení se v závěru týdne postaral guvernér Rusnok. Ten uvedl, že koruna je podhodnocená a nevidí důvod pro její oslabení. Nesdílíme zcela interpretaci, že by guvernér vylučoval možnost intervencí. Spíše uklidňoval veřejnost v tom smyslu, že užití nekonvenčních nástrojů nebude potřeba. Koruna na jeho slova reagovala posílením vůči euru o 0,9 %, ale brzy opět oslabila.