ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  05.05.2020 09:03:45

05.05.2020 Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2020

 

Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2020 nacházelo celkem 3 480 km silnicdálnic. je Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) se řadí ve srovnání s dalšími kraji spíše k menším. Na silnicíchdálnicích se nacházelo 1 836 mostů o průměrné délce 34 m, dále 4 tunely, 449 podjezdů a 141 železničních přejezdů.

Podle údajů Ředitelství silnicdálnic ČR bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2020 celkem 3 480 km silnicdálnic, což bylo o 52 km více než v roce 2010. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, a podíl na celkové délce silnicdálnic v republice činil 6,2 %. Nejdelší síť (9 633 km, tj. 17,3 %) měl kraj Středočeský, naopak nejkratší Praha (84 km, tj. 0,2 %). Je na místě připomenout, že do těchto komunikací nespadají komunikace místní, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.

V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemidálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (9,9 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (2,9 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 6,3 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 9,7 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (707,1 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km2 rozlohy kraje připadalo 640,8 km silnicdálnic.

V celé republice bylo na silnicíchdálnicích celkem 17 580 mostů o celkové délce 410 581 m. Průměrný silniční most v České republice byl tedy 23,4 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 836 mostů (10,4 % z ČR celkem) o celkové délce 62 393 m. Průměrná délka mostu tak činila 34,0 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty měli v Praze (119,0 m), Ústeckém kraji (35,8 m) a Karlovarském kraji (34,4 m).

V celé České republice bylo 1 729 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 76,7 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 175 dálničních mostů, což byla čtvrtá nejvyšší hodnota v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 103,4 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty ještě v Praze, ÚsteckémKarlovarském kraji. Raritou byl kraj Liberecký s jediným dálničním mostem o délce 4 m.

V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (476 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 29,3 m) než v okrese Ostrava-město (318 mostů s průměrnou délkou 69,4 m). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (174 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 8,6 m nalezneme v okrese Bruntál.

Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje je vyšší počet dlouhých silničních mostů, která vynikne zvláště ve srovnání s průměrem České republiky. V kraji bylo přes 15 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice je to 10,6 %. Z ostatních krajů se podobnými počty mostů vyznačuje pouze Středočeský kraj.

Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2020 v nejlepší kondici mosty v okresech KarvináOpava, kde je přes 90 % mostů vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Naopak v okresech BruntálFrýdek-Místek je jeden z pěti mostů špatný nebo velmi špatný. V havarijním stavu nebyl v kraji žádný most a v případě dalších 17 nebyl znám stav.

Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celé České republice, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 63 % mostů ve stavu bezvadný až dobrý, což bylo o 10 p. b. více než v České republice. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo asi 15 % krajských mostů oproti 19 % v celé republice.

Pozn.: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdní pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Předcházejícími dvěma skupinami spadajícími pod správu Ředitelství silnicdálnic ČR se text zabývá.

Mimo uvedené komunikace pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Těmito se tento článek nezabývá.

Přílohy

 

5. 5. 2020


K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688