Konvergenční program České republiky (duben 2020)

ISSN 1804-798X

Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.

Konvergenční program České republiky (duben 2020)

Letošní Konvergenční program vzniká v naprosto bezprecedentní situaci. Nejistoty kolem trvání pandemie nového typu koronaviru, délka trvání jednotlivých již přijatých opatření, výčet možných nových opatření a celkový účet za škody v ekonomice, sociální náklady a rezultující dopady do veřejných financí nebudou zřejmě s jistotou známy ani do konce roku 2020.

Evropská komise si je těchto aspektů plně vědoma. Požadavky na obsah konvergenčních programů a programů stability byly citelně redukovány a požadují se data pouze k rokům 2020 a 2021. Důvody pro zachování původních termínů jsou v zásadě ryze právní povahy. Posun termínů není z hlediska platných nařízení Evropské unie možný. Je tak pravděpodobné, že Konvergenční program v termínu jeho schvalování vládou a odesílání do Evropské komise bude neaktuální. Zároveň i jednotlivá doporučení Rady Evropské unie pro členské státy budou více odrážet situaci s bojem proti pandemii než striktní lpění na dodržení fiskálních pravidel v roce 2020. Konsolidace veřejných financí musí přijít na řadu, až bude nebezpečí dalšího šíření nemoci COVID-19 pod kontrolou. Proto je na tento Konvergenční program nutné nahlížet jinou optikou. Obsahuje makroekonomický scénář, který jsme byli schopni sestavit se znalostí na konci března 2020. Zároveň jsme promítli pouze ta fiskální opatření, která byla minimálně vládou schválena k 22. dubnu 2020.

Dne 20. března 2020 projednala vláda České republiky novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020. V režimu legislativní nouze byla tato novela o čtyři dny později schválena Poslaneckou sněmovnou. Se zohledněním meziročního poklesu hrubého domácího produktu o více než 5 % a následného poklesu příjmů, stejně tak s nutností činit další opatření na podporu domácností i firem, navýšila původně schválený schodek státního rozpočtu ve výši 40 mld. Kč o dalších 160 mld. Kč. Deficit 200 mld. Kč měl vládě České republiky umožnit odpovídajícím způsobem reagovat na následky pandemie v České republice. Dynamický vývoj však ukázal, že původní fiskální prostor nebude dostatečný. Z toho důvodu vláda schválila dne 20. dubna 2020 druhou novelu zákona o státním rozpočtu, která zvyšuje schodek na 300 mld. Kč. Navýšení schodku pak potvrdila Poslanecká sněmovna dne 22. dubna.

Makroekonomický scénář letošního konvergenčního programu pracuje s poklesem reálného hrubého domácího produktu o 5,6 %, nominálně pak o více než 2 %. K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by měla být i spotřeba domácností. V predikci letošního roku předpokládáme, že od 2. poloviny 2020 by se ekonomická aktivita měla oživovat. Ačkoliv dojde ke zmírňování restrikcí v řadě zemí Evropské unie či ve Spojených státech amerických patrně později než v České republice, šok do agregátní poptávky i nabídky by měl být směřovaný z velké části do první poloviny roku 2020.

Nabídkové i poptávkové vlivy na cenovou hladinu by se měly do značné míry kompenzovat. S přihlédnutím k situaci na trhu práce, množství volných pracovních míst a opatření, která vláda České republiky učinila s ohledem na udržení vysoké zaměstnanosti, neočekáváme, že by došlo k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti.

České veřejné finance jsou na důsledky pandemie při-praveny relativně dobře, minimálně v evropském kontextu. Dluh sektoru vládních institucí dosáhl na konci roku 2019 výše 30,8 % HDP, tedy byl jen mírně nad úrovní roku 2008, kdy začínala celosvětová finanční a ekonomická krize. Na druhou stranu z hlediska nastavení veřejných financí vyjádřeným strukturálním saldem je situace lepší. Celkové saldo sektoru vládních institucí v roce 2019 činilo 0,3 % HDP, po očištění o vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření pak dosáhlo úrovně střednědobého rozpočtového cíle pro daný rok. V každém případě, vliv pandemie včetně vládních opatření k omezení jejího dopadu do ekonomiky a zdraví obyvatelstva se výrazně promítne do hospodaření celého sektoru vládních institucí, zejména pak státního rozpočtu. Dojde k výpadku na příjmové straně v důsledku útlumu ekonomické aktivity, zároveň dochází k posunu platnosti či rušení některých opatření, jako elektronická evidence tržeb, digitální daň nebo aukce na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů. Na výdajové straně se rozšířily možnosti vyplácení některých sociálních dávek, zejména pak nemocenského pojištění. Aktuálně tak odhadujeme, že sektor vládních institucí bude hospodařit se schodkem 5,1 % HDP a dluh sektoru vládních institucí by se v roce 2020 měl zvýšit na hodnotu 37 % HDP.

Kromě opatření na stabilizaci ekonomiky v krátkém resp. středním horizontu byla v uplynulém roce provedena řada opatření zvyšující kvalitu veřejných financí. Pokračují práce na digitalizaci správy daní, zefektivňuje se systém centralizovaného zadávání veřejných zakázek nebo hospodaření s majetkem státu. Výzvou však nadále zůstává tlak na veřejné finance v dlouhodobém horizontu plynoucí zejména z demografických změn struktury populace.