27.04.2020 Cizinci v Olomouckém kraji v roce 2019

27. 4. 2020

Podle předběžných údajů žilo na konci roku 2019 na území Olomouckého kraje 13 tis. cizinců. Jejich počet se od roku 2009 každoročně zvyšoval. Na celkové populaci Olomouckého kraje se podíleli 2,1 %. Necelá polovina cizinců pocházela ze zemí Evropské unie a největší skupinu tvořili Slováci.

Podle předběžných údajů zveřejněných Ředitelstvím služby cizinecké policie žilo na konci roku 2019 v Olomouckém kraji 13 010 cizinců. Meziročně se jejich počet zvýšil o 5,8 %, tedy o 708 osob. Nárůst počtu cizinců žijících v kraji trvá od roku 2004, s výjimkou let 2008 a 2009, ve kterých došlo k mírnému poklesu. Podíl cizinců v populaci Olomouckého kraje se každoročně mírně zvyšuje. V roce 2019 tento podíl dosáhl hodnoty 2,1 %.

Ze států náležících do Evropské unie v roce 2019 pocházela necelá polovina všech cizinců (46,9 %) žijících v Olomouckém kraji. Z ostatních zemí v kraji žilo trvale nebo přechodně 6 905 osob. Podle státního občanství bylo v kraji evidováno nejvíce cizinců ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Slováci tvořili více než čtvrtinu všech cizinců (26,7 %). Necelá pětina pak připadala na osoby z Ukrajiny (19,7 %). Osoby pocházející z Vietnamu tvořily 13,5 % z celkového počtu cizinců. Mezi cizinci z členských států Evropské unie tvořily druhou nejpočetnější skupinu, po občanech Slovenska, osoby ze sousedních zemí: Polska (596 osob) a Německa (390 osob). Z dlouhodobého pohledu se počet cizinců ze Slovenska a Vietnamu každoročně zvyšuje. Počet cizinců z Ukrajiny má od roku 2015 také rostoucí trend. Počet osob z Polska a Německa se dlouhodobě drží na stejné úrovni.

Mezi okresy kraje nejvíce cizinců žilo v okrese Olomouc (46,9 %). Druhá absolutně největší skupina cizinců bydlela na území okresu Přerov (19,2 %). Na Prostějovsku a Šumpersku žily na konci roku 2019 podobně velké skupiny cizinců (15,3 %, resp. 12,1 % z celkového počtu cizinců). Nejméně cizinců bylo zjištěno v obcích na Jesenicku (6,6 %).

Mezi cizinci bylo 7 687 mužů a 5 323 žen. Podíl mužů (59, 1 %) dlouhodobě převyšuje podíl žen a mírně narůstá každým rokem. Muži převažovali mezi cizinci ve všech okresech kraje. Největší převaha mužů nad ženami byla evidována v okrese Jeseník (63,0 % mužů ku 37,0 % žen) a v okrese Přerov (62,5 % mužů ku 37,5 % žen).

Ze zemí Evropské unie žilo nejvíce cizinců v absolutních hodnotách na území okresu Olomouc (2 656 osob). V relativním pohledu bylo nejvíce cizinců z členských zemí EU na Jesenicku (72,1 %). Mezi občany členských zemí EU převažovaly ve všech okresech osoby se slovenským státním občanstvím. Největší podíl Slováků na všech cizincích v daném okrese byl zjištěn v okresech Prostějov (32,5 %) a Přerov (31,0 %). V okrese Olomouc měl ve svých dokladech uvedené státní občanství Slovenské republiky téměř každý čtvrtý cizinec (24,7 %). Podobně tomu bylo na Jesenicku (23,6 %). Struktura cizinců podle státního občanství byla v okrese Jeseník při meziokresním srovnání v Olomouckém kraji odlišná. Druhou a třetí nejpočetnější skupinu cizinců tvořili Němci (18,7 %) a Poláci (18,5 %). V ostatních okresech se na druhé a třetí pozici umístili občané Ukrajiny a Vietnamu. Z celkového počtu cizinců na Šumpersku byly dominantní dvě velikostně podobné skupiny: ze Slovenska (22,2 %) a Ukrajiny (21,0 %).

Srovnáním počtu cizinců na konci roku 2019 a na konci roku 2005 došlo k největšímu relativnímu nárůstu v okrese Olomouc (o 86,7 %). Následoval okres Přerov (70,0 %) a okres Prostějov (66,4 %). V severních okresech kraje došlo k menšímu nárůstu počtu cizinců, na Jesenicku to bylo o 57,3 % a na Šumpersku o 53,5 %.

Početní stavy cizinců 6 nejčastějších občanství (Slovenska, Polska, Německa, Ukrajiny, Vietnamu a Ruské federace) byly mezi okresy ve srovnání let 2005 a 2019 odlišné. Pouze v okrese Olomouc nedošlo v tomto období k úbytku počtu cizinců zmíněných občanství a relativní přírůstky se pohybovaly od 30,2 % u cizinců s polským občanstvím po 79,7 % u osob s občanstvím Vietnamu. Na území okresu Jeseník se mezi roky 2005 a 2019 snížil počet osob se státním občanstvím Ukrajiny (o 35,5 %) a Ruské federace (o 25,0 %). K nárůstu zde došlo u osob s občanstvím Německa, jejichž počet se zvýšil z 31 osob v roce 2005 na 161 osob v roce 2019. Sousední okres Šumperk charakterizoval nárůst počtu cizinců s vietnamským občanstvím ze 48 osob na 260 osob. Naopak se zde snížil počet cizinců s polským občanstvím o pětinu a cizinců z Ruské federace o 4,3 %. V okrese Prostějov se výrazně zvýšil počet občanů ze Slovenska (z 228 osob na 645 osob), Vietnamu (ze 46 osob na 201 osob) a Ruska (z 15 osob na 54 osob). Poklesl počet osob se státním občanstvím Ukrajiny (o 5,7 %). Na Přerovsku se nejvíce zvýšil počet občanů Vietnamu, kterých na konci roku 2019 bylo evidováno 460 (na konci roku 2005 to bylo 202 osob). K mírnému snížení počtu cizinců došlo u osob se státním občanstvím Ukrajiny (o 0,7 %) a Ruska (o 1,9 %).

Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ ve statistikách cizinců.

Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
E-mail: joanna.pozdiskova@czso.cz

Přílohy

Cizinci v Olomouckém kraji v roce 2019 - komentář
Cizinci v Olomouckém kraji (stav k 31. 12.)
Cizinci podle okresů Olomouckého kraje (stav k 31. 12.)
Cizinci v okresech Olomouckého kraje k 31. 12. 2019
Graf - Cizinci podle státního občanství v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2019
Graf - Cizinci podle státního občanství v Olomouckém kraji k 31. 12. 2019
Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Jeseník k 31. 12. 2019
Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Olomouc k 31. 12. 2019
Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Prostějov k 31. 12. 2019
Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Přerov k 31. 12. 2019
Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Šumperk k 31. 12. 2019

27. 4. 2020

Cizinci v Olomouckém kraji v roce 2019

Podle předběžných údajů žilo na konci roku 2019 na území Olomouckého kraje

13 tis. cizinců. Jejich počet se od roku 2009 každoročně zvyšoval. Na celkové populaci Olomouckého kraje se podíleli 2,1 %. Necelá polovina cizinců pocházela ze zemí Evropské unie a největší skupinu tvořili Slováci.

Tab. 1 Cizinci v Olomouckém kraji (stav k 31. 12.)^*)

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

	2005	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019¹⁾
Cizinci celkem	7 497	9 465	9 765	9 807	10 041	10 110	10 413	10 889	11 425	12 302	13 010
v tom: muži	4 085	5 266	5 488	5 502	5 606	5 674	5 863	6 173	6 584	7 169	7 687
ženy	3 412	4 199	4 277	4 305	4 435	4 436	4 550	4 716	4 841	5 133	5 323
z toho státní občanství:
země Evropské unie	3 006	4 318	4 558	4 654	4 862	4 991	5 213	5 452	5 624	5 864	6 105
z toho:
Slovensko	1 931	2 677	2 826	2 881	2 988	3 074	3 199	3 305	3 360	3 467	3 479
Polsko	481	539	570	568	566	563	562	581	592	593	596
Německo	192	353	384	396	396	391	399	397	398	391	390
Ukrajina	1 986	2 046	2 057	1 943	1 874	1 758	1 757	1 788	1 935	2 327	2 557
Vietnam	804	1 288	1 281	1 325	1 395	1 452	1 470	1 568	1 660	1 700	1 762

^*) údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR

¹⁾ předběžné údaje

Ze států náležících do Evropské unie v roce 2019 pocházela necelá polovina všech cizinců

(46,9 %) žijících v Olomouckém kraji. Z ostatních zemí v kraji žilo trvale nebo přechodně

6 905 osob. Podle státního občanství bylo v kraji evidováno nejvíce cizinců ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Slováci tvořili více než čtvrtinu všech cizinců (26,7 %). Necelá pětina pak připadala na osoby z Ukrajiny (19,7 %). Osoby pocházející z Vietnamu tvořily 13,5 % z celkového počtu cizinců. Mezi cizinci z členských států Evropské unie tvořily druhou nejpočetnější skupinu, po občanech Slovenska, osoby ze sousedních zemí: Polska (596 osob) a Německa (390 osob). Z dlouhodobého pohledu se počet cizinců ze Slovenska a Vietnamu každoročně zvyšuje. Počet cizinců z Ukrajiny má od roku 2015 také rostoucí trend. Počet osob z Polska a Německa se dlouhodobě drží na stejné úrovni.

Tab. 2 Cizinci podle okresů Olomouckého kraje (stav k 31. 12.)^*)

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

	2005	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019¹⁾
Olomoucký kraj	7 497	9 465	9 765	9 807	10 041	10 110	10 413	10 889	11 425	12 302	13 010
v tom okresy:
Jeseník	546	771	808	793	814	816	811	833	834	850	859
Olomouc	3 267	4 467	4 604	4 587	4 741	4 778	4 963	5 189	5 345	5 810	6 099
Prostějov	1 193	1 302	1 305	1 355	1 362	1 373	1 407	1 533	1 664	1 790	1 985
Přerov	1 469	1 700	1 804	1 868	1 895	1 925	1 990	2 074	2 240	2 368	2 498
Šumperk	1 022	1 225	1 244	1 204	1 229	1 218	1 242	1 260	1 342	1 484	1 569

^*) údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR.

¹⁾ předběžné údaje

Tab. 3 Cizinci v okresech Olomouckého kraje k 31. 12. 2019^*)

Pramen: Ředitelství služby cizinecké policie

	Jeseník	Olomouc	Prostějov	Přerov	Šumperk
Cizinci celkem	859	6 099	1 985	2 498	1 569
v tom: muži	541	3 493	1 152	1 561	940
ženy	318	2 606	833	937	629
z toho státní občanství:
země Evropské unie	619	2 656	920	1 162	748
v tom: muži	407	1 538	554	732	433
ženy	212	1 118	366	430	315
z toho:
Slovensko	203	1 507	645	775	349
Polsko	159	164	42	88	143
Německo	161	114	28	45	42
Ukrajina	40	1 261	482	445	329
Vietnam	133	708	201	460	260

^*) údaje nezahrnují cizince s platným azylem na území ČR; předběžné údaje

Ze zemí Evropské unie žilo nejvíce cizinců v absolutních hodnotách na území okresu Olomouc

(2 656 osob). V relativním pohledu bylo nejvíce cizinců z členských zemí EU na Jesenicku (72,1 %). Mezi občany členských zemí EU převažovaly ve všech okresech osoby se slovenským státním občanstvím. Největší podíl Slováků na všech cizincích v daném okrese byl zjištěn v okresech Prostějov (32,5 %) a Přerov (31,0 %). V okrese Olomouc měl ve svých dokladech uvedené státní občanství Slovenské republiky téměř každý čtvrtý cizinec (24,7 %).

Podobně tomu bylo na Jesenicku (23,6 %). Struktura cizinců podle státního občanství

Cizinci podle státního občanství v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2019

Olomoucký kraj

okres Jeseník

okres Olomouc

okres Přerov

byla v okrese Jeseník při meziokresním srovnání v Olomouckém kraji odlišná. Druhou a třetí nejpočetnější skupinu cizinců tvořili Němci (18,7 %) a Poláci (18,5 %). V ostatních okresech se na druhé a třetí pozici umístili občané Ukrajiny a Vietnamu. Z celkového počtu cizinců na Šumpersku byly dominantní dvě velikostně podobné skupiny: ze Slovenska (22,2 %) a Ukrajiny (21,0 %).