Cena americké ropy klesla pod −37 dolarů za barel. Poprvé v historii platili těžaři distributorům za to, aby si „černé zlato“ vůbec odvezli. Dá se předpokládat, že se bude nevšední situace v dalších měsících opakovat? A jak se prudký propad poptávky po ropě projevuje na vývoji akcií?
Prodávající platil za to, že si od něj někdo
ropu koupil, aby nemusel hledat skladovací kapacity, které momentálně nejsou dostupné. Přestože byl tento pokles do záporných hodnot vyvolán spíše technickým problémem s tzv. expirací
futures kontraktů a jejich fyzickým vypořádáním, nemůžeme vyloučit, že se nebude opakovat. Za měsíc bude končit obchodování s červnovými kontrakty, a pokud nedojde k významnému nárůstu poptávky, stav může být podobný. Jen investoři teď již nebudou nechávat otevřené pozice do posledních dnů.
Problém, který stojí za celou extrémní situací, přetrvává. Je jím výrazný nadbytek
ropy, který neodpovídá aktuální poptávce. Přestože se představitelé předních
světových těžařů skupiny OPEC+ dohodli na snížení produkce o 10 %, tedy cca o 10
milionů barelů denně, okamžitý pokles poptávky, který vidíme v posledních 6, možná 8 týdnech, je dnes odhadován na cca 30
milionu barelů. Je zde tedy velmi výrazná nadprodukce. Krátkodobě se může snížená poptávka kompenzovat nákupem
ropy do
zásobníků, ale pokud situace přetrvává déle, skladovací kapacity dochází a bude potřeba dále omezit produkci. To samozřejmě něco stojí. I proto je pro některé producenty krátkodobě výhodnější něco zaplatit za odběr
ropy, než aby platili za uzavření kohoutků.
Akciové trhy na situaci reagují samozřejmě negativně. Klesají hlavně trhy zemí produkujících
ropu, ale pokles cen postihuje i klíčové akciové indexy v
USA či v
Evropě. Pro některé investory může být totiž znepokojující vidět, že jsou případy, ve kterých nepomůže ani neomezený tisk peněz centrálními bankami. Někdy prostě narazí síla peněz na realitu, tady konkrétně v objemu skladovacích kapacit.
Petr Zajíc, Senior Portfolio manažera investiční společnosti Amundi