Jednou tak, podruhé jinak. PŘEHLED přešlapů vlády v boji s koronavirem

Přestože se Česko s epidemií koronaviru popasovalo ve srovnání s jinými zeměmi nadmíru dobře, nad některými rozhodnutími vlády občas kroutila hlavou nejen opozice. Mezi kontroverzní opatření patřil například zákaz otců u porodu. Trojitá změna vyhrazené nákupní doby pro důchodce naopak českou společnost značně pobavila.

Epidemie koronaviru v Česku neměla tak drastický průběh jako v mnoha jiných zemích. Nemocnice nápor ustály a kapacity jednotek intenzivní péče dokázaly pojmout všechny pacienty v kritickém stavu. ČR má navíc relativně nízkou smrtnost.

Některá rozhodnutí vlády a přijatá opatření však dala české společnosti zabrat. Terčem kritiky se stal nejednotný postoj ke koronavirové krizi, rychlé změny názorů či chaotická nařízení. V následujícím přehledu se můžete podívat na seznam největších přešlapů vlády a zmatků kolem opatření přijatých kvůli koronaviru.

Nouzový stav

K vyhlášení nouzového stavu se premiér Andrej Babiš (ANO) dlouho neměl. Už 2. března se vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) vyslovil pro nouzový stav, podle Babiše k tomu však zatím nebyl důvod. K vyhlášení nakonec došlo o deset dní později a kabinet rovnou zvolil nejdelší variantu, tedy 30 dní.

Posléze vláda trvala na prodloužení opět o 30 dní, narazila však ve Sněmovně. Ta žádala, aby kabinet odůvodnil své kroky a předložil konkrétní plán, co bude dál. To se ale nestalo. "Ministři ignorují poslance. Odmítají odpovídat na otázky," okomentoval situaci poslanec za TOP 09 Dominik Feri. Sněmovna proto povolila jen prodloužení do konce dubna.

Hamáček přesto trval na tom, že se bude muset nouzový stav opět prodloužit, protože 14 dní rozhodně nestačí. V úterý 21. dubna ale premiér Andrej Babiš prohlásil, že už nouzový stav po 30. dubnu nechce. Hamáček na to záhy přistoupil. "Pokud to premiér nechce prodloužit, nemá smysl o to žádat," řekl.

Ústřední krizový štáb

Tento orgán už z logiky věci řídí buď ministr vnitra, nebo obrany. Vláda se však i v tomto bodě zachovala nestandardně a do čela Ústředního krizového štábu postavila náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu, který ani není politicky odpovědný.

Důvod? Podle premiéra má krize epidemiologický charakter, proto štáb řídí epidemiolog. Přesto ale na konci března Prymula krizovému štábu došéfoval a nahradil ho ministr vnitra Jan Hamáček. Opozice si neodpustila rýpnutí, že se to mělo stát už o 14 dní dřív. "Tehdy to nedovolilo premiérovo ego," prohlásila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ochranné pomůcky

Při zajištění ochranných pomůcek stát selhal, ozývá se ze strany odborníků, opozice i části veřejnosti. Když v Česku v březnu naplno propukla epidemie koronaviru, chyběly roušky, respirátory či dezinfekce a to nejen běžným lidem, ale i zdravotníkům v první linii. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přitom v lednu prohlásil, že stát má dostatek roušek.

V tomto stavu vláda vydala nařízení o povinném nošení roušek. Nejprve v MHD a obchodech, později i venku. Lékárny ale zboží neměly, lidé si tak museli roušky šít sami. Obzvlášť kritizovaným krokem vlády byl nákup ochranných pomůcek z Číny, přestože Česká republika v rámci solidarity Číně poskytla ochranné pomůcky zdarma.

Nosit roušky museli nejprve všichni, včetně miminek, přestože pediatři varovali, že je to nebezpečné. Nakonec ale vláda ustoupila nátlaku a rozhodla, že děti do dvou let nosit roušky nemusejí.

Distribuci ochranných pomůcek si vzal na svá bedra Hamáček a pravidelně to na tiskových konferencích označoval za prioritu. Poté, co premiér oznámil, že už nechce prodlužovat nouzový stav, rozhodl se Hamáček ukončit i centrální dodávky ochranných pomůcek lékařům.

Testování

Kolem testů byly už od začátku velké zmatky. Na začátku vláda povolila odebírání a zpracovávání vzorků jen několika vybraným státním laboratořím, soukromé byly ze hry. Vzhledem k jejich kapacitám však bylo možné otestovat jen minimum lidí, hygienické stanice neumožnily testy ani lidem s příznaky, pokud je nevyhodnotily jako rizikové.

Poté, co se potvrdil koronavirus u lidí, které po odmítnutí hygieniků otestovala soukromá laboratoř, stát dal těmto zařízením zelenou. Postupně se rozšiřoval seznam odběrových míst, kde si lidé mohli nechat odebrat vzorky, počet provedených testů se však zvyšoval jen velmi pomalu. Na konci března si stát sliboval deset tisíc vzorků denně, ani po Velikonocích se však na toto číslo nedostal.

Na výsledky navíc lidé čekají místo standardních dvou dnů i dva týdny. Před kontroverzní schůzkou s prezidentem Miloše Zeman v Lánech, které se zúčastnil mimo jiné i Hamáček či ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), přitom všichni zúčastnění dostali výsledky testů ještě ten den.

Nákupní doba pro důchodce

Vláda sklidila kritiku i za ukvapená rozhodnutí, která si vzápětí rozmyslela a změnila je. Příkladem toho je nákupní doba speciálně pro seniory nad 65 let. Nejprve vešlo v platnost nařízení, že jim budou v obchodech vyhrazeny hodiny od 10:00 do 12:00. Krátce na to se ale vláda rozhodla upravit jim nákupní dobu od 07:00 do 09:00 hodin. Ani toto nařízení však netrvalo dlouho a opět se změnilo, nově tak senioři mají obchody sami pro sebe od 08:00 do 10:00.

Cestování a uzavření hranic

Nejprve vláda schytala kritiku za to, že příliš pomalu reagovala na situaci v Itálii. Lidem sice doporučila, ať necestují na hory, chybějící zákaz však způsobil situaci, kdy se po jarních prázdninách vrátily z Itálie tisíce lyžařů.

Když vláda posléze uzavřela hranice a zakázala cestování do zahraničí, sklidila další kritiku a to především za svůj nejednotný postoj a ledabylé předpovědi. Z úst epidemiologa Romana Prymuly zaznělo, že hranice mohou být zavřeny až dva roky.

Nakonec však změnil názor a prohlásil, že by Češi už letos mohli na dovolenou do Chorvatska. Proti tomu se ostře ohradil ministr zdravotnictví. Naopak premiér je cestám do Chorvatska nakloněný a jedná o tom se svým chorvatským protějškem.

Pendleři

S tím souvisí i otázka tzv. pendlerů, tedy přeshraničních pracovníků. Nejprve vláda rozhodla, že zákaz vycestování se jich týkat nebude, pokud dojíždějí do vzdálenosti 100 km od českých hranic. Nakonec se však nařízení změnilo a pendleři si mohli vybrat - buď zůstanou v České republice, anebo vycestují do zahraničí, kde pracují, ale na pravidelné časté dojíždění domů mohou zapomenout.

Ošetřovné

Protože vláda nařídila uzavření škol, mnozí rodiče neměli na výběr a museli zůstat doma s dětmi. Nárok na ošetřovné však měli pouze zaměstnanci a to ve výši 60 % základu mzdy. Proti tomu se ohradila opozice, která namítala, že by ošetřovné měly dostat i OSVČ, a že by se mělo zvýšit na 80 %.

Vláda proto změnila názor a vytvořila obdobu ošetřovného i pro OSVČ. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) však navýšení ošetřovného smetla ze stolu jen proto, aby si to za pár týdnů rozmyslela a prosadila ho.

Pomoc pro OSVČ

Kolem finanční podpory pro OSVČ se vedly velké diskuze doprovázené bouřlivými emocemi. Nejprve se navrhovalo vyplácení částky 15 tisíc za měsíc, posléze se vláda rozhodla dát OSVČ jednorázovou pomoc 25 tisíc korun. Ministerstvo financí proto vytvořilo program Pětadvacítka, který měl podmínky nastavené tak, že se do nich řada živnostníků nevešla a na peníze nárok neměla.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ustoupila a uznala nárok všem OSVČ postiženým koronavirovou krizí. Program platí jen do konce dubna, Schillerová proto navrhla, aby poté dostávaly OSVČ pomoc ve výši 500 korun na den a zamítla Babišův návrh jednorázové částky 15 tisíc korun za měsíc květen. Od svého návrhu ale nakonec odstoupila - ještě ten den vláda rozhodla, že stát živnostníkům poskytne 15 tisíc korun měsíčně.

Otevírání obchodů

Rozhodnutí o uzavření obchodů a postupném otevírání se stalo terčem kritiky za chaotičnost. Lidé například poukazovali na to, proč velké hobbymarkety, kde dochází k vysoké koncentraci lidí, byly otevřeny, ale pro malé obchůdky stále platí zákaz. Například čeští nábytkáři otevřít své provozovny nemohli. A to přesto, že v polovině dubna ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) prohlásil, že se vláda bude při uvolňování řídit plochou obchodů.

Kadeřnictví

Nečekaným předmětem sporů se stala kadeřnictví. Vláda se neshodne především na tom, zda mohou kadeřnice a holiči poskytovat své služby v domácím prostředí. Lidé poukazují i na paradox, že kadeřnictví pro lidi musejí zůstat zavřená, zatímco psí salóny se už otevřely.

Otcové u porodu

Obrovskou vlnu nevole vyvolal zákaz přítomnosti otců u porodu. Řada maminek se urputně bránila a s rozhodnutím nesouhlasila, nařízení považovala za nesmysl. Zásadně proti byla i část opozice - silná kritika zazněla například ze strany poslankyně za Piráty Olgy Richterové. Ministerstvo zdravotnictví si ale stálo za svým. V polovině dubna ministr zdravotnictví Vojtěch ustoupil a dovolil otcům být u porodu.

TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář