(Kurzy.cz)
Recept na krizi? Udržet peníze v oběhu
Celý svět trne, jestli a kdy ekonomice dojde dech. Jednotlivé státy se snaží přijít s různými recepty, jak na krizi. Všechny mají společného jmenovatele - udržet firmy daleko od krachu a lidi od úřadů práce, zkrátka držet peníze v oběhu.
Když se blíže podíváme na řešení v evropských státech, pozorujeme tři “pilíře” pomoci. Prvním pilířem je podpora nepřímá, mohli bychom říct podpora odpuštěním. Druhým je podpora přímá - dotační. - Třetím pilířem je podpora domácího trhu.
Co si můžeme půjčit za hranicemi
První pilíř v podobě
nepřímé podpory jsme v České republice rozběhli jako první, i když spíše
symbolicky. Daňová přiznání a s tím spojené odvody daní i pojistného jsou
odloženy, stejně tak povinné zálohy na odvod sociálního a zdravotního pojištění
pro živnostníky. V řadě městských prostor je odpuštěno nájemné. Je možné si
zažádat o odložení splátek hypoték a úvěrů. Cílem je ponechat co nejvíc
finančních prostředků v kapsách podniků i živnostníků.
Jako vhodné se dále
jeví úplné zastavení exekucí po vzoru Maďarska nebo úplné přeplánování
splátkového kalendáře v případě, že u dlužníka dojde ke ztrátě zaměstnání, jako
je tomu v Itálii. Asi největší úlevou pro firmy v současné situaci nabízí v
Polsku, tam za své zaměstnance nemusejí aktuálně platit pojistné. Problémem
tohoto pilíře je, že se nejedná o úplné odpuštění platebních povinností, ale
jeho pouhé odložení.
Osobně se přimlouvám
k řešení po vzoru baltských států. Ty se snaží o co nejvyšší míru rozložení
platebních povinností. Estonsko například rozloží platby daní do 18 měsíců,
Litvu čekají až tříleté daňové prázdniny.
Pro Českou republiku
bych viděl pro malé a střední podniky jako vhodné odklad daní z příjmu a odvodů
za sociální a zdravotní pojištění do konce roku 2020 a následné rozložení
plateb do 12 měsíců. Klíčové je vyžadovat platby postupně, aby podniky a
živnostníci neupadli do finančního šoku, ze kterého se už nevzpamatují.
Druhý pilíř
představuje přímé pumpování peněz do podniků i lidí. To musí probíhat tak, aby
na něj dosáhli i malé a střední podniky. Překážkou je příliš náročná
byrokracie, která vyžaduje specializované pracovníky.
Zde česká řešení
hodnotím negativně. Bezúročné půjčky COVID a COVID II sice vypadají na první
pohled lákavě, ale při pohledu na podmínky vidím, jak spoustu živnostníků
nakráčí hlavou do oprátky. Ručení celým svým majetkem, odhad škod z křišťálové
koule, vyloučení pražských podnikatelů - to jsou za mě nejproblematičtější
body.
Příliš se mi
nezamlouvá ani přímý vstup státu do sféry soukromého podnikání, jako to plánuje
třeba Francie. Myslím, že v České republice panuje i společenská citlivost vůči
státu v soukromém sektoru.
Proto zde navrhuji
inspiraci britským modelem. Velká Británie celkově představila asi nejúčinnější
systém pomoci v dotační oblasti. Vláda převezme 80 procent platů zaměstnanců.
Má připravené dotace ve výši až 20 000 liber vyloženě pro malé a nejmenší
podniky, speciální pomoc pak chystá pro sektor podnikání v cestovním ruchu -
zejména pro letecké společnosti a letiště.
Kde Česko zcela selhává
Pokud můžeme říct, že
o první a druhý pilíř se v České republice více méně snažíme, pak v tom třetím
pilíři - podpoře domácího trhu - naprosto selháváme.
Se zvýšeným tepem čtu
o odmítání českých firem, které nabízejí svou technologii na boj s virem. Místo
toho podporujeme zámořské firmy, mnohdy s pochybnou reputací. Přitom je to
jednoduché - firmy odvádí daň státu ze svého zisku, vytváří pracovní místa a
přirozeně tak posilují kupní sílu na domácí scéně.
To si dobře uvědomila
Itálie, která hned v prvopočátcích krize přišla s konceptem “Made in Italy”,
který se zaměřuje na podporu domácích firem i exportu, Irsko zavádí zvláštní
poukázky na podporu místního podnikání, Španělsko zase přispělo s úvahou
podpořit rozvoj těch technologií, které umožňují práci z domova a směřují svou
podporu tímto směrem.
Chybí i motivace od
vlády směrem k občanům, aby, pokud je to v jejich možnostech, podpořili
provozovny ve svém sousedství. Tento nedostatek inspiroval projekt #ZachranZivnostnika, který se snaží o
občanskou podporu lokálního podnikání.
Sbírá příběhy
“sousedských živnostníků”, upozorňuje na možnosti alternativního podnikání a
snaží se, aby zákazníci co nejvíc vnímali skvělý pocit vzájemné podpory, které
si “kupují” zároveň s tou kávou.
Perfektní recept na
řešení krize není. Musíme se ale odrazit od základního faktu. Čím více peněz je
v oběhu mezi lidmi a firmami, tím vyšší jekupní síla, životní úroveň a
koneckonců i odvod daní státu. Státní úsilí proto musí jít tímto směrem.
Lukáš Otys
autor je podnikatel a
místopředseda TOP09
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn