Instantní krize vyžaduje instantní pomoc

Jak moc nyní klesá česká ekonomika? Na základě transakčních dat jsme spočítali, že útraty českých domácností první dva týdny karantény poklesly o více než pětinu. ČNB zase spočítala, že spotřeba elektřiny poklesla na konci března o 9%, což nám zase naznačuje, co se děje s výrobou.

Pokles ekonomiky je značný. A aby skutečně šlo o recesi ve tvaru „V“, tedy ostrý pokles, ale pak ostrý růst, je potřeba, aby stát masivně a především okamžitě podpořil ekonomiku (= domácnosti a podniky), aby zabránil krachu firem, poklesu zaměstnanosti a pádu lidí do dluhové pasti. Pokud se tak nestane, tak můžeme zapomenout na „V“ a můžeme se začít bavit o recesi ve tvaru „U“ nebo dokonce „L“. Rychlost a masivnost je ve výběru z „VUL“ klíčová. 

Britská centrální banka začala dokonce dělat něco, co je považováno za tabu: napřímo financovat vládu. Centrální banky doposud pomáhaly vládám snižovat finanční náklady na obsluhu dluhu tím, že snížily sazby a případně nakupovaly státní dluhopisy na své bilance. Ale nikdy ne napřímo. Nicméně právě skutečnost, že vládní finanční injekce do ekonomiky musí proběhnout nyní, v řádu dnů, tak centrální banka dočasně bude vládu financovat napřímo.

Fed jede po staru, tedy nakupuje státní dluhopisy, případně jiné cenné papíry na sekundárním trhu, ale nefinancuje vládu napřímo. Nicméně to neznamená, že není v mimořádné situaci. Nárůst jeho bilance ukazuje o proporcích aktuálních problémů: na konci března za týden (!) nakoupil cenné papíry za téměř 420 mld. To jsou 2% HDP za týden. Podívejte se na minulé QE programy. Tato krize je jiná v tom, že je instantní, okamžitá. Instantní musí být i pomoc.

ČNB zatím snížila sazby na 0,75%, snížila proticyklickou sazbu na 0,75% a ujistila, že je připravena jednat. Novela zákona o ČNB ji umožní (dočasně, do konce roku 2021) nakupovat na finančním trhu „cokoliv od kohokoliv“. Pokud finanční injekce ze strany české vlády nebudou urychleny, tak centrální bance nezbude nic jiného, než po vzoru ostatních centrálních bank začít jednat. Může jít o nákupy cenných papírů, tedy státních dluhopisů a po vstoupení platnosti novely například i korporátních dluhopisů. Může vyhlásit program nákupu sekuritizovaných aktiv, který by mohl pomoci navýšit úvěrovou kapacitu bank pro financování ekonomiky. Mohl by se oprášit plán na QE pro lidi, tedy posílání CZK přímo lidem… Jsme opět v nestandardních časech, kdy vznikají nestandardní nástroje. Mimo jiné i proto, že standardní cesta, tedy fiskál, nefunguje vždy úplně pružně nebo minimálně ne v řádech, které by si současná situace vyžadovala.

Například záruční program COVID: ČMZRB vyřídí 100 žádostí za týden, jen COVID I jich přinesl 3200. Takže firmy by mohly čekat až půl roku na vyřízení. V rámci COVID II bylo evidováno 5900 žádostí. A to se bavíme o částce něco málo přes 20 mld. CZK. Tedy 0,4 procenta HDP. Podle průzkumu Svazu průmyslu 72% podniků nepovažuje opatření na podporu ekonomiky za dostatečné. Česká vláda přitom ohlásila, že na záruky dá 900 mld. CZK. Nicméně, jak jsem psal již dříve, rozhoduje rychlost realizace, nikoliv záměr.

Pokud stát nemá kapacitu na cílenou pomoc, co může udělat velmi rychle? Odložit daňovou povinnost. Tak jako došlo k odkladu splátek z úvěrů ve snaze zlepšit likvidní pozici lidí a firem, tak stát může podobně odložit placení daní a odvodů. Odložení neznamená zrušení. Půjde o instantní pomoc.

A za závěr dobrá zpráva. Lepší situace v Itálii, tedy pokles nových potvrzených nakažených, se odrazil i na finančních trzích. Po poklesu o více než 30% se akciový index S&P500 odrazil a umazal téměř polovinu ztrát.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny