Rozbřesk: Skryté signály českého trhu práce

Čísla, která reprezentují vývoj po startu nákazy, na sebe strhávají větší pozornost než jakákoliv z období před korona-krizí. Ať už šlo o indexy nákupních manažerů po celé Evropě nebo aktuální statistiky z jednotlivých trhů práce, které začínají ukazovat první reakce firem na kombinovaný nabídkový a poptávkový šok. Březnové výsledky, jejichž kompletní sada byla zveřejněna teprve včera (byť o míře nezaměstnanosti MPSV informovalo už před několika dny) naznačují, že velké drama se v závěru předchozího měsíce ještě rozhodně neodehrálo.

Optimista by řekl, že míra nezaměstnanosti setrvala na předchozích třech procentech a počty volných pracovních míst poklesly jen minimálně. Ten, kdo se do čísel podívá více zblízka, vidí, že řady nezaměstnaných v březnu obvykle řídnou a naproti tomu volných míst s náběhem sezónních prací přibývá, takže o klidu, se tu rozhodně mluvit nedá. Až vůbec ne, když vezmeme v úvahu, že v nouzový stav začal v ČR platit teprve zhruba v polovině března a s ním se rovněž rozvinula očekávání o podobě připravované státní pomoci postiženému podnikatelskému sektoru.

Navíc v ekonomice v té době začala vznikat nová pracovní místa s tím, jak rychle po omezení pohybu obyvatel vyexpandovaly zásilkové obchody a doručovatelské firmy začaly zažívat „druhé Vánoce“. Když k tomu připočteme i návrat části zahraničních pracovníků domů, tak nezbývá než konstatovat, že březnové výsledky z trhu práce byly zajímavé, nicméně to je asi tak všechno. Mnohem větší vypovídací schopnost bude totiž mít až duben, kdy již budou firmy mnohem lépe vědět, jak na tom jsou z hlediska zakázek (zda jejich výpadek bude mít delšího trvání), jak jim pomůže Kurzarbeit nebo zda se jim podařilo získat bezúročný provozní úvěr či nějakou státní garanci. Možná se trochu i pročistí přehledy volných pracovních míst, kde se to třeba jen hemží číšníky a servírkami, které v tuto chvíli – bez vidiny konce nucené “odstávky” – pravděpodobně nikdo nabírat nebude.

V každém případě musíme pro nejbližší měsíce počítat s výraznějším růstem nezaměstnanosti, nicméně jak dramatický bude, se v tuto chvíli rozhodně nedá zodpovědně říct. Ve hře je až příliš neznámých, a to nejenom na domácí straně, ale i u našich hlavních obchodních partnerů. Jakékoliv „přesné“ prognózy vývoje i pro nejbližší období totiž může velmi snadno nabourat drobná zpráva o dalším prodloužení odstávky v tuzemské největší automobilce…


TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna si v průběhu včerejšího dne připsala vůči euru necelých dvacet haléřů a dokonce se na chvíli přiblížila k hranici 27 EUR/CZK. K silnějším hodnotám jí poháněl spíše všeobecný sentiment než domácí dění nebo čekání na podporu ze strany ČNB. Té se totiž koruna hned tak dočkat nemusí. Jednak je ve hře další snížení úrokových sazeb a jednak ani někteří centrální bankéři nepovažují aktuální kurz koruny za intervenci-hodný. Na svém květnovém zasedání bude mít bankovní rada na stole novou prognózu, na základě které může dál snížit sazby a pomalu začít přemýšlet nad případným akčním plánem pro dluhopisový trh. ČNB totiž konečně získá možnost nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu, které bude moci využít nejenom pro naplnění svého cíle cenové stability (QE), ale i finanční stability (nákup vybrané skupiny papírů). A jak včera uvedl Tomáš Holub, je mu bližší QE než záporné sazby. A pro bondový trh je nepochybně dobrou zprávou, že na něj bude ČNB moci kdykoliv zavítat.


Zahraniční forex

Eurodolar vyčkává na další silnější impulsy, které mohou přijít v nejbližších hodinách. Jednak odpoledne budou na pořadu další extrémně zajímavé statistiky z amerického trhu práce (zejména pokud jde o pokračující žádosti o podporu) a jednak by se měla opět sejít tzv. Euroskupina neboli ministři financí zemí eurozóny. Budou opět řešit vydání společných pandemických dluhopisů, proti kterým je Německo, Rakousko, Finsko a Holandsko. Parlament posledně jmenované země si dokonce včera odhlasoval, že vláda této země nesmí připustit vydávání dluhopisů, v rámci nichž by Holandsko ručilo za jiné země. Očekávání toho, že by EMU byla schopna se dohodnout na vydání pandemických dluhopisů, jsou tedy poměrně nízká a tudíž kreditní prémie uvnitř EMU poměrně vysoká, což euru neprospívá.

Včera šokovala polská centrální banka (NBP), když snížila hlavní úrokovou zápůjční sazbu o 50 bazických bodů na 0,5 %, přičemž hlavní ukládací sazba se již octila na nule. NBP zároveň rozjíždí agresivní politiku kvantitativního uvolňování v podobě nákupů vládních dluhopisů (QE), která zajistí monetizování velkých deficitů ze strany polské vlády v tomto roce (prozatím se odhady blíží až o 9 % HDP). NBP zároveň indikovala, že prostor pro další snížení ještě existuje, takže sazby mohou jít až na nulu. Zlotý prozatím na kroky NBP příliš nereagoval, ale výhledově z něj nulové úrokové sazby a režim QE činí podstatně zranitelnější měnu vůči jakýmkoliv výprodejům rizikových aktiv.


Ropa

Ropa Brent se i dnes ráno obchoduje v těsné blízkosti 33 dolarů za barel a veškerá pozornost směřuje na odpolední jednání globálních producentů o kolektivním omezení produkce (začátek v 16:00). Co prozatím o rodící se dohodě víme? Popravdě toho není mnoho, nicméně se zdá, že jak na straně Saúdské Arábie, tak Ruska existuje ochota obnovit produkční škrty, které navíc podporuje široká paleta dalších producentů. Nejasnosti však i nadále panují okolo rozsahu omezení produkce, délky trvání a nakonec i rozdělené těžebních kvót.

Největším otazníkem, který může potenciálně zhatit celou dohodu, je však účast Spojených států. Ty zdá se budou argumentovat jak legislativními překážkami v přímé účasti na kartelové dohodě, tak faktem, že domácí producenti již významně omezují těžbu v reakci na tržní vývoj. Dle EIA by měla americká produkce poklesnout v důsledku nižcích cen ropy o 1,8 mil. barelů denně jen v následujících dvanácti měsících. Zda bude tento argument pro Saúdskou Arábii a spol. dostatečný, je v tuto chvíli nejasné, nicméně je zjevné, že pozice USA je v tomto ohledu pramálo flexibilní.

Další nezodpovězenou otázkou zůstává rozsah a délka trvání případných produkčních škrtů. Nejčastěji se v tomto ohledu skloňuje objem 10 mil. barelů denně ve druhém čtvrtletí, což bude dnes zřejmě i pro trhy hranice mezi úspěšnou a neúspěšnou dohodou. I takto rekordní škrty by však zřejmě nestačily zcela vykompenzovat bezprecedentní výpadek ropné poptávky (aktuálně až 25 mil. barelů denně), což by mělo bránit výraznějšímu cenovému růstu po dobu trvání korona-šoku. Pravděpodobným scénářem by v takovém případě byla cenová stabilita poblíž současné úrovně; naopak ne-dohoda a pokračování cenové války by pro optimisticky naladěný trh bylo obrovským zklamáním, pravděpodobně následované prudkou cenovou korekcí směrem dolů.