Život po epidemii koronaviru: Strach z kontaktu s lidmi i víc sebevražd, tvrdí odborníci

Epidemie koronaviru nebude trvat věčně - do léta by měla podle odborníků začít ustupovat. I po odeznění ale může na společnosti zanechat vážné následky. Lidé mohou mít i nadále obavy z nákazy a budou se na veřejnosti chovat zdrženlivě. Kvůli ekonomickým důsledkům může rovněž dojít k nárůstu depresí, závislostem na alkoholu a také sebevraždám.

To, jak bude vypadat život po koronaviru, podle psychologa z Asociace klinických psychologů Vojtěcha Černého záleží na tom, jak dlouho bude epidemie a s ní spojená mimořádná opatření trvat. Každý z nás navíc současnou situaci prožívá jinak. "Někteří lidé to berou jako příležitost k pomáhání ostatním, někteří to snášejí hůř a podléhají strachu," vysvětluje Černý.

Epidemie podle něj může zanechat vážnější následky na psychice lidí, kteří jsou nuceni trávit izolaci o samotě, než je tomu v případě lidí, kteří jsou sice v karanténě, ale udržují i nadále vztahy se svými blízkými. Dá se však očekávat, že se společnost bude potýkat s posttraumatickými problémy.

"Ty se mohou projevit až za tři až šest měsíců, to nikdo nedokáže přesně říct. Lidé se budou chtít vrátit k předchozímu životu, ale najednou zjistí, že nemohou. Změní se jim myšlení," vysvětluje Černý.

"Obecně máme tendenci rychle zapomenout a fungovat dál. Je to ale zatěžující událost," pokračuje. Lidé tak podle něj sice mohou toto trauma potlačit a vytěsnit, později ale přesto vypluje na povrch. "Myslím si ale, že většina lidí se otřepe. Bude to pro ně zkušenost," dodal Černý.

Může se podle něj rovněž stát, že někteří z nás budou více obezřetní, ať už se jedná o kontakt s jinými lidmi, či sahání na věci v obchodě nebo v MHD. "Nemyslím si, že to bude obecný rys, ale určitě budou lidé, kteří si na to budou dávat větší pozor. Pokud to ale povede ke zvýšené hygieně, tak je to jenom dobře," podotkl. Větší obezřetnost bývá obvyklým rysem u epidemií. Když se začalo ve světě hovořit o HIV, někteří lidé na to reagovali rovněž strachem z ostatních lidí a dotýkáním se jich.

Pokud se dostaneme do ekonomické krize a dopady epidemie na životní úroveň lidí budou zásadní, může to podle Černého vést i k nárůstu depresí, závislostí na alkoholu či drogách a případně i sebevraždám. Už nyní - po necelém měsíci od přijetí mimořádných opatření - byla zaznamenána zvýšená spotřeba alkoholu. Lidé jej v takových případech nepopíjejí kvůli požitku, ale aby v něm utopili své trápení a zapomněli na své problémy.

"Nedokážu odhadnut, v jaké to bude míře, a nechci to ani předjímat. Když se to ale dotkne životní úrovně zásadním způsobem, může se to projevit na duševním rozpoložení lidí a mohou si nakonec i sáhnout na život," uvedl a zdůraznil, že pro takové případy jsou tu kliničtí psychologové, kteří jsou lidem k dispozici.

Podstatná je podle něj i doba, něž se projeví posstraumatická reakce na tento silný zážitek. Lidé si mohou připadat v pohodě - zvlášť když přjide léto, teplo a sluníčko. Za několik měsíců na ně ale může ta tíha dolehnout. "Výzvou může být podzim," tvrdí. Na podzim se totiž obecně lidem zhoršuje duševní pohoda, tento rok situaci může zhoršit i dojezd epidemie.