Výdaje domácností ve druhé polovině března klesly téměř o čtvrtinu. Růst online výdajů, pokles u PHM o třetinu

Na základě objemu transakcí klientů České spořitelny jsme spočítali, že výdaje domácností poklesly po 16. březnu, kdy byla zavedena karanténa, téměř o čtvrtinu. Klienti prakticky přestali kupovat oblečení a dramaticky omezili útraty v restauracích. Naopak více utrácejí za potraviny a léky. Nákupy se přesunuly do virtuálního prostředí a lidé začali masivně spoléhat na e-shopy, kde utratili o 44 % více. Hitem se staly online nákupy potravin s nárůstem výdajů o 215 % a online nákupy hotových jídel z restaurací (nárůst o 286 %).

Karanténa zavedená od 16. března spolu s omezením prodejů a mnoha služeb výrazně ovlivnily, za co a kolik domácnosti utrácejí. Podle našich propočtů na základě transakcí klientů ČS poklesly za první dva týdny karantény výdaje domácností o čtvrtinu (23 %). 

Během karantény výrazně vzrostly dvě položky: nákupy potravin a léků. Klienti České spořitelny celkově utratili  za potraviny o 27 % více. K tomu se ale musí připočítat velké předzásobení, které domácnosti provedli ještě před vyhlášením karantény. Týden před karanténou totiž domácnosti utratili za jídlo téměř o 50 % více než obvykle. A první nákupní horečka vypukla na konci února (nárůst o 25 %). Vyšší poptávka po potravinách souvisí i s omezením výdajů v restauracích (pokles o 61 %). Ačkoliv mnoho restaurací prodává přes okénko nebo nabízí dovážku jídla, tak přesto hodně lidí začalo raději vařit doma. 

Podle Eurostatu si čtvrtina Čechů nakoupila online alespoň jednou potraviny v loňském roce, což bylo třetí nejvyšší podíl (Nizozemí 35 % a Velká Británii 30 %). Karanténa přinesla masivní růst poptávky po nákupech potravin online a výdaje se zvýšily o 215 %. K naplněnému žaludku pomáhá i online nákup hotových jídel v restauracích, který se zvýšil o 120 %.

Další současnou “oblíbenou” destinací pro nákupy se staly lékárny, ať už kamenné nebo na internetu. Celkově tam Češi utrácejí o třetinu více, skrze internetové stránky dokonce o 286 % více. 

 

Domácnosti prakticky přestali nakupovat oblečení (pokles výdajů o 82 %), což souvisí s uzavřením kamenných obchodů (pokles útrat v kamenných obchodech o 98 %). Jediný způsob, jak držet krok s módou zůstaly galanterie a e-shopy (nárůst o 129 %).

Velký pokles o dvě třetiny zasáhl obchody nabízející vybavení domácností. Ačkoliv i zde domácnosti se učí více nakupovat přes internet (nárůst o 162 %), tak to nezabránilo tak velkému poklesu. Karanténa a omezení pohybu snížilo i poptávku po benzínu a naftě téměř o 30 %. 

Větší preferenci platit kartou nebo mobilem dokazuje snížení výběrů z bankomatu o třetinu. Jednak mnoho fyzických obchodů je uzavřeno nebo má omezený provoz, ale zároveň mnoho prodejců začalo přijímat výhradně nehotovostní platby, aby minimalizovali riziko šíření koronaviru přes bankovky.

pro účely analýzy jsme sledovali tři věkové kategorie: 0-29 = mladí, 30-59 = rodiny, 60+ = starší

mladí a rodiny snížily útraty shodně o 21 %, starší o 26 %;

Během karantény začali potraviny nakupovat více především mladí (nárůst o 35 %) a rodiny (nárůst o 34 %), zatímco starší generace zvýšila své výdaje na jídlo jen o 9 %;

Elektronika: v případě starší generace došlo během karantény k celkovému poklesu útrat o 70 %, mladí naopak nakupují o 1 % více (rodiny -11 %);

Lékárny: výrazně více nakupovaly rodiny (+40 %), zatímco mladí jen +17 % a staří +29%;

Vybavení domácností: mladí -50 %, rodiny -63 %, starší -84 %;

online a e-commerce

během karantény začala přes internet více nakupovat starší než mladší generace: mladí zvýšily výdaje o 34 %, rodiny o 47 % a starší o 52 %;

je to například dobře vidět v případě potravin: mladí (+152 %), rodiny (+213 %) a starší (+382 %).

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny