Životní podmínky domácností v Olomouckém kraji 2019

2. 4. 2020

Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2019“ tempo růstu příjmů v Olomouckém kraji bylo pomalejší než v republikovém průměru. Podle čistého měsíčního příjmu na osobu spadala čtvrtina domácností (25,9 %) do příjmového pásma v rozmezí 12 až 15 tis. Kč. Více než polovina domácností (54,9 %) uvedla, že neměla problém vyjít se svým příjmem.

Šetření o příjmech a životních podmínkách domácností v ČR proběhlo na jaře roku 2019 již po patnácté a mapovalo situaci v roce 2018 a v době šetření. V Olomouckém kraji v roce 2019 hospodařilo 269,7 tis. domácností s počtem členů 620,5 tis. Na jednu domácnost tak v průměru připadalo 2,30 členů, což bylo méně než průměr za celou republiku (2,34) a také méně než podle výsledků předchozího šetření v kraji (2,43).

Hrubé peněžní příjmy na osobu za rok 2018 dosáhly v Olomouckém kraji částky 220,4 tis. Kč. Po odečtení odvodů na zdravotní a sociální pojištění, daně z příjmů fyzických osob a připočtení bonusu u daňového zvýhodnění na dítě činily čisté peněžní příjmy domácností 186,9 tis. Kč na osobu. Po započtení naturálních příjmů, do kterých jsou mimo jiné zahrnuty i požitky poskytované zaměstnavateli, např. bezplatné používání služebního vozidla pro soukromé účely, příspěvky zaměstnavatele na stravování a hodnotu dalších výhod a nepeněžních služeb (např. jazykové kurzy, slevy na firemní zboží nebo služby, příspěvky na sportovní vyžití, dovolenou), dosahovaly celkové čisté příjmy v roce 2018 úrovně 193,1 tis. Kč na osobu.

Výše jak čistých peněžních, tak celkových čistých příjmů na osobu zařadila Olomoucký kraj na 6. nejnižší pozici mezi všemi 14 kraji. Nižší průměrné příjmy na osobu (peněžní a celkové čisté) vykázaly kraje: Zlínský, Ústecký, Pardubický, Moravskoslezský a Kraj Vysočina.

Ve srovnání s výsledky předchozího šetření se hodnota celkových čistých příjmů na osobu v kraji zvýšila o více než 11 tis. Kč. Celorepublikový průměr vzrostl za stejné období o více než 13 tis. Kč. Nejvyšší celkové roční příjmy po započtení naturálních příjmů byly opět zjištěny v kraji Hl. m. Praha (259,4 tis. Kč na osobu).

Čtvrtina domácností Olomouckého kraje (25,9 %) podle čistého měsíčního příjmu na osobu spadala do příjmového pásma 12 až 15 tis. Kč. V celkem 11 krajích náleželo do tohoto příjmového pásma nejvíce domácností.

Ve srovnání s výsledky z minulého šetření se největší podíl domácností v kraji posunul o jedno pásmo výš (v roce 2017 spadalo nejvíce domácností do příjmového pásma 10 až 12 tis. Kč). Meziročně došlo také ke snížení podílu domácností, u kterých čistý měsíční příjem nepřekonal částku 12 tis. Kč. V roce 2018 podíl domácností v příjmovém pásmu do 12 tis. Kč činil 28,6 %, zatímco rok předtím to bylo 41,8 %.

Podíly domácností s nižšími příjmy v kraji byly vyšší než republikový průměr, naopak nižší než republikový průměr byly podíly domácností ve vyšších příjmových pásmech.

Součástí dotazníku, který vyplňoval tazatel spolu se členy domácností, bylo několik otázek týkajících se subjektivních názorů, např. jak domácnost vycházela se svými příjmy, co si mohla a nemohla dovolit a jestli měla problémy s platbou běžných výdajů nebo splácením půjček.

Více než polovina domácností (54,9 %) uvedla, že neměla problém vyjít se svým příjmem i přesto, že příjmy v Olomouckém kraji dlouhodobě patří k těm nižším (9. místo ve vzestupném pořadí). Necelá třetina domácností (30,9 %) uvedla, že se svým příjmem vyšla s menšími obtížemi. Zbývajících 14,3 % mělo obtíže nebo velké obtíže zajistit chod domácnosti, což v mezikrajském srovnání odpovídalo 6. nejvyššímu podílu.

Na otázku, jestli domácnost by se svým příjmem mohla zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč, více než čtvrtina (28,5 %) domácností v kraji odpověděla, že by si to nemohla dovolit. Stejný podíl domácností (28,5 %) také uvedl, že by si nemohl dovolit odjet jednou za rok na týdenní dovolenou mimo domov. Subjektivní odpovědi na tyto otázky dopadly hůř než při minulém šetření. Zvýšily se podíly domácností v kraji, které by měly problém s úhradou uvedených výdajů. V mezikrajském srovnání se jednalo o druhý (dovolená) a třetí (neočekávaný výdaj) nejvyšší podíl mezi kraji. Vyšší podíly měly pouze kraje Ústecký a Karlovarský u neočekávaného výdaje a Ústecký kraj v případě dovolené.

Dále 6,5 % domácností v kraji uvedlo, že si se svým příjmem nemohou dovolit jíst obden maso nebo rybu, a 3,2 % domácností nemůže dostatečně vytápět byt. Domácnosti v Olomouckém kraji meziročně hůře vnímaly svoji finanční situaci. Pouze u otázky týkající se nemožnosti konzumace masa nebo ryb obden se podíl domácnosti snížil.

Pětina domácností (20,8 %) v kraji uvedla, že je vybavená sušičkou prádla. Myčku nádobí vlastnilo 42,8 % domácností. V obou případech došlo k meziročnímu navýšení. K mírnému růstu došlo u vybavení předměty uvedenými v dotazníku s výjimkou osobního automobilu.

Ne všechny domácnosti si mohly dovolit pořídit předměty zahrnuté v šetření z finančních důvodů. Nejvíce domácností toužilo po zmíněné sušičce prádla (12,5 %, tj. druhý nejvyšší podíl mezi kraji) a myčce nádobí (9,4 %, tj. druhé místo mezi kraji), ale kvůli finanční situaci si nákup těchto domácích pomocníků nemohly dovolit.

Měsíční náklady na bydlení meziročně vzrostly na 5 220 Kč. Ze sedmi položek tvořících náklady na bydlení pouze u dvou nedošlo k navýšení ve srovnání s výsledky předchozího šetření, a to u platby za plyn z dálkového zdroje a vodného a stočného. S výjimkou jedné položky, kterou byla platba za tuhá a tekutá paliva, všechny ostatní náklady na bydlení byly v kraji nižší než v ČR. Výše měsíčních nákladů na bydlení řadily Olomoucký kraj na 6. místo v pořadí od nejnižších po nejvyšší (v předchozím šetření zaujímal kraj 5. místo). Měsíční náklady na bydlení tvořily v průměru 14,6 % z čistých peněžních příjmů domácností.

Podle struktury nákladů na bydlení připadal největší podíl na platbu za elektřinu (28,5 %). Další významnou část z domácího rozpočtu pohltily platby za nájemné nebo úhrada za užívání bytu (19,1 %) a poplatky za plyn z dálkového zdroje (16,2 %). Subjektivně domácnosti uvedly, že náklady na bydlení jsou pro 17,9 % z nich velkou zátěží. Určitou zátěží jsou náklady na bydlení pro 70,8 % domácností a zbývajících 11,4 % domácností odpovědělo, že tyto náklady nejsou vůbec zátěží pro jejich domácí rozpočet.

V oblasti otázek týkajících se problémů s bydlením téměř každá devátá domácnost v kraji (10,8 %) odpověděla, že ji vadí hluk z domu, resp. ulice. Jako další problémy domácnosti uvedly znečištěné okolní prostředí (8,8 %) či vlhkost v bytě (8,7 %). Jako problém spojený s bydlením pro 6,8 % domácností představoval malý byt a pro 6,2 % to bylo vandalství a kriminalita v okolí.

 

Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností 2019.

 

Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
E-mail: joanna.pozdiskova@czso.cz

 

 

Poznámka:

Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions). Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. Šetření probíhá každoročně na jaře a vyškolení tazatelé navštěvují náhodně vybrané domácnosti, od kterých získávají informace o jejich příjmu za uplynulý rok a také o jejich situaci v době šetření. V Olomouckém kraji bylo na jaře 2019 zahrnuto do šetření 619 domácností a 505 z nich bylo úspěšně vyšetřeno, v celé republice to bylo 10,9 tis. domácností, ze kterých úspěšně vyšetřeno 8,7 tis. Výsledky ukazují výši a složení příjmů domácností v roce 2018 a subjektivní hodnocení situace domácnosti na jaře 2019 v době šetření.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.