Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí - 2019

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,4 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,79 % HDP, při meziročním poklesu o 1,79 procentního bodu (p. b.). Uvedené fiskální údaje sloužící k hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií byly zaslány Evropské komisi v rámci prvních notifikací v roce 2020.

Přebytek hospodaření sektoru vládních institucí se meziročně snížil o 33,9 mld. Kč. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí dosáhlo deficitu 31,7 mld. Kč, zatímco v roce 2018 skončilo v přebytku 9,1 mld. Kč. Přebytek hospodaření místních vládních institucí se meziročně zvýšil o 12,4 mld. na 36,0 mld. Kč. O 5,6 mld. na 11,1 mld. Kč klesl přebytek salda hospodaření subsektoru fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven).

Tab. 1: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika, 2016-2019

	Jednotka	Rok
		2016	2017	2018	2019
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí	mil. Kč	34 136	76 718	49 259	15 374
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí	mil. Kč	1 755 142	1 749 701	1 734 626	1 740 468
Hrubý domácí produkt (HDP), běžné ceny	mil. Kč	4 767 990	5 047 267	5 323 556	5 652 553
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP	%	0,72	1,52	0,93	0,27
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP	%	36,81	34,67	32,58	30,79

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2019 meziročně o 6,1 %, což představovalo absolutní nárůst o 136,1 mld. Kč. Vzrostly všechny druhy příjmů s výjimkou důchodů z vlastnictví, které klesly o 2,3 mld. Kč (-6,7 %). Nejvíce vzrostly příjmy ze sociálních příspěvků (+61,2 mld., resp. 7,3 %), daní z výroby a dovozu (+41,2 mld., resp. 6,5 %), a důchodových daní (+24,0 mld., resp. 5,2 %).

Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2019 o 7,7 %, resp. 170,0 mld. Kč. Nejvíce vzrostly sociální dávky (+65,8 mld., resp. 8,0 %), zaplacené náhrady zaměstnancům (+53,5 mld., resp. 10,3 %) a výdaje na hrubou tvorbu kapitálu (+27,8 mld., resp. 12,1 %).

Současně byly revidovány údaje za roky 2016 až 2018 z důvodu aktualizovaných datových zdrojů a metodických změn vyplývajících z pravidelných konzultací s Eurostatem. Nejvýznamnější změna se týkala příjmů z prodejů emisních povolenek, které jsou nově akruálně zaznamenány metodou časového posunu. Příjem z prodeje emisních povolenek vstupuje do příjmů vládních institucí jeden rok po okamžiku jejich prodeje. Dosud byl příjem zaznamenáván v okamžiku prodeje. Vliv této úpravy na saldo hospodaření v letech 2016 až 2018 ilustruje následující tabulka:

Tab. 2: Vliv nového zachycení emisních povolenek na saldo hospodaření, 2016–2018

	Jednotka	2016	2017	2018
Vliv na saldo hospodaření	mil. Kč	-147	-2 047	-9 715

Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2019 dosáhla úrovně 30,79 % HDP. Meziročně došlo k poklesu výše relativní zadluženosti o 1,79 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl pouze rostoucí nominální HDP (1,90 p. b.), zatímco nominální výše dluhu vzrostla o 5,8 mld. Kč. Dluh na konci roku 2019 dosáhl 1 740,5 mld. Kč, z čehož 91,8 % bylo tvořeno emitovanými dluhovými cennými papíry, jejichž objem meziročně vzrostl o 43,6 mld. Kč, zatímco hodnota přijatých půjček poklesla o 34,2 mld. Kč. Objem přijatých vkladů klesl o 3,6 mld. Kč na 5,1 mld. Kč.

Ukazatele uvedené v tabulce 1 byly zaslány 31. března 2020 Eurostatu.

Poznámky:
Notifikaci deficitu a dluhu vládních institucí sestavuje a předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce za běžný rok, a to vždy ke konci března a září. Projekci běžného roku sestavuje a publikuje Ministerstvo financí. Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Podle maastrichtských kritérií výše deficitu nesmí překročit 3 % a úroveň kumulovaného dluhu 60 % HDP.

Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném roce financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).

Dluh vládních institucí představuje nominální výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z emitovaného oběživa, přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.:734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 22. 04. 2020