Deficit a dluh vládních institucí - 4. čtvrtletí 2019 - státní rozpočet
Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 10,8 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 7,7 mld. Kč. Saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 10,4 mld. Kč, který byl meziročně o 0,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 3,9 mld. Kč a dosáhlo schodku 2,3 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019
Období |
4.Q 2017 |
1.Q 2018 |
2.Q 2018 |
3.Q 2018 |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
mld. Kč |
0,5 |
2,4 |
41,8 |
15,8 |
-10,7 |
-2,8 |
26,8 |
12,9 |
-21,5 |
% HDP |
0,04 |
0,19 |
3,13 |
1,17 |
-0,76 |
-0,22 |
1,90 |
0,89 |
-1,45 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 4,2 %. Na meziročním růstu příjmů se podílel zejména růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+6,6 % na 232,5 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+6,5 % na 182,4 mld. Kč). Příjmy z daní z příjmu a vlastnictví vzrostly o 0,8 % na 121,8 mld. Kč, zatímco příjmy z kapitálových transferů klesly o 7,3 % na 17,4 mld. Kč a běžných transferů o 2,9 % na 15,9 mld. Kč.
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 5,9 %. Nejvíce vzrostly zaplacené daně z příjmu a vlastnictví (+23,7 % na 1,5 mld. Kč), dotace (+12,3 % na 32,0 mld. Kč), náhrady zaměstnancům (+11,1 % na 157,5 mld. Kč) a hrubá tvorba kapitálu (+9,5 % na 76,1 mld. Kč). Naopak došlo k poklesu výdajů na běžné transfery (-25,7 % na 20,5 mld. Kč) a kapitálové transfery (-2,7 % na 10,2 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 32,58 % na 30,79 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,90 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,8 mld. na 1 740,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,10 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,19 p. b. Nominální dluh klesl mezičtvrtletně o 42,5 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 0,76 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,43 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben emitovanými dluhovými cennými papíry (+2,8 %), jejichž podíl na celkovém dluhu vzrostl na 91,8 %. Hodnota emitovaných dluhových cenných papírů meziročně vzrostla o 43,6 mld. Kč, objem půjček se snížil o 34,2 mld. Kč, z toho krátkodobých o 30,5 mld. Kč. Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech hlavních komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,4 % a v případě přijatých půjček 1,5 %.
Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 4,0 mld. Kč, který odpovídal 0,28 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 4,0 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 01. 07. 2020
- rok 2019 | 4. čtvrtletí 2019 | 3. čtvrtletí 2019 | 2. čtvrtletí 2019 | 1. čtvrtletí 2019
- rok 2018 | 4. čtvrtletí 2018 | 3. čtvrtletí 2018 | 2. čtvrtletí 2018 | 1. čtvrtletí 2018
- rok 2017 | 4. čtvrtletí 2017 | 3. čtvrtletí 2017 | 2. čtvrtletí 2017 | 1. čtvrtletí 2017
- rok 2016 | 4. čtvrtletí 2016 | 3. čtvrtletí 2016 | 2. čtvrtletí 2016 | 1. čtvrtletí 2016
- rok 2015 | 4. čtvrtletí 2015 | 3. čtvrtletí 2015 | 2. čtvrtletí 2015 | 1. čtvrtletí 2015
Zveřejněno dne: 01.04.2020
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
1. 4. 2020
Dluh vládních institucí klesl
Deficit a dluh vládních institucí – 4. čtvrtletí 2019
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2019 schodku 21,5 mld. Kč, což představuje 1,45 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,77 % HDP, zatímco výdaje 43,21 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,79 p. b. na 30,79 % HDP.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 10,8 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 7,7 mld. Kč. Saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 10,4 mld. Kč, který byl meziročně o 0,8 mld. nižší. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 3,9 mld. Kč a dosáhlo schodku 2,3 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019
Období |
4.Q 2017 |
1.Q 2018 |
2.Q 2018 |
3.Q 2018 |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
mld. Kč |
0,5 |
2,4 |
41,8 |
15,8 |
-10,7 |
-2,8 |
26,8 |
12,9 |
-21,5 |
% HDP |
0,04 |
0,19 |
3,13 |
1,17 |
-0,76 |
-0,22 |
1,90 |
0,89 |
-1,45 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 4,2 %. Na meziročním růstu příjmů se podílel zejména růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+6,6 % na 232,5 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+6,5 % na 182,4 mld. Kč). Příjmy z daní z příjmu a vlastnictví vzrostly o 0,8 % na 121,8 mld. Kč, zatímco příjmy z kapitálových transferů klesly o 7,3 % na 17,4 mld. Kč a běžných transferů o 2,9 % na 15,9 mld. Kč.
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 5,9 %. Nejvíce vzrostly zaplacené daně z příjmu a vlastnictví (+23,7 % na 1,5 mld. Kč), dotace (+12,3 % na 32,0 mld. Kč), náhrady zaměstnancům (+11,1 % na 157,5 mld. Kč) a hrubá tvorba kapitálu (+9,5 % na 76,1 mld. Kč). Naopak došlo k poklesu výdajů na běžné transfery (-25,7 % na 20,5 mld. Kč) a kapitálové transfery (-2,7 % na 10,2 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 32,58 % na 30,79 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,90 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 5,8 mld. na 1 740,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,10 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,19 p. b. Nominální dluh klesl mezičtvrtletně o 42,5 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 0,76 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,43 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben emitovanými dluhovými cennými papíry (+2,8 %), jejichž podíl na celkovém dluhu vzrostl na 91,8 %. Hodnota emitovaných dluhových cenných papírů meziročně vzrostla o 43,6 mld. Kč, objem půjček se snížil o 34,2 mld. Kč, z toho krátkodobých o 30,5 mld. Kč. Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech hlavních komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,4 % a v případě přijatých půjček 1,5 %.
Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 4,0 mld. Kč, který odpovídal 0,28 % HDP. Mezičtvrtletně kleslo očištěné saldo hospodaření o 4,0 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2017 – 4. čtvrtletí 2019
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: |
Ing. Petr Musil, Ph.D., ředitel odboru vládních a finančních účtů, tel.: 734352286, e-mail: petr.musil@czso.cz |
Kontaktní osoba: |
Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274054232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz |
Termín zveřejnění další RI: |
01. 07. 2020 |
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz