Smlouvy, dohody, dodatky, obchodní podmínky a COVID-19

Rozšíření nové nákazy COVID-19 a s tím související zásahy státní moci významně ovlivňují vztahy smluvních stran.

Komunikace stran

Je v této situaci zcela zásadní. Smluvní strany by se měly vzájemně informovat o (předpokládaných) dopadech stávající situace na jejich smlouvu a tím alespoň částečně eliminovat vznik škod. Dostanou tím totiž prostor, aby přijaly opatření, kterými lze leckdy vzniku škody zabránit nebo škody alespoň zmírnit. Tato preventivní povinnost předcházet vzniku škod a oznamovat hrozbu jejich vzniku je smluvním stranám uložena přímo občanským zákoníkem.

Vzájemná dohoda stran v případě prodlení s plněním

Předpokladem takové dohody je vzájemná snaha stran o nalezení přijatelného řešení pro všechny účastníky smluvního vztahu. Dohoda může mít podobu dodatku ke smlouvě, v němž se upraví dříve sjednané podmínky plnění. Může však spočívat i v pouhé akceptaci prodlení strany s plněním po určitou dobu.

Právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě pro zvlášť hrubý nepoměr mezi stranami

Dojde-li (vlivem stávající situace zapříčiněné rozšířením nákazy a s tím souvisejících přijatých státních opatření) ke změně okolností tak podstatné, že tato změna založí v právech a povinnostech smluvních stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich (neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění), má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě. Uplatnění tohoto práva nicméně neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

Dohodnou-li se smluvní strany, výsledkem bude zpravidla uzavření dodatku ke smlouvě, kterým se budou měnit smluvní podmínky, zejména pokud jde o termín plnění, jeho cenu apod.

Právo domáhat se obnovení jednání o smlouvě však nevznikne, převzala-li na sebe dotčená strana nebezpečí změny okolností. To v praxi znamená, že smlouva vylučuje použití ustanovení § 1765 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právo nevzniká ani v případě, kdy dotčená strana mohla změnu okolností rozumně předpokládat.

Změna či zrušení smlouvy soudem

Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud (na návrh kterékoli ze smluvních stran) rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran přitom soud není vázán.

Soud však návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit. Má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce. Je proto nutné začít řešit nastalou situaci včas.

Zproštění povinnosti nahradit škodu

Při porušení povinnosti ze smlouvy obecně platí, že daná smluvní strana je povinna vzniklou škodu nahradit. Pokud však došlo k porušení povinnosti z důvodu mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na její vůli (vyšší moc), povinnosti k náhradě škody se může zprostit. Prokazatelnou příčinou nesplnění povinnosti však musí být právě zásah vyšší moci, v tomto případě rozšíření nákazy COVID-19 a s tím související opatření.

Smluvní pokuty

Pokud však jde o smluvní pokuty, zproštění není možné, pokud nebylo ujednáno přímo ve smlouvě. Smluvní strana, které vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, může její úhradu požadovat a druhá strana je povinna smluvní pokutu uhradit. I v tomto případě však lze dohodou smluvních stran smlouvu v tomto ohledu upravit, např. dodatkem, a úhradu smluvní pokuty nepožadovat, případně snížit její výši nebo posunout splatnost.

Zánik smluvního závazku

Smluvní závazek nicméně může vlivem stávající situace také zaniknout, a to z důvodu nemožnosti jeho plnění. Jedná se o situace, kdy se závazek stal nesplnitelným a nelze jej splnit ani za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

Od smlouvy je také možno odstoupit, a to z důvodů sjednaných ve smlouvě nebo pro podstatné porušení smlouvy.

Závěr

Lze očekávat, že většina smluvních vztahů bude pandemií a přijatými opatřeními dotčena. Včasné zahájení jednání za účelem hledání nejlepšího možného řešení však může negativní dopady alespoň částečně zmírnit a případně poslouží jako podklad pro uplatňovaní dalších práv a nároků smluvních stran.