Balíček opatření na podporu dopravy schválen - odkladu plateb za mýto i silniční daň

Balíček opatření na podporu dopravy schválen

|Média a tiskové zprávy

Vláda dnes na svém jednání schválila sérii opatření směřující na podporu sektoru dopravy, na který také dopadají opatření zaváděná v souvislosti se šířením nemoci COVID-19 v Evropě. Dopravci nákladní kamionové dopravy se dočkají odkladu plateb za mýto i silniční daň. Dále se posílí investic do dopravní infrastruktury a pomoci by se měli dočkat i pendleři cestující mezi ČR a Slovenskem či Polskem.

„V současné situaci chci podpořit důležité oblasti naší ekonomiky. Jsem rád, že vláda schválila důležitý dopravní balíček, který pomůže nejen dopravcům na silnici, ale i stavebním firmám, které mohou očekávat navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o 6,5 miliard na rekordních 113 miliard Kč,“ říká ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Ministr dopravy má rozhodnutím vlády taktéž přijmout opatření umožňující zasmluvnění oprav a údržby nebo nových investic do státní silniční a železniční infrastruktury, a to v celkovém objemu 6,5 mld. Kč z rozpočtu SFDI. Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic k tomu má co nejrychleji připravit projekty na opravy a údržbu nebo nové investice do státní silniční a železniční infrastruktury v celkovém objemu 6,5 mld. Kč pro rok 2020 nad rámec současného rozpočetu.

Dopravcům převážejícím náklad po silnici by mělo pomoci odložení plateb za mýto a silniční daně. Faktury za platbu mýta pro kamiony by mělo být možné uhradit ve lhůtě 3 měsíců, a to u vozidel v režimu následného placení (na fakturu) a pro období 1. 4. – 31. 7. 2020.

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy a ministr vnitra mají dle rozhodnutí vlády také zpracovat další postup k rozšíření turnusového režimu i pro pracovníky ze Slovenska a Polska, případně také pro specializované pracovníky z jiných zemí EU. I u těchto států se má nastavit systém obdobný tomu, který je zaveden pro Rakousko a Německo. ČR má zájem na tom, aby firmy, které fungují v rámci středoevropského prostoru, mohly přesouvat své zaměstnance tak, aby nedocházelo k výpadkům na stavbách a ve výrobě.