Quant: Akciové trhy ukázaly svoji zranitelnost. V dobách, kdy byly nakažlivé nemoci a předčasná úmrtí běžnou součástí života, byly burzy mnohem odolnější

Akciové trhy se v souvislosti s Covid-19 propadly více, než by odpovídalo skutečným hrozbám, jež pandemie přináší.

Důvodem je mimo jiné strach živený rychlostí zpravodajství a šířením zpráv na sociálních sítích. Akcie navíc byly před příchodem krize nadhodnocené o cca 17%

Jedinou cestou, jak teď ochránit investice, je podle předsedy správní rady fondu Quant inteligentně diverzifikované portfolio a nejméně tříletý investiční horizont.

Zkušenosti z vývoje po předchozích pandemiích ovšem dávají investorům velkou naději na rychlé ozdravení trhů po eliminaci šíření nákazy.

Reakce trhů na stávající pandemii nového koronaviru je přecitlivělá. Přední americký akciový index S&P 500 se propadl za jediný měsíc o třetinu, podobně významný Dow Jones ztratil ještě více. Historická data z období předchozích pandemií ale ukazují, že tak prudký propad není opodstatněný. A to i přesto, že v tuto chvíli ještě není jasné, do jaké míry se tato pandemie rozšíří a jaký bude její celkový ekonomický dopad. Dokonce i v důsledku Španělské chřipky, která si vyžádala více než 50 milionů životů, se ale S&P 500 v roce 1918 propadl jen o necelou čtvrtinu. Už o rok později se ale vrátil k růstu.  

Vysokou zranitelnost Wall Street vůči pandemii Covid-19 způsobilo hned několik faktorů, které při podobných situacích v historii buď sehrály menší roli, nebo nebyly přítomné vůbec. „Jde například o neustále se zkracující zpravodajský cyklus, silný vliv sociálních sítí nebo intenzivní propojení globálních dodavatelských řetězců,“ uvádí předseda správní rady investičního fondu Quant Lukáš Foral. Svou roli sehrálo podle Forala i to, že americké akciové trhy byly krátce před vypuknutím pandemie nadhodnocené až o 17 %. 

Další vlna poklesu by přitom mohla ještě přijít. Dosavadní propad je podle Forala způsobený především panikou, kterou pandemie vyvolala a strachem z jejích zdravotních následků. „Otřesy na trhy mohou přijít ale i v souvislosti s ekonomickými dopady v důsledku vládních opatření po celém světě,“ uvádí předseda správní rady fondu Quant. Nejméně jeden důvod k optimismu ale investoři přesto mají. Údaje z období předchozích pandemií totiž ukazují, že se akcie po eliminaci šíření nákazy takřka vždy vrátily k rychlému růstu. Stávající mimořádně prudký pokles tak může znamenat dokonce i příležitost, jak cenné papíry nakoupit za příznivou cenu.

Pandemie jsou pro ekonomiku jednou z velkých nepříznivých věcí, jako jsou také války, konce měnových systémů, stoleté povodně či sucho. Pro podobné neočekávatelné šoky, které náhle srazí trhy i ekonomiky dolů se vžil pojem černá labuť. Jde o název odkazující na stejnojmennou knihu Nassima Nicholase Taleba, jež tento fenomén analyzuje. Není sporu, že jedna ukázková černá labuť právě na trhy dorazila. „Existuje jen jedna cesta, jak v takové situaci ochránit investice. Mít diverzifikované portfolio a minimálně tříletý investiční horizont. Musí však jít o inteligentní diverzifikaci napříč geografickými polohami, třídami aktiv i měnami,“ popisuje Foral.

Řada investorů si nyní klade otázku, zda v současné době ponechat na akciových trzích peníze, nebo zda dokonce cenné papíry nepřikoupit. Uprostřed šíření Covid-19 ovšem podle Forala není příliš moudré činit jakékoli závěry o příští výkonnosti akciových trhů. Ty reagují velmi rychle na nejistoty a ceny se okamžitě přizpůsobují novým datům. Události jako je pandemie koronaviru by tedy neměly být zkoumány izolovaně, ale měly by být posuzovány společně s ostatními převládajícími tržními podmínkami až s odstupem času. 

Faktem zůstává, že pandemie přišla v nepříznivém období pro čínskou ekonomiku. Už loni růst čínského HDP zpomalil na 6,1 %, což je byla nejnižší hodnota za téměř 30 let. Co stávající situaci odlišuje od jiných významných propadů trhů, jako byla například krize z let 2008 a 2009, je rovněž její jiný charakter. „Tehdy se téměř zastavil pohyb peněz, dnes naopak ustrnul přeshraniční pohyb lidí,“ vysvětluje Foral.

Akciové trhy se po krizi obvykle odrazí zpět, jako se to stalo i u dřívějších pandemií. Třeba prasečí chřipka z let 2009 a 2010 způsobila podle Světové zdravotnické organizace po celém světě 18 500 úmrtí, údaj však zahrnuje jen oběti, u nichž nákazu prokázaly testy. Některé studie naznačují, že úmrtí ve spojitosti s virem H1N1 mohlo být ve skutečnosti 10-15x více. I pYes takto rozsáhlé následky index S&P 500 během šesti měsíců po eliminaci šíření nákazy zhodnotil o 18,7 % a během jednoho roku přidal dokonce 36 %. 

Pokud se Covid-19 bude i nadále šířit podobně jako jiné virové pandemie, počet potvrzených případů prudce poroste po dobu dalších osmi až deseti týdnů. Pak se počet nově infikovaných pravděpodobně začne snižovat až do přelomu jarních a letních měsíců. Postupně se obnoví cestovní ruch, restartují spotřebitelské výdaje a už ve třetím čtvrtletí by mohlo přijít ekonomické oživení. 

I proto by teď investoři neměli stahovat peníze ze svých pozic. Klíčové je zůstat v klidu, nespěchat, držet dlouhodobý investiční horizont a věřit diverzifikaci. „Obnovení akciového portfolia z dramatických poklesů nicméně může chvíli trvat. Nedoporučuji sledovat trhy každý den, pokud to není vaše práce. Určitě se ale vyplatí mít oči otevřené i pro nové investiční příležitosti, jež se s výprodeji na trzích zpravidla pojí, uzavírá Foral.