ASMP: Předložený kurzarbeit je příliš komplikovaný a pro podnikatele zcela nedostačující

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje navržený model kurzarbeitu za komplikovaný a nepřehledný pro podnikatele. Jde o čas.  Požaduje jej proto sjednotit na jeden režim stejný pro všechny. Skutečný příspěvek státu podle předloženého modelu je na úrovni pouhých ca 35 %. AMSP ČR požaduje zvýšení tohoto procenta a převzetí 100 % odvodů za zaměstnance ze strany státu. Horní hranici zastropovat. Spodní hranice je sociálně neúnosná.

AMSP ČR KE KURZARBEITU POŽADUJE:

1. Sjednotit kurzarbeit, 5 režimů je příliš komplikovaný model a jsou nerovné podmínky. Rozumíme tomu za měsíc březen, ale nadále již je přelito do většiny odvětví a selekce není nutná ani žádoucí, ničemu nepomáhá.

2. Zjednodušení procesu získání kurzarbeitu, každá složitost postup komplikuje a jde o čas.

3. Zásadní požadavek je větší podíl státu na mzdách (viz Německo, Rakousko, Dánsko, UK – všude stát pokrývá 100 % snížené mzdy, často + odvody). V ČR nyní 50 % ze 60% mzdy – to je příspěvek, který většinovou zaměstnanost neudrží, po přepočtu reálný příspěvek státu činí asi 30 – 35 %.

4. Záměr AMSP ČR je podpořit většinové MSP, kde běžné hrubé mzdy se pohybují mezi 20 až 30 tis. Kč – právě pro ně to musí mít smysl. Zde je třeba, aby stát pokryl 100 % vyplacených mezd a odvodů. Tedy žádáme: 100 % veškerých nákladů na zaměstnance ve výši 60% mzdy zaměstnance pokrýt státem. Za těchto podmínek (v bodě 4) akceptujeme zastropování navrhované MPO ve výši 33.182 Kč krácené superhrubé mzdy => U vyšších mezd bude tím pádem příspěvek státu poměrově klesat.

5. Současně navrhujeme zvážení pokrytí spodní hranice. Jde o sociální aspekt podpory nižších příjmových skupin, například dělnických profesí a oborů. Jinými slovy, má-li někdo hrubou mzdu 18.000 Kč, v čistém je to asi 14.500 Kč, a když padne na 60 %, tak je to 8.500 Kč na měsíc. To nejsou například rodiny s dětmi schopny ustát. Týká se to v některých oborech řady MSP, kde jsou mzdy nesrovnatelné s nadnárodními korporacemi a v drtivé většině nedosahují ani průměrné mzdy (tj. 36.000 Kč)

Jde zde též o to, aby zaměstnanci s podprůměrnými mzdami nespadli na skoro polovinu současných kompenzací živnostníkům (tj. 15 tis měsíčně) a nově též pracujícím na DPP.

6. Není možné tuto podporu zahrnovat u podnikatelů do režimu „de minimis“.