Jan Bureš: Propady hospodářství budou výrazné. Je správné, že vláda a ČNB teď používají maximální palebnou sílu

Za poslední týden zrychlilo globální tempo denních přírůstků nakažených COVID 19 mimo Čínu a výrazně se rozšířila karanténní opatření napříč Evropou i Spojenými státy. V řadě evropských zemí již není zasažen pouze sektor služeb, ale viditelně i průmysl. I proto pracujeme s pesimističtějšími odhady vývoje pro druhý kvartál roku 2020, kde si na základě citlivostních analýz (viz graf níže) dokážeme představit dvouciferné propady českého HDP, které by i v případě náběhu ekonomiky zpět do blízkosti plné produkce v průběhu druhé poloviny třetího a čtvrtého kvartálu vedly k propadu české ekonomiky okolo 8-9 %, uvádí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Na podobně výrazné propady HDP v sousedním Německu ostatně ukazují první zveřejněné propady podnikatelských nálad v eurozóně - index PMI spadl v březnu na historická minima, dodává.

Šok pro firmy: Reálný problém se ukáže za 30 až 120 dní

Pro řadu firem byl také nečekaný šok, když svou výrobu rychle po sobě uzavřely mnohé automobilky v Evropě. Jaký to bude mít dopad na tuzemské firmy, komentuje Marek Loula, vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB: „Tuzemská ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Firmy aktuálně přestaly vyrábět, ale zatím budou mít příjem z vyfakturovaných dodávek pro automobilky. Reálný problém se ukáže v horizontu 30-120 dnů. Do té doby musí tuto situaci aktivně řešit a vyřešit. Pro nás je klíčové, aby měly postižené firmy čas na různá opatření, zaměstnanci byli v práci a výroba se co nejdříve opět rozběhla. I v situaci, kdy se firmy dostanou do problému s cashflow, připravujeme taková opatření, aby měly zachované provozní financování.“

Firmy nejčastěji žádají odklad splátek

Doposud navržená masivní opatření české vlády včetně programu Antivirus a zaručených úvěrů jsou kroky správným směrem a mohou pomoci s tím, aby škody napáchané epidemií neměly trvalý výrazný dopad zejména na malé a střední podniky, trh práce a finanční systém. Na druhou stranu masivnímu propadu hospodářství v druhém kvartále tak jako tak nezabrání, protože vypnutí hospodářství je jednoduše státem naordinované (defacto chtěné).

„Nejčastěji se na nás obrací firmy s žádostí o odklad splátek či změnu splátkového kalendáře. V segmentu malých a středních firem se v současné době jedná o nižší stovky případů a u velkých podniků je to zatím v řádech desítek. Již vyřizujeme první žádosti o odklad splátek úvěrů a to v délce až 6 měsíců u malých a středních firem a u velkých firem většinou o 3 měsíce s možností případného prodloužení. Zároveň jsme připraveni zprostředkovat podporu z veřejných zdrojů jak od české vlády, tak z prostředků EU, jakmile budou definovány parametry této pomoci“, potvrzuje Petr Manda, výkonný ředitel Firemního bankovnictví ČSOB.

Třem pětinám firem rostou výpadky tržeb, přes polovinu využije kurzarbeit

Z průzkumu provedeného mezi korporátními a firemními klienty ČSOB na mimořádné ranní kávě vyplynulo, že skoro 60 % podniků rostou výpadky domácích tržeb. Zatím většině z nich aktuálně neschází hotovost, ale do měsíce je to pravděpodobné pro více než 40 % oslovených podniků. I proto zhruba 40 % plánuje využít nové úvěry od komerčních bank se zárukou ČMZRB. Více jak 50 % oslovených firem také hodlá využít plošný kurzarbeit pro firmy postižené poklesem poptávky.

Pro firmy je důležité také doporučení bank. „Pokud klienti už teď očekávají, že nebudou mít dostatek prostředků na splátky úvěrů, leasingů či jiných finančních nástrojů, ať tuto věc otevřeně a s předstihem komunikují vůči svým bankovním partnerům. Vyhnou se tak případným komplikacím a společně budou mít dostatek prostoru danou věc vyřešit,“ dodává Loula.

Zásah vlády a ČNB je teď správný, dvě třetiny exportérů by ocenily intervence ČNB

Z pohledu vlády je pravděpodobné, že všechna plánovaná opatření nakonec povedou k deficitu, který výrazněji přesáhne plánovaných 200 miliard korun. Je proto správné, aby ČNB v případě potřeby podpořila vládu určitou formou kvantitativního uvolňování (QE) - nakupováním vládních dluhopisů do vlastní bilance. K tomu si otevírá dveře připravovanou novelou zákona upravujícího obchody ČNB.

„Čtvrteční snížení úrokových sazeb ze strany České národní banky byl logický a vítaný krok. Z našeho bleskového výzkumu také vyplynulo, že 66 % dotázaných firem by ocenilo devizové intervence ČNB, které by pomohly zklidnit aktuální volatilitu koruny“, doplňuje Jan Poulík z Finančních trhů ČSOB.

Grafika: Průzkum mezi firmami, klienty ČSOB (26. 3. 2020, Ranní káva Jana Bureše)

"Riziko promítnutí výrazných rozpočtových a měnových stimulů do vyšší inflace není v nejbližších měsících výrazné, protože počáteční šok do ekonomiky je silně deflační. Podobně to vnímá nejen ECB a FED, ale správně i ČNB. Navíc představa o něco vyšší inflace (po odeznění karanténních opatření) je i pro většinu investorů rozhodně lepším řešením než nicnedělání, které by nastartovalo masivní propouštění a kaskádovou destrukci poptávky v ekonomice. To by ve finále vedlo k daleko větší reálné destrukci investic a úspor," uzavírá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.