Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář

k 31. 12. 2019

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31.12.2019 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2019 a 2018. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích za rok 2018 a aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů. Jde o pravidelnou revizi^[1] dat investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí.

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 68,1 mld. Kč na 1168,4 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je schodek nižší o 149,9 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 20,7 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4383,6 mld. Kč (tj. 77,7 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se stav zahraničního dluhu téměř nezměnil.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí stav zahraničních aktiv poklesl o 104,1 mld. Kč na 7059,5 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 315,2 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 56,3 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 48,1 %.

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru ve čtvrtém čtvrtletí poklesl zejména v důsledku snížení krátkodobých aktiv zejména u podniků nespojených s přímou investicí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31 %.

Držba zahraničních cenných papírů rezidenty naplňuje 10,4 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,8 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru ve čtvrtém čtvrtletí se výrazněji nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil ve čtvrtém čtvrtletí o 36 mld. Kč na 8227,9 mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 165,3 mld. Kč ovlivnilo především zvýšení závazků z přímých a portfoliových investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se zvýšil především v důsledku navýšení základního kapitálu vč. reinvestovaného zisku u tuzemských dceřiných společností. Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 54,5 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí se ve čtvrtém čtvrtletí snížil, vlivem poklesu držby tuzemských vládních a bankovních dluhopisů zahraničními investory^[2]. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 19,1 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,6 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 63,1 mld. Kč a činí 4383,6 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání se jeho stav téměř nezměnil. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 41,7 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů bylo ve čtvrtém čtvrtletí určující snížení zadluženosti vládního sektoru v návaznosti na pokles objemu dluhopisů v držbě nerezidentů a splácení dříve přijatých úvěrů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 15,8 %.

U ostatních sektorů se stav zahraničního zadlužení téměř nezměnil. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,9 % z celkového dluhu.

Naopak růst stavu přijatých zahraničních vkladů u bankovního sektoru měl za následek nárůst zahraničního zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) na 42,3 % celkové zadluženosti.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 52,7 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 74 %. Zbývající část (26 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2019 na letošní rok činí 346 mld. Kč (z toho jistina 319,5 mld. Kč a úroky 26,5 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2019
(v mld. Kč)

^[1] Česká národní banka ve spolupráci s Českým statistickým úřadem připravuje pro rok 2020 revizi platební bilance a investiční pozice České republiky vůči zahraničí, která bude zveřejněna v červnu 2020 spolu s publikací dat za první čtvrtletí 2020. Zveřejnění bude sladěno s revizí národních účtů a finančních účtů. Jde o tzv. benchmark revision (tzv. „pravidelnou výjimečnou“ revizi dat), která je koordinována Eurostatem a Evropskou centrální bankou se zeměmi EU. Jde o odlišný typ revize dat, než jsou pravidelné revize dat prováděné každý rok a to z důvodu revize delší časové řady. Důvodem revize delšího období jsou zejména nové zdroje informací, ale také zavedení propočtů některých nových veličin. Výsledem budou kvalitnější údaje platební bilance a investiční pozice státu vůči zahraničí v časové řadě od roku 2015, které budou více konsistentní s platnými mezinárodními standardy v oblasti statistiky vnějších ekonomických vztahů. Celkové trendy vývoje platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí zůstanou zachovány.

^[2] Objem vládních dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů je vykázán v souladu s šestým vydáním manuálu platební bilance MMF podle tzv. principu ekonomického vlastnictví. Údaj nezachycuje vládní dluhopisy, které jsou k danému datu v držbě nerezidentů jako kolaterál v rámci REPO operace (tzv. princip právního vlastnictví).