ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  20.03.2020 00:00:00

Obyvatelstvo v Olomouckém kraji v roce 2019

 

20. 3. 2020

K 31. 12 2019 žilo v Olomouckém kraji 632 015 obyvatel. V průběhu loňského roku jejich počet o 477 osob poklesl. Snížení stavu krajské populace zapříčinil záporný přirozený přírůstek (-555 osob), který převážil kladný přírůstek stěhováním (78 osob). Ve 30 městech Olomouckého kraje žilo 353 383 obyvatel, tj. nejméně od vzniku kraje. Meziročně jejich počet klesl o 1 014 osob. Největšími městy v kraji zůstaly Olomouc (100 663 obyvatel), Prostějov (43 651 obyvatel) a Přerov (42 871 obyvatel).

Podle předběžných údajů ČSÚ žilo k 31. 12. 2019 na území Olomouckého kraje 632,0 tis. obyvatel. Již sedmým rokem v řadě setrval Olomoucký kraj na 7. místě mezi krajiČeské republice, hned za krajem Jihočeským (644,1 tis.) a před krajem Plzeňským (589,9 tis.). Populačně největším v České republice zůstal kraj Středočeský (1 385,1 tis.) a naopak nejmenším kraj Karlovarský (294,7 tis.). Jiný žebříček nabízí pořadí krajů podle průměrné hustoty zalidnění. Suverénně největší hustota náležela nejmenšímu kraji - Hl. m. Praze (2 668,8 obyv./km2). Nejřidší osídlení charakterizovalo druhý nejrozlehlejší kraj Jihočeský (64,0 obyv./km2). Průměrná hustota obyvatelstva Olomouckého kraje klesla na 119,9 obyv./km2, což odpovídalo osmé největší hodnotě v mezikrajském srovnání. V celé České republice žilo k poslednímu dni loňského roku 10 693,9 tis. obyvatel při průměrné hustotě 135,6 obyv./km2.

Během 12 loňských kalendářních měsíců se počet obyvatel Olomouckého kraje snížil o 477 osob. Olomoucký kraj se tím zařadil ke čtveřici krajů, ve kterých počet obyvatel poklesl. V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu ubylo v kraji 0,8 osob. Po kraji MoravskoslezskémKarlovarském se jednalo o 3. největší úbytek v ČR. Opačný jev charakterizovalo deset krajů, přičemž absolutně i relativně nejvíce obyvatel přibylo v Praze a kraji Středočeském.

K relativně nejvýraznějšímu poklesu počtu obyvatel došlo v rámci krajeokrese Jeseník, kde ubylo 9,5 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Pokles obyvatel byl na Jesenicku dán především migrací, částečně však také přirozenou měnou obyvatel. Souběh záporné migrace a záporné přirozené měny charakterizoval pohyb obyvatelstva i na Přerovsku a Šumpersku. V okrese Přerov ubylo 3,2 osob na 1 000 obyvatel, populace okresu Šumperk se snížila o 2,4 osob na 1 000 obyvatel. Opačný trend byl zjištěn na Prostějovsku a Olomoucku. Počet obyvatel se v okrese Prostějov zvýšil o 0,5 osob na 1 000 obyvatel, neboť záporný přirozený přírůstek byl převážen kladným přírůstkem stěhování. Jediným okresem Olomouckého kraje, který vykázal souběh kladné přirozené měny a kladné migrace, zůstal okres Olomouc. Počet obyvatel zde vzrostl o 2,3 osob na 1 000 obyvatel středního stavu.

Olomouckém kraji vloni více osob zemřelo, než se narodilo. Absolutní rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil -555 osob a byl záporný ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Olomouc (115 osob). Z hlediska migrace se do Olomouckého kraje přistěhovalo více lidí, než se z něj vystěhovalo. Migrační saldo bylo díky tomu kladné a činilo 78 osob. Kladné přírůstky stěhováním vykázaly v kraji pouze okresy Olomouc (418 osob) a Prostějov (211 osob). V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu ubylo v Olomouckém kraji 0,9 osob vlivem přirozené měny a přibylo 0,1 osob díky migraci.

roce 2019 se v Olomouckém kraji živě narodilo 6 359 dětí. Absolutně nejvíce z nich přišlo na svět v největším a nejlidnatějším okrese Olomouc (39,4 %). V relativním pohledu bylo nejvíce narozených na Olomoucku (10,7 dětí na 1 000 obyvatel), naopak nejméně narozených na Jesenicku (9,2 dětí na 1 000 obyvatel). V celém kraji připadalo na 1 000 obyvatel 10,1 živě narozených dětí, což bylo pod republikovým průměrem (10,5 ‰).

Z 6 359 živě narozených bylo 3 286 chlapců, tj. 51,7 %. Nejvíce dětí bylo prvorozených (47,1 %) a druhorozených (37,4 %). Ve třetím a dalším pořadí se narodilo 983 dětí (15,5 %). Nejvyšší podíl prvorozenců nastal v okrese Jeseník (50,6 %), naopak nejnižší podíl v okrese Olomouc (46,2 %). Podíl dětí narozených mimo manželství činil 49,4 %. Nadpoloviční převaha dětí narozených neprovdaným maminkám charakterizovala okresy Jeseník (63,1 %), Šumperk (53,9 %) a Přerov (51,0 %).

V průběhu roku 2019 zemřeloOlomouckém kraji 6 914 obyvatel. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 10,9 osob (republikový průměr činil 10,5 osob na 1 000 obyvatel). Vyšší úmrtnost byla sledována v okresech Jeseník (12,3 ‰), Prostějov (11,4 ‰), Přerov (11,4 ‰) i Šumperk (11,1 ‰). Naopak nejnižší byla v okrese Olomouc (10,2 ‰), který je charakterizován průměrně nejmladší populací v kraji.

V celkovém úhrnu zemřelo 3 385 žen a 3 529 mužů. Celkem 45,6 % zemřelých mělo 80 a více let. Nejvyšší podíl zemřelých osob starších 80 let vykázal okres Olomouc (47,2 %). Naopak nejnižší byl tento podíl v okrese Jeseník (36,7 %), kde více než polovina zemřelých byla ve věku 60-79 let. Hodnoty kojenecké (2,4 ‰) i novorozenecké úmrtnosti (1,4 ‰) byly nižší než republikový průměr (2,6 ‰, resp. 1,6 ‰). V kraji zemřelo 15 dětí do 1 roku, z toho 9 dětí zemřelo do 28 dnů po svém narození.

Od ledna do prosince loňského roku uzavřeli ženichové z Olomouckého kraje 3 213 sňatků. Jejich počet byl nejvyšší za posledních 12 let. V relativním přepočtu se uskutečnilo 5,1 svateb na 1 000 obyvatel, což korespondovalo s republikovým průměrem (5,1 ‰). V rámci kraje byla nejvyšší sňatečnost v okrese Olomouc (5,4 ‰). Nejnižší úroveň sňatečnosti vykázal okres Prostějov (4,7 ‰). Sedm z deseti sňatků bylo uzavřeno mezi svobodným ženichem a svobodnou nevěstou.

Podle předběžných údajů vydaly věcně příslušné soudy v kraji v průběhu roku 2019 rozhodnutí o 1 377 rozvodech. V relativním vyjádření připadalo na 1 000 obyvatel středního stavu 2,2 rozvodů (republikový průměr činil 2,3 rozvodů na 1 000 obyvatel). Nejvyšší rozvodovost charakterizovala okres Jeseník (2,6 ‰), naopak nejnižší rozvodovost okresy Přerov (2,0 ‰) a Šumperk (2,0 ‰). Na návrh ženy bylo v kraji rozvedeno 34,0 % manželství, na návrh muže 20,8 % a na společný návrh 45,2 %. Většina rozvodů byla první, a to jak pro muže (85,2 %), tak pro ženy (84,7 %). V 837 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (60,8 % z celkového počtu). Většinou se jednalo o rozvody manželství se dvěma nezletilými dětmi (394 případů) nebo s jedním nezletilým dítětem (388 případů).

Do Olomouckého kraje se v roce 2019 přistěhovalo a přihlásilo 3 804 osob z jiných krajů ČR a 1 606 osob z ciziny, tj. celkem 5 410 nových obyvatel. Jejich počet byl nejvyšší za posledních 12 let a druhý nejvyšší od roku 1993. Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži s podílem 51,1 %, a to především díky výrazné převaze mužů mezi přistěhovalými z ciziny (62,0 %). Absolutně nejvíce obyvatel se z ostatních okresů a z ciziny přistěhovalo do okresu Olomouc (3 266 osob), naopak nejméně do okresu Jeseník (413 osob). V relativním pohledu hlásil nejvyšší počet přistěhovalých okres Olomouc (13,9 osob na 1 000 obyvatel). Relativně nejméně osob se již tradičně přistěhovalo do okresu Šumperk (8,2 osob na 1 000 obyvatel). Obec svého trvalého bydliště na území Olomouckého kraje změnilo v průběhu loňského roku celkem 10 006 obyvatel, z toho 4 554 mužů a 5 452 žen.

Olomouckého kraje se během roku 2019 vystěhovalo a odhlásilo 5 332 osob. Jejich počet byl nejvyšší za posledních 12 let a druhý nejvyšší od roku 1991. Zatímco mezi přistěhovalými převažovali muži, mezi vystěhovalými převažovaly s podílem 52,4 % ženy. Celkem 4 611 osob našlo nový domov v jiném kraji ČR a 721 obyvatel kraje se odstěhovalo do zahraničí. Z uvedeného vyplývá, že zatímco v mezikrajském stěhování vykázal Olomoucký kraj zápornou bilanci (-807 osob), s cizinou bylo jeho migrační saldo kladné (+885 osob). Absolutně nejvíce obyvatel se do ostatních okresů a do zahraničí vystěhovalo z okresu Olomouc (2 848 osob), naopak nejmenší počet charakterizoval okres Jeseník (656 osob). Relativně nejvíce vystěhovalých vykázal okres Jeseník (17,2 osob na 1 000 obyvatel), relativně nejméně vystěhovalých okres Šumperk (9,4 osob na 1 000 obyvatel).

 

Více informací naleznete v Rychlé informaci.

 

Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz

 

 

Poznámky:

Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají občanů ČR, cizinců, kteří mají v České republice trvalé bydliště, cizinců třetích zemí s vízy k pobytu nad 90 dnů nebo s povolením k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU s přechodným pobytem a cizinců s přiznaným azylem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2019 jsou předběžné.

 

 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688