Obyvatelstvo v Olomouckém kraji v roce 2019
20. 3. 2020
K 31. 12 2019 žilo v Olomouckém kraji 632 015 obyvatel. V průběhu loňského roku jejich počet o 477 osob poklesl. Snížení stavu krajské populace zapříčinil záporný přirozený přírůstek (-555 osob), který převážil kladný přírůstek stěhováním (78 osob). Ve 30 městech Olomouckého kraje žilo 353 383 obyvatel, tj. nejméně od vzniku kraje. Meziročně jejich počet klesl o 1 014 osob. Největšími městy v kraji zůstaly Olomouc (100 663 obyvatel), Prostějov (43 651 obyvatel) a Přerov (42 871 obyvatel).
Podle předběžných údajů ČSÚ žilo k 31. 12. 2019 na území Olomouckého kraje 632,0 tis. obyvatel. Již sedmým rokem v řadě setrval Olomoucký kraj na 7. místě mezi kraji v České republice, hned za krajem Jihočeským (644,1 tis.) a před krajem Plzeňským (589,9 tis.). Populačně největším v České republice zůstal kraj Středočeský (1 385,1 tis.) a naopak nejmenším kraj Karlovarský (294,7 tis.). Jiný žebříček nabízí pořadí krajů podle průměrné hustoty zalidnění. Suverénně největší hustota náležela nejmenšímu kraji - Hl. m. Praze (2 668,8 obyv./km2). Nejřidší osídlení charakterizovalo druhý nejrozlehlejší kraj Jihočeský (64,0 obyv./km2). Průměrná hustota obyvatelstva Olomouckého kraje klesla na 119,9 obyv./km2, což odpovídalo osmé největší hodnotě v mezikrajském srovnání. V celé České republice žilo k poslednímu dni loňského roku 10 693,9 tis. obyvatel při průměrné hustotě 135,6 obyv./km2.
Během 12 loňských kalendářních měsíců se počet obyvatel Olomouckého kraje snížil o 477 osob. Olomoucký kraj se tím zařadil ke čtveřici krajů, ve kterých počet obyvatel poklesl. V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu ubylo v kraji 0,8 osob. Po kraji Moravskoslezském a Karlovarském se jednalo o 3. největší úbytek v ČR. Opačný jev charakterizovalo deset krajů, přičemž absolutně i relativně nejvíce obyvatel přibylo v Praze a kraji Středočeském.
K relativně nejvýraznějšímu poklesu počtu obyvatel došlo v rámci kraje v okrese Jeseník, kde ubylo 9,5 osob na 1 000 obyvatel středního stavu. Pokles obyvatel byl na Jesenicku dán především migrací, částečně však také přirozenou měnou obyvatel. Souběh záporné migrace a záporné přirozené měny charakterizoval pohyb obyvatelstva i na Přerovsku a Šumpersku. V okrese Přerov ubylo 3,2 osob na 1 000 obyvatel, populace okresu Šumperk se snížila o 2,4 osob na 1 000 obyvatel. Opačný trend byl zjištěn na Prostějovsku a Olomoucku. Počet obyvatel se v okrese Prostějov zvýšil o 0,5 osob na 1 000 obyvatel, neboť záporný přirozený přírůstek byl převážen kladným přírůstkem stěhování. Jediným okresem Olomouckého kraje, který vykázal souběh kladné přirozené měny a kladné migrace, zůstal okres Olomouc. Počet obyvatel zde vzrostl o 2,3 osob na 1 000 obyvatel středního stavu.
V Olomouckém kraji vloni více osob zemřelo, než se narodilo. Absolutní rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil -555 osob a byl záporný ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Olomouc (115 osob). Z hlediska migrace se do Olomouckého kraje přistěhovalo více lidí, než se z něj vystěhovalo. Migrační saldo bylo díky tomu kladné a činilo 78 osob. Kladné přírůstky stěhováním vykázaly v kraji pouze okresy Olomouc (418 osob) a Prostějov (211 osob). V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu ubylo v Olomouckém kraji 0,9 osob vlivem přirozené měny a přibylo 0,1 osob díky migraci.
V roce 2019 se v Olomouckém kraji živě narodilo 6 359 dětí. Absolutně nejvíce z nich přišlo na svět v největším a nejlidnatějším okrese Olomouc (39,4 %). V relativním pohledu bylo nejvíce narozených na Olomoucku (10,7 dětí na 1 000 obyvatel), naopak nejméně narozených na Jesenicku (9,2 dětí na 1 000 obyvatel). V celém kraji připadalo na 1 000 obyvatel 10,1 živě narozených dětí, což bylo pod republikovým průměrem (10,5 ‰).
Z 6 359 živě narozených bylo 3 286 chlapců, tj. 51,7 %. Nejvíce dětí bylo prvorozených (47,1 %) a druhorozených (37,4 %). Ve třetím a dalším pořadí se narodilo 983 dětí (15,5 %). Nejvyšší podíl prvorozenců nastal v okrese Jeseník (50,6 %), naopak nejnižší podíl v okrese Olomouc (46,2 %). Podíl dětí narozených mimo manželství činil 49,4 %. Nadpoloviční převaha dětí narozených neprovdaným maminkám charakterizovala okresy Jeseník (63,1 %), Šumperk (53,9 %) a Přerov (51,0 %).
V průběhu roku 2019 zemřelo v Olomouckém kraji 6 914 obyvatel. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 10,9 osob (republikový průměr činil 10,5 osob na 1 000 obyvatel). Vyšší úmrtnost byla sledována v okresech Jeseník (12,3 ‰), Prostějov (11,4 ‰), Přerov (11,4 ‰) i Šumperk (11,1 ‰). Naopak nejnižší byla v okrese Olomouc (10,2 ‰), který je charakterizován průměrně nejmladší populací v kraji.
V celkovém úhrnu zemřelo 3 385 žen a 3 529 mužů. Celkem 45,6 % zemřelých mělo 80 a více let. Nejvyšší podíl zemřelých osob starších 80 let vykázal okres Olomouc (47,2 %). Naopak nejnižší byl tento podíl v okrese Jeseník (36,7 %), kde více než polovina zemřelých byla ve věku 60-79 let. Hodnoty kojenecké (2,4 ‰) i novorozenecké úmrtnosti (1,4 ‰) byly nižší než republikový průměr (2,6 ‰, resp. 1,6 ‰). V kraji zemřelo 15 dětí do 1 roku, z toho 9 dětí zemřelo do 28 dnů po svém narození.
Od ledna do prosince loňského roku uzavřeli ženichové z Olomouckého kraje 3 213 sňatků. Jejich počet byl nejvyšší za posledních 12 let. V relativním přepočtu se uskutečnilo 5,1 svateb na 1 000 obyvatel, což korespondovalo s republikovým průměrem (5,1 ‰). V rámci kraje byla nejvyšší sňatečnost v okrese Olomouc (5,4 ‰). Nejnižší úroveň sňatečnosti vykázal okres Prostějov (4,7 ‰). Sedm z deseti sňatků bylo uzavřeno mezi svobodným ženichem a svobodnou nevěstou.
Podle předběžných údajů vydaly věcně příslušné soudy v kraji v průběhu roku 2019 rozhodnutí o 1 377 rozvodech. V relativním vyjádření připadalo na 1 000 obyvatel středního stavu 2,2 rozvodů (republikový průměr činil 2,3 rozvodů na 1 000 obyvatel). Nejvyšší rozvodovost charakterizovala okres Jeseník (2,6 ‰), naopak nejnižší rozvodovost okresy Přerov (2,0 ‰) a Šumperk (2,0 ‰). Na návrh ženy bylo v kraji rozvedeno 34,0 % manželství, na návrh muže 20,8 % a na společný návrh 45,2 %. Většina rozvodů byla první, a to jak pro muže (85,2 %), tak pro ženy (84,7 %). V 837 případech byla rozvedena manželství s nezletilými dětmi (60,8 % z celkového počtu). Většinou se jednalo o rozvody manželství se dvěma nezletilými dětmi (394 případů) nebo s jedním nezletilým dítětem (388 případů).
Do Olomouckého kraje se v roce 2019 přistěhovalo a přihlásilo 3 804 osob z jiných krajů ČR a 1 606 osob z ciziny, tj. celkem 5 410 nových obyvatel. Jejich počet byl nejvyšší za posledních 12 let a druhý nejvyšší od roku 1993. Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži s podílem 51,1 %, a to především díky výrazné převaze mužů mezi přistěhovalými z ciziny (62,0 %). Absolutně nejvíce obyvatel se z ostatních okresů a z ciziny přistěhovalo do okresu Olomouc (3 266 osob), naopak nejméně do okresu Jeseník (413 osob). V relativním pohledu hlásil nejvyšší počet přistěhovalých okres Olomouc (13,9 osob na 1 000 obyvatel). Relativně nejméně osob se již tradičně přistěhovalo do okresu Šumperk (8,2 osob na 1 000 obyvatel). Obec svého trvalého bydliště na území Olomouckého kraje změnilo v průběhu loňského roku celkem 10 006 obyvatel, z toho 4 554 mužů a 5 452 žen.
Z Olomouckého kraje se během roku 2019 vystěhovalo a odhlásilo 5 332 osob. Jejich počet byl nejvyšší za posledních 12 let a druhý nejvyšší od roku 1991. Zatímco mezi přistěhovalými převažovali muži, mezi vystěhovalými převažovaly s podílem 52,4 % ženy. Celkem 4 611 osob našlo nový domov v jiném kraji ČR a 721 obyvatel kraje se odstěhovalo do zahraničí. Z uvedeného vyplývá, že zatímco v mezikrajském stěhování vykázal Olomoucký kraj zápornou bilanci (-807 osob), s cizinou bylo jeho migrační saldo kladné (+885 osob). Absolutně nejvíce obyvatel se do ostatních okresů a do zahraničí vystěhovalo z okresu Olomouc (2 848 osob), naopak nejmenší počet charakterizoval okres Jeseník (656 osob). Relativně nejvíce vystěhovalých vykázal okres Jeseník (17,2 osob na 1 000 obyvatel), relativně nejméně vystěhovalých okres Šumperk (9,4 osob na 1 000 obyvatel).
Více informací naleznete v Rychlé informaci.
Kontakt:
Jiří Frelich
Oddělení informačních služeb
E-mail: jiri.frelich@czso.cz
Poznámky:
Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají občanů ČR, cizinců, kteří mají v České republice trvalé bydliště, cizinců třetích zemí s vízy k pobytu nad 90 dnů nebo s povolením k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU s přechodným pobytem a cizinců s přiznaným azylem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině.
Veškeré údaje za rok 2019 jsou předběžné.
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz