ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  20.03.2020 00:00:00

Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji v roce 2019

 

20. 3. 2020

Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem České republiky. Během roku 2019 se podle předběžných výsledků počet obyvatel v kraji zvýšil o 15 809 osob na celkových 1 385 141 obyvatel. Nárůst počtu obyvatel byl druhý nejvyšší od roku 2011. Kladných hodnot dosáhl jak přirozený přírůstek (1 365 osob), tak především přírůstek stěhováním (14 444 osob); ve srovnání s rokem 2018 se přirozený přírůstek zvýšil o čtvrtinu (o 25,3 %), přírůstek stěhováním byl však v důsledku mírného nárůstu počtu vystěhovalých osob meziročně o 6,5 % nižší. Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovali nadále především přistěhovalí z ostatních krajů republiky (8 441 osob), o 5,7 % se zvýšil přírůstek stěhováním ze zahraničí (6 003 osob). Meziročně ubylo potratů a zemřelých, počet přistěhovalých osob, rozvodů a živě narozených dětí se téměř nezměnil. Mírně se zvýšil se počet vystěhovalých osob, jakož i sňatků. Nejvíce osob ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny, Slovenska a Rumunska.

 

Tab. 1 Obyvatelstvo Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Ke konci roku 2019 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné statistické bilance 1 385 141 obyvatel, z nichž bylo 50,5 % žen. Počet obyvatel se během roku 2019 zvýšil o 15 809 osob (mužů přibylo o 8 503, žen o 7 306), což byla nejvyšší hodnota celkového přírůstku obyvatelstva mezi kraji republiky. Růst počtu obyvatel vykázaly kromě Středočeského kraje a hl. m. Prahy (o 15 645 osob) ještě také kraje Plzeňský (o 5 227 osob), Jihomoravský (o 4 322 obyvatel), Pardubický (o 2 346 osob), Jihočeský (o 1 950 obyvatel), Liberecký (o 1 334 osob), Královéhradecký (o 626 obyvatel), Vysočina (o 539 osob) a Ústecký (o 176 obyvatel). Ve čtyřech krajích počet obyvatel poklesl, v Moravskoslezském (o 2 760 osob), Olomouckém (o 477 obyvatel), Zlínském (o 366 osob) a Karlovarském kraji (o 232 obyvatel). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíc osob v hl. m. Praze (11,9), Středočeském (11,5) a Plzeňském kraji (8,9), největší relativní úbytek byl zaznamenán v Moravskoslezském (-2,3) a Karlovarském kraji (-0,8).

Vysoký celkový přírůstek počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl zapříčiněn především přírůstkem stěhování (14 444 osob), jehož podíl na celkovém přírůstku činil 91,4 %. Přírůstek stěhováním byl nejvyšší mezi všemi kraji republiky, a to jak absolutně, tak v přepočtu na tisíc obyvatel. Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázalo třináct krajů republiky, migrační úbytek byl zaznamenán pouze v Moravskoslezském kraji. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 6,5 %. Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2019 z 58,4 % stěhování s ostatními regiony republiky (8 441 osob, meziročně o 13,6 % méně), u zahraniční migrace převýšil počet přistěhovalých o 6 003 počet vystěhovalých osob, což bylo o 5,7 % více než v roce 2018.

Graf 1: Celkový, migrační a přirozený přírůstek ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2019

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony ČR a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2019

Počet obyvatel vzrostl v kraji během roku 2019 i díky přirozenému přírůstku obyvatel (o 1 365 osob), což bylo meziročně o čtvrtinu (25,3 %) více. Vyššího počtu živě narozených než zemřelých (a tedy i kladného přirozeného přírůstku) dosáhlo pět krajů. Přirozený přírůstek počtu obyvatel byl ve Středočeském kraji po hl. m. Praze (2 755 osob) druhý nejvyšší. Dalšími kraji, které zaznamenaly kladný přirozený přírůstek, byly kraje Jihomoravský (1 138 osob), Pardubický (114 osob) a Liberecký (52 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenán v Praze (2,09) a v krajích Středočeském (0,99) a Jihomoravském (0,96). Kde naopak nejvíce obyvatel přirozenou měnou ubylo, byly kraje Moravskoslezský (-1 706 osob), Ústecký (-1 114 obyvatel) a Karlovarský (-578 osob). V přepočtu na tisíc obyvatel vykázaly nejvyšší úbytky kraje Karlovarský (-1,96), Moravskoslezský (-1,42) a Ústecký (-1,36).

V případě přirozeného přírůstku došlo ve Středočeském kraji ve srovnání s rokem 2018 k nárůstu o čtvrtinu, hodnota se zvýšila o 25,3 %. Počet živě narozených dětí v roce 2019 byl oproti předchozímu roku o 0,4 % vyšší (živě se narodilo o 60 dětí více), mírně se snížil počet zemřelých osob (o 1,6 %; o 216 osob méně). V roce 2019 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci mezikrajského srovnání zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze) a pátý nejvyšší počet živě narozených dětí (po hl. m. Praze a krajích Jihomoravském, Pardubickém a Vysočině).

Počet sňatků (6 872) se v porovnání s rokem 2018 zvýšil o 216 (o 3,2 %) a byl tak nejvyšší od roku 1993 (v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo nejvíce od roku 2008). I tak byl počet uzavřených sňatků v přepočtu na tisíc obyvatel ve Středočeském kraji (4,99) po Pardubickém (4,90) a Zlínském (4,98) kraji vůbec nejnižší. Nejvyšší hodnotu sňatečnosti v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly kraje Karlovarský a Moravskoslezský (shodně 5,40). Během roku 2019 bylo rozvedeno 3 381 středočeských manželství, což bylo meziročně o 16 méně (tj. o 0,5 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (2,45) třetí nejvyšší mezi všemi kraji republiky (po Libereckém a Ústeckém kraji). Nejnižší hrubou míru rozvodovosti vykázal Kraj Vysočina (2,02) a hl. m. Praha (2,09). Počet potratů dosáhl 4 009, což bylo o 223 méně (tj. o 5,3 %) než v roce 2018. Z celkového počtu potratů tvořila 59,3 % umělá přerušení těhotenství. V přepočtu na tisíc obyvatel vykázal Středočeský kraj osmou nejvyšší hodnotu počtu potratů celkem mezi všemi kraji (po kraji Ústeckém, Libereckém, Karlovarském, Jihočeském, Olomouckém, Plzeňském a Moravskoslezském). Nejnižší hrubou míru potratovosti zaznamenal Pardubický kraj a Kraj Vysočina.

V roce 2018 se poprvé od roku 1986 snížil podíl dětí narozených mimo manželství, což pokračovalo i v roce 2019, a to ze 47,0 % na 46,8 %, stále ještě zůstal pod průměrem ČR (48,2 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo mimo manželství v krajích Ústeckém (63,5 %) a Karlovarském (59,6 %), nejméně naopak v hl. m. Praze (40,3 %), Jihomoravském (42,7 %) a Zlínském (43,4 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 47,0 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 38,8 % a třetích a dalších v pořadí 14,2 %.

V roce 2019 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (2 935), Slovenska (582), Rumunska (311), Bulharska (249), Ruska (169), Srbska (159), Vietnamu (145) a Velké Británie (94).

Graf 3: Sňatky, rozvody, potraty, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2019

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již šestým rokem v řadě okres Praha-východ, ke konci roku 2019 zde žilo 185 178 obyvatel. Spolu s okresem Praha-západ zaznamenaly tyto dva okresy největší nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy nejen ve Středočeském kraji, ale i celé ČR. Okres Rakovník byl v roce 2019 nejméně lidnatým okresem Středočeského kraje, na konci roku 2019 zde žilo 55 562 osob. Zároveň byl v roce 2019 Rakovník jediným okresem Středočeského kraje, u něhož byl zaznamenán meziroční pokles počtu obyvatel (o tři osoby). Stotisícovou hranici počtu obyvatel překonal v roce 2019 okres Nymburk.

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2019 došlo v těchto okresech k nárůstu o 4 233, resp. 3 334 osob (nejvíce v celé republice), jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se oproti roku 2018 téměř nezměnil (ze 47,4 % v roce 2018 na 47,9 % v roce 2019). Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel. Počet přistěhovalých osob je výrazně nejvyšší ve srovnání s ostatními okresy celé republiky. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě celorepublikově nejvyšších kladných hodnot přirozeného přírůstku, přičemž okresy Praha-západ a Praha-východ stály v roce 2019 na předních pozicích s nejvyššími hodnotami živě narozených dětí (v rámci všech okresů to byla druhá a sedmá pozice) a vůbec nejnižším počtem zemřelých v přepočtu na tisíc obyvatel v rámci všech okresů republiky. Zatímco celokrajská hodnota přirozeného přírůstku činila 1 365, okresy Praha-východ a Praha-západ v souhrnu dosáhly výše 1 373.

Graf 4: Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2019

Počet živě narozených dětí převyšoval počet zemřelých osob v celkem sedmi okresech kraje (nejvíce Praha-východ, Praha-západ, Kolín, Mělník, Nymburk, Beroun a Mladá Boleslav) a k úbytku obyvatel přirozenou měnou došlo v pěti středočeských okresech (Benešov, Kladno, Kutná Hora, Rakovník a Příbram).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2019 kladný ve všech okresech kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo kromě okresů Praha-východ (19,2) a Praha-západ (18,0) nejvíce v okresech Beroun (13,6), Nymburk (9,6), Mladá Boleslav (9,1), Kolín (8,8), Benešov (8,2), Mělník (8,0) a Kladno (7,8). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2019 zaznamenány v okresech Rakovník (1,0), Příbram (3,0) a Kutná Hora (7,1).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2019 nejvyšší v okresech Nymburk, Kolín a Příbram a nejnižší v okresech Praha-západ, Benešov a Praha-východ. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-východ, Praha-západ a Mělník, nejméně okresy Kutná Hora, Rakovník a Mladá Boleslav. Nejvíce potratů v přepočtu na tisíc obyvatel bylo zaznamenáno v okresech Rakovník, Kolín a Příbram, nejméně v okresech Praha-západ, Beroun a Praha-východ.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2019 zjištěn v okresech Rakovník (53,25 %), Kladno (51,21 %) a Příbram (51,16 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okresech Praha-západ a Praha-východ (oba shodně 41,51 %), což byla zároveň sedmá a osmá nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Beroun (45,45 %) a Nymburk (46,73 %).

Mezi deset největších měst Středočeského kraje patřilo koncem roku 2019 Kladno (69 337 obyvatel), Mladá Boleslav (44 740), Příbram (32 503), Kolín (31 973), Kutná Hora (20 653), Beroun (19 641), Mělník (19 559), Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (19 255), Kralupy nad Vltavou (18 388) a Benešov (16 758). Nejmenšími městy byl Liběchov v okrese Mělník s 1 067 obyvateli, Krásná Hora nad Vltavou v okrese Příbram s 1 109 obyvateli a Trhový Štěpánov v okrese Benešov, kde žilo 1 401 obyvatel.

Ve městech žilo ve Středočeském kraji celkem 716 444 obyvatel, což bylo meziročně o 5 053 více (tj. o 0,7 %). Podíl obyvatelstva ve městech tak koncem roku 2019 dosáhl 51,7 % (koncem roku 2018 to bylo 52,0 %).

Tab. 3 Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2019

Zdroj dat: Demografická statistika – výsledky zpracování statistických hlášení řady Obyv; rozvody – Informační systém Ministerstva spravedlnosti ČR; stěhování – Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR); Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké policie); potraty – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré zpracovávané a publikované údaje se týkají občanů ČR, cizinců, kteří mají v České republice trvalé bydliště, cizinců třetích zemí s vízy k pobytu nad 90 dnů nebo s povolením k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU s přechodným pobytem a cizinců s přiznaným azylem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2019 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:

Datová sada
130062-20: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2019

Rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2019

 

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz

 

 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář







Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.