(Kurzy.cz)
RBI: Vrchol pandemie přijde až na začátku května. Ekonomické dno eurozóny ve 2Q na -7,5%. Následně rychlé oživení
Podle nejnovějšího odhadu našich vídeňských kolegů z Raiffeisen Research se ekonomika eurozóny vlivem COVID 19 bude potýkat s mnohem významnějšími problémy. Ačkoliv se nejprve doufalo, že se Evropě podaří zabránit šíření nové nemoci, virus starý kontinent rychle zaplavil a vlády byly nucené po vzoru Číny přijmout bezpečnostní opatření. Naplnily se tak negativní scénáře epidemiologů i ekonomů. Ekonomická aktivita napříč Evropou se dostává do útlumu. Na rozdíl od předchozích recesí tentokrát budou zasaženy nejen investice, které se nyní dostávají výrazně do pozadí, ale především spotřeba domácností. Spotřebitelé jsou totiž nabádáni k omezení pohybu, nákupní střediska jsou zavřena, kulturní akce zrušeny a cestování je z bezpečnostních důvodů úplně znemožněno. Ohrožen je zejména sektor služeb, naopak například stavebnictví by současným stavem nemělo být tak výrazně zasaženo. S ohledem na vývoj v Číně se tak tým RBI domnívá, že vrchol pandemie v Evropě nastane nejdříve na začátku května.
Opatření a s tím související útlum ekonomické aktivity by se do té doby neměly zmírňovat, spíše naopak prohlubovat. Z toho důvodu očekává tým RBI, že eurozóna dosáhne ekonomického dna ve druhém čtvrtletí tohoto roku. V tomto období by měla zaznamenat mezičtvrtletní propad o zhruba 7,5 %. Avšak poté, co nákaza dosáhne vrcholu a počet nově nakažených začne klesat, by mělo dojít k poměrně rychlému opětovnému nastartování ekonomické aktivity. V druhé polovině roku by tak podle odhadu RBI mělo dojít k významnému ekonomickému oživení, kdy by mělo dojít také k částečné kompenzaci výpadku z prvního pololetí. To bude nejvíce vidět na výsledku čtvrtého čtvrtletí, kdy podle našich odhadů dojde k mezikvartálnímu růstu o 4,5 %. I přesto za celý tento rok odhaduje Raiffeisen Research propad eurozóny o 4 % (podobně pro Německo a Rakousko). V příštím roce by však oživení mělo pokračovat a eurozóna by měla za celý rok 2021 růst v průměru o 3,2 %.
Tento předpokládaný externí vývoj jsme reflektovali také v prognóze pro Českou republiku. Největší negativní dopad odhadujeme proto na druhé čtvrtletí, kdy by mělo HDP propadnout mezičtvrtletně o zhruba 8-11 %. Avšak obdobně jako v eurozóně očekáváme i v ČR výrazné oživení pro druhou polovinu 2020. Omezení, způsobující zpomalení či dokonce zastavení ekonomické aktivity, budou zrušena stejně rychle, jako byla zavedena. Tento šok by pak neměl mít v ekonomice dlouhého trvání, a proto by se měla znovu svižně rozjet. I tak očekáváme, že celkově za tento rok by česká ekonomika měla propadnout o 5,2 %, což je o půl procentního bodu více, než v krizovém roce 2008. Pro rok 2021 již vyhlížíme pokračující oživení a průměrný růst HDP na úrovni 3,4 %.
Autor: Eliška Jelínková, analytička
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz