Hospodářské recesi se letos Česko nevyhne – v lepším případě lehce pod nulou, v horším propad srovnatelný s rokem 2009

Výhled na letošní růst české ekonomiky se v posledních týdnech rapidně zhoršil. Vládní opatření představená v posledním týdnu, přerušení produkce v největší české automobilce a značná nejistota mezi firmami i spotřebiteli. To je kombinace faktorů, které budou na českou ekonomiku dopadat jednoznačně negativně. V podstatě identická je aktuální situace i ve většině dalších evropských zemích, což pro Česko, jako malou otevřenou ekonomiku, představuje další silný negativní faktor. V tuto chvíli tak česká ekonomika čelí kombinaci negativních nabídkových i poptávkových šoků z domácího i vnějšího prostředí.

Klíčovou otázkou nyní je, jak dlouho budou vládní opatření v Česku a v zemích EU trvat a za jak dlouho se podaří stav věcí normalizovat. Analogie s Čínou ukazuje, že při optimistickém scénáři lze s návratem do normálnějšího stavu počítat nejdříve ke konci dubna, avšak s úplným návratem do normálu pravděpodobně ne dříve, než ke konci 2. čtvrtletí. Aktuálně denní výpadek produkce lze odhadnout až na 2 mld. korun denně a v případě omezení či zastavení produkce ve velkých průmyslových podnicích by celkový výpadek byl samozřejmě ještě výrazně vyšší. Meziroční pokles české ekonomiky by se tak v 1. čtvrtletí letošního roku měl pohybovat mezi 1 % až 2 % a ve 2. čtvrtletí by mohla ekonomika poklesnout až o 6 % (odhad pro 2. čtvrtletí je však vzhledem k aktuální velmi nejisté situaci nutné brát s velkou rezervou a bohužel nelze vyloučit ještě výraznější pokles).

I v případě toho, že se česká ekonomika ve 2. polovině letošního roku rozjede na plné obrátky, tak to velmi pravděpodobně nezabrání tomu, aby HDP za celý letošní rok byl záporný. Otázkou tak nyní není to, zda letos ekonomika poroste či nikoliv, ale to, zda HDP skončí jen lehce pod nulou nebo zda zažijeme výrazný propad ekonomiky jako v roce 2009.

Dopad aktuálních vládních opatření a klesající ekonomiky do státního rozpočtu bude citelný. Plánovaný schodek vládního rozpočtu ve výši 40 mld. korun bude zcela nereálné dodržet. V případě jen mírného poklesu ekonomiky by mohl letošní schodek státního rozpočtu činit necelých 100 mld. korun. V případě opravdu výrazného propadu ekonomiky by byl schodek o poznání hlubší a významně přesáhl hranici 100 mld. korun. Na výši schodku se však v tuto chvíli nehraje. Ačkoliv mohl stát v posledních letech hospodařit o poznání efektivněji, tak v rámci celkového zadlužení vyjádřeného poměrem státního dluhu k HDP je na tom Česko v rámci zemí EU velmi dobře (dlouhodobá udržitelnost financí je samozřejmě věc druhá). Americkou ekonomiku D. Trump hodlá podpořit 1 bilionem dolarů, což by v relativním srovnání s Českem bylo cca 264 mld. korun. Ačkoliv je fiskální expanze v řadě ohledech sporná (efektivita, časové zpoždění atd.), tak v současnosti jsou synchronizované kroky fiskálu (vláda) a měnové politiky (ČNB) nezbytné.