ECB přišla s novinkami. Snižování sazeb není správnou reakcí na koronavirovou pandemii

Řídící výbor Evropské centrální banky na svém včerejším jednání rozhodl, že správnou reakcí na zpomalení ekonomické aktivity v eurozóně v souvislosti s prevencí před šířením koronaviru není v tuto chvíli snížení úrokových sazeb (zatímco centrální banky v USA a ve Velké Británii v minulých dnech k tomuto kroky sáhly, a to obě dokonce v nezvykle velkém rozsahu 0,5 procentního bodu; včera navíc Fed ohlásil další kroky k udržení likvidity amerického mezibankovního trhu).

ECB se tak rozhodla nenásledovat očekávání trhů, které předpokládaly právě snížení klíčové depozitní sazby z dnešní úrovně -0,5 % o desetinku hlouběji do záporu (což by ovšem byl krok stejně jen symbolický, protože samotná desetinka nemá téměř žádný faktický finanční dopad).

Namísto toho přišla centrální banka eurozóny s nabídkou, že bankám v eurozóně poskytne dodatečnou likviditu, a to se sazbou „až“ -0,75 %, pokud ji využijí na úvěrování malých a středních podniků – tedy těch druhů firem, které mohou mít větší potíže s financováním svého provozu po dobu „koronavirálního“ zpomalení ekonomiky eurozóny.

ECB také ohlásila dodatečné nákupy dluhopisů (především firemních) ve zbytku tohoto roku v celkovém rozsahu 120 miliard eur (nad rámec existujících nákupů 20 miliard eur měsíčně). Smyslem záporné hodnoty depozitní úrokové sazby ECB je držet kratší konec výnosové křivky nízko; smyslem nákupů aktiv je držet nízko také dlouhý konec této křivky..

Na následné tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že tím, kdo má v ruce vhodné nástroje pro boj s ekonomickými důsledky opatření proti šíření koronaviru, jsou především vlády zemí eurozóny. A dodala (s otevřeností, na kterou nebyly trhy u jejího předchůdce Maria Draghiho zvyklé), že není úkolem ECB, aby snižovala aktuálně navýšené výnosy z dluhopisů některých fiskálně slabších členů eurozóny.

V pozdějším rozhovoru pro CNBC se sice snažila dopad svých slov zmírnit přiznáním, že rozdíly ve výnosech v různých zemích eurozóny jsou překážkou hladkého působení měnových nástrojů ECB na ekonomiku eurozóny jako celku. Ale celkový včerejší dopad na trhy byl i tak negativní: euro oslabilo (což samo o sobě coby proinflační faktor může ovšem ECB vyhovovat) a evropské akcie pokračovaly v poklesu.

Uvidíme, do jaké míry budou ministři financí eurozóny souhlasit s tím, že se vzniklou situací mají bojovat především oni – jejich schůzka je naplánována do Bruselu už na nejbližší pondělí. ECB zároveň oznámila, že ve své roli dohližitele na zdravé hospodaření bank bude tolerovat mírná porušení limitů na kapitál a likviditu bank.

Michal Skořepa