(Kurzy.cz)
PwC snižují odhady růstu tempa globální ekonomiky. Dopady koronaviru budou mnohem vyšší než u SARS
- PwC snížila výhled růstu globální ekonomiky o 0,2
procentního bodu. Nižší oproti lednové predikci je i předpoklad růstu
Číny, Jižní Koreje a Itálie.
- Ekonomické dopady epidemie koronaviru budou
výrazně větší, než při epidemii SARS, se kterou je vir Covid-19 často
srovnáván.
- Opatření související se šířením koronaviru se
výrazně dotknou exportu služeb, který dosud nebyl (na rozdíl od exportu
zboží) tolik postižen celními válkami.
Březnové vydání čtvrtletí
studie PwC
Global Economy Watch snížilo výhled na tempo růstu globální
ekonomiky i hospodářství některých klíčových zemí. I kvůli aktuální epidemii
koronaviru se pomalejší tempo očekává v Číně, Itálii, Jižní Koreji nebo celé
eurozóně. O jednu desetinu procentního bodu se má zpomalit i růst skupiny
sedmi velkých rozvíjejících se zemí (tzv. E7 - zahrnují i Čínu a kromě ní
Indii, Indonésii, Brazílii, Rusko, Turecko a Mexiko).
Je ale nutné dodat, že na
přesnější vyčíslení dopadu epidemie na makroekonomické ukazatele je ještě
potřeba si počkat. Už teď je ale jasné, že dopady budou větší než v případě
epidemie SARS v roce 2003, se kterou bývá koronavirus často srovnáván.
|
||
Celý svět |
2.6 % |
2.4 % |
1.4 % |
1.1 % |
|
E7 |
4.9 % |
4.8 % |
1.8 % |
1.8 % |
|
5.8 % |
5.7 % |
|
2.1 % |
2.0 % |
|
Eurozóna |
1.1 % |
1.0 % |
0.4 % |
0.2 % |
|
0.9 % |
0.9 % |
|
Zdroj: PwC
Global Economy Watch |
„V době epidemie SARS
čínská ekonomika nepředstavovala ani 10 procent globálního HDP. Dnes virem
Covid-19 zasažená Čína představuje téměř 20 procent světového HDP a obstarává
11 % celkového exportu zboží i služeb. Zároveň od vstupu Číny do Světové
obchodní organizace v roce 2001 je svět mnohem závislejší na alespoň částečně
čínském dodavatelském řetězci,“
vysvětluje ekonom PwC UK Barret Kupelian.
Epidemie a opatření s ní
spojená významně postihuje oblast exportu služeb. Export služeb se přitom dosud
globálně těšil vytrvalému růstu i proto, že na něj (na rozdíl od exportu zboží)
v takové míře nedopadaly tzv. celní války. Globální objem přeshraniční výměny
služeb v roce 2018 dosáhl 5.8 bilionů dolarů, což je přibližně třetina objemu
exportu zboží.
„V krátkodobém výhledu
očekáváme kvůli koronaviru zpomalení v největším sektoru exportu služeb -
cestovním ruchu. Čína je největší světový vývozce turistů. Čínští turisté se v
roce 2018 postarali o 150 milionů zahraničních výletů a přibližně pětinu
celosvětových útrat v turismu. Bude tedy hodně záležet na tom, jak dlouho budou
cestovní omezení kvůli koronaviru trvat,“ dodává ekonom PwC UK Barret Kupelian.
Celkově největším exportérem
služeb jsou s podílem 14 % USA. Za nimi následuje trojice Spojené Království,
Německo a Francie s podílem mezi 5 a 6 procenty. Těsně za nimi je potom Čína s
podílem 5 procent. Nejrychleji rostoucím oborem světového exportu služeb jsou
telekomunikace a IT služby, které táhnou vpřed zejména rozvojové země. Jejich
podíl na globálním exportu se v posledních 15 letech zvýšil ze 7 na 10 procent.
Zdroj: TZ PwC
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Štěpán Křeček, BHS
Tři měsíce v řadě klesají ceny potravin v České republice nejrychleji ze všech zemí Evropské unie
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz