05.03.2020 Nejvíce peněz vynakládají vládní instituce na sociální ochranu
5. března 2020
Celkové výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2018 výše 2 166 miliard korun, což odpovídalo 40,7 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak oproti předchozímu roku vydaly o 201 miliard korun více.
Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků přitom směřovalo do sociální oblasti (640 mld.), zdraví (405 mld.), ekonomických záležitostí (320 mld.) a vzdělávání (247 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld.), ochranu životního prostředí (46 mld.) a obranu (47 mld.).
„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 %, tedy o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“ uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.
„Ve srovnání s Evropskou unií byl podíl výdajů vládních institucí nižší. V roce 2018 činil 40,7 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 45,8 %,“ upozorňuje Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Nejvyšší podíl výdajů vládních institucí byl zaznamenán ve Francii (56,0 %), Finsku (53,1 %) a Belgii (52,1 %), zatímco nejnižší v Irsku (25,4 %), které má ovšem specifickou strukturu ekonomiky.
V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi Unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.
Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad
Přílohy
VÝDAJE VLÁDNÍCH
INSTITUCÍ
Petr Musil
Tisková konference, 5. března 2020, Praha
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www.czso.cz
Výdaje vládních institucí
¦ Zahrnují všechny výdaje subjektů zařazených v sektoru vládních institucí (rozpočtové a příspěvkové organizace, zdravotní pojišťovny a další)
¦ Ústřední vládní instituce (ministerstva, ústřední orgány státní správy)
¦ Místní vládní instituce (obce, kraje, základní a střední školy)
¦ Fondy sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny)
¦ Definovány podle mezinárodní metodiky ESA 2010
¦ Zajištěna mezinárodní srovnatelnost
¦ Výpočet podléhá auditu ze strany Eurostatu v rámci notifikací deficitu a dluhu vládních institucí
Výdaje vládních institucí
2 500 000
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Výdaje
vládních institucí (mil. Kč) 
Výdaje
vládních institucí (% HDP)
Výdaje vládních institucí (2018)
140,0
120,0
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
Výdaje vládních institucí podle subsektorů v % (2018)
Ústřední
vládní instituce
Místní
vládní instituce
Funkce vládních institucí
¦ Zatřídění výdajů vládních institucí podle funkce do klasifikace
COFOG
¦ Mezinárodní srovnatelnost údajů ¦ Základní členění
¦ Všeobecné veřejné služby ¦ Obrana
¦ Veřejný pořádek a bezpečnost
¦ Ekonomické záležitosti
¦ Ochrana životního prostředí
¦ Bydlení a společenská infrastruktura
¦ Zdraví
¦ Rekreace, kultura a náboženství
¦ Vzdělávání
¦ Sociální věci
Výdaje vládních institucí v roce 2018 (mil. Kč)
Výdaje vládních institucí v roce 2018 (mil. Kč)
Struktura výdajů vládních institucí v roce 2018 (%)
Sociální věci v roce 2018 (mil. Kč)
Shrnutí
¦ Výdaje vládních institucí od roku 2008 stabilně stoupají.
¦ V roce 2018 se výdaje vládních institucí meziročně zvýšily o 10,2 % a dosáhly téměř 2,2 bilionu korun.
¦ Nejdynamičtěji rostly kapitálové výdaje, které se zvýšily téměř o 30 %.
¦ Výdaje směřují zejména do sociální oblasti (29,5 %), zdraví (18,7 %), ekonomických záležitostí (14,8 %) a vzdělávání (11,4 %).
¦ Podíl výdajů na HDP dosáhl 40,7 %, zatímco průměr států EU byl vyšší (45,8 %).
¦ Sociální výdaje činily 12 % HDP a zůstaly pod průměrem EU
(18,6 %). Nejvyšší podíl byl zaznamenán ve Finsku a Francii (~ 24 %).
¦ Výdaje na zdravotnictví dosáhly 7,6 % HDP, což bylo více než průměr EU (7,1 %).
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
_w60h45_w76h50.png)
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
RSS
Přebírání zpráv
