V posledních několika dnech udává vývoji na finančních trzích směr šířící se
koronavirus s označením
Covid-19. Zprávy o jeho šíření již nejen v
Číně přichází v různé intenzitě od letošního ledna, na finanční trhy však začaly mít skutečně výrazný dopad až v posledních dnech.
Zprávy, že donedávna neznámý virus se nepodařilo izolovat v zemi původu a poměrně rychle se šíří do zbytku
světa, na trzích vyvolalo snahu vyhnout se riziku. Pro tu je typický výprodej rizikovějších aktiv, jakými jsou
akcie, a naopak příklon k takzvaným „bezpečným přístavům“, mezi které většina investorů řadí vládní
dluhopisy vyspělých
států či
zlato.
Spolu s rostoucí cenou klesá
výnos desetiletých
dluhopisů americké vlády, který se nachází na historicky nejnižší úrovni.
Americké i evropské akciové indexy za poslední týden poklesly o 14 % a naplnily tak definici technické
recese. Index VIX, často nazývaný indexem strachu, pak dosáhl nejvyšší úrovně od doby evropské dluhové
krize a cena
futures kontraktů na
ropu kvůli obavám se snížené poptávky poklesla od začátku letošního
roku o více než 20 %.
Trhy tak stále více upínají svou naději směrem k centrálním bankám, které by měly pomoci případný hospodářský útlum zmírnit uvolněním své již tak značně uvolněné měnové
politiky. Trhy již počítají s tím, že
americký Federální rezervní systém (
Fed) přikročí v letošním
roce alespoň k trojímu snížení
úrokových sazeb. Poprvé by tak měl učinit již na svém příštím zasedání konaném v polovině března.
Dle cen tržních instrumentů by své
sazby měla hlouběji do záporu zatlačit i
ECB.
Česká národní banka by pak dle trhu měla přistoupit k rychlému přehodnocení situace a zvrátit svůj poslední krok snížením
úrokových sazeb s tím, že do konce
roku by k takovému snížení mělo dojít hned dvakrát.
To je ovšem alespoň prozatím v rozporu s rétorikou, která z centrálních bank zní.
Fed ještě nedávno hodnotil vývoj hospodářství ve
Spojených státech pozitivně a příliš zbrklá reakce by mohla paradoxně ještě podpořit probíhající paniku. Prezidentka
ECB Lagardeová pak prohlásila, že situace ještě není tak vážná, aby byl nezbytný zásah ze
strany centrální banky. Navíc oproti svým
americkým kolegům mají centrální bankéři ve Frankfurtu značně omezený prostor pro využívání konvenčních měnově politických nástrojů. V případě prohlubujících se hospodářských problémů by tak museli přicházet s dalšími pravděpodobně kontroverzními opatřeními, jak do
ekonomiky napumpovat více peněz.
Ani v případě dostatku pomyslné munice nemusí být
centrální banky schopné udržet současný akciový býčí trend při životě. Šířící se
koronavirus totiž působí negativně nejen na globální poptávku, ale i na nabídku. S negativními nabídkovými šoky v podobě zastavené produkce podniků však měnová
politika zmůže pramálo.
Ve snaze bojovat proti
zdražování nedostatkového zboží by totiž museli centrální bankéři svou měnovou
politiku naopak utáhnout a dále by tak zvýšili tlak na pokles hospodářského výstupu, což by se negativně projevilo i na ceně
akcií.
Výsledný dopad šířícího se viru na globální ekonomiku lze spolu s případným průběhem následného zotavení v současnosti jen těžko odhadnout. I v případě rychlého odeznění samotné
nákazy, například v důsledku nalezení účinné
vakcíny, může mít současná epidemie na strukturu
světové ekonomiky dlouhodobější dopad. Nedávné narušení komplikovaných dodavatelsko-odběratelských řetězců odhalilo jejich značnou křehkost. Kromě
obchodních válek tak může být
koronavirus další impulz vedoucí k deglobalizaci. Tu bychom v případě zachování současných
spotřebitelských návyků pocítili všichni, a to minimálně ve svých peněženkách.
Na druhé
straně pro investory může poslední vývoj na akciových trzích představovat příležitost k levným nákupům, na jejichž adresu kdysi poznamenal baron Rothschild: „Nakupuj, když v ulicích teče krev.“
Tomáš Lébl, analytik skupiny AXA ČR a SR