Víkendář: Neoprávněná posedlost roboty

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Evropané se obávají ekonomických důsledků vyspělých technologií. Jak ale na stránkách VoxEU poukazují David Klenert, Enrique Fernández-Macías a José-Ignacio Antón, nejde o vztah, kterému bychom dobře rozuměli. Zabývají se následně tím, jaký dopad mělo rozšiřování průmyslových robotů v Evropě, ke kterému došlo v posledních desetiletích.

Digitální revoluce přináší pokrok v oblasti umělé inteligence, či robotiky, a zejména po Velké recesi vyvolává i debatu o tom, jak bude vypadat trh práce. Předmětem diskusí je často otázka, zda roboti nevezmou práci lidem na nižších pracovních pozicích. Například průzkum Eurobarometeru ukazuje, že 72 % Evropanů se domnívá, že roboti „kradou lidem práci“. Klenert a jeho kolegové poukazují na to, že doposud nebyla k dispozici potřebná data a analýzy, které by takový pohled vyvracely či ospravedlňovaly. Ve své studii se to pokusili napravit a zaměřili se na to, jak automatizace ovlivňuje celý trh práce i ty pracovní pozice, kde stačí jen nižší vzdělání a omezené dovednosti.

Roboti jako „mechanické ruce“, které jsou naprogramovány pro plnění určitých úkolů, tu fungují minimálně od počátku osmdesátých let. Naprostá většina z nich se používá ve výrobním sektoru a zejména v automobilovém průmyslu. Následující graf ukazuje vývoj počtu průmyslových robotů v evropských zemích. Na špici v této oblasti figuruje Německo, s odstupem za ním se nachází Itálie, Francie a Španělsko.


Zdroj: Don't blame it on the machines: Robots and employment in Europe

Druhý graf ukazuje změny v sektorové struktuře. Již v roce 1995 tvořily rozhodující část roboti využívaní v automobilovém průmyslu, v roce 2015 již jejich podíl překročil 50 %:


Zdroj: Don't blame it on the machines: Robots and employment in Europe

Ekonomové zároveň poukazují na to, že od sedmdesátých let soustavně klesá zaměstnanost v evropském výrobním sektoru (viz následující graf). Zda k tomu začali od devadesátých let přispívat roboti, je ale otázkou detailnější analýzy.


Zdroj: Don't blame it on the machines: Robots and employment in Europe

„Studie založené na mikroekonomických datech zabývající se korelací mezi zaměstnaností a využitím robotů nacházejí obvykle neutrální či pozitivní vztah, který naznačuje komplementaritu mezi roboty a pracovními místy, a to i u níže postavených profesí,“ uvádějí ekonomové. Dodávají ovšem, že analýza čerpající z agregátních dat nachází korelaci negativní. Klenert a jeho tým pracovali také s daty agregátními, ale jejich závěry do tohoto vzorce nezapadají, protože i oni nacházejí vztah pozitivní.

„Roboti sice spoří lidem práci, ale mají vliv i na poptávku, a tudíž mohou růst k vyšší zaměstnanosti. Zaměstnanost se také může měnit, stejně jako investice do robotizace, protože obojí může odrážet stejné trendy, jako je změna konkurenceschopnosti či celkové inovace v celém odvětví. A roboti a automatizace také obecně nenahrazují dané pracovní místo, ale jen určité úkony,“ vysvětlují ekonomové závěry své studie. Dodávají, že jejich závěry jsou tak spíše v souladu s analýzami opřenými o mikroekonomická data.

Ekonomové ovšem varují, že zmíněné závěry se týkají minulosti a současného vývoje a nelze je automaticky extrapolovat do budoucnosti. Roboti, kteří se používají od devadesátých let, například nebudou to samé, jako roboti využívající umělou inteligenci. Taková automatizace může mít úplně jiný potenciál a důsledky než ta, která probíhá doposud. A dosavadní zkušenosti se také odvíjejí především od výrobního sektoru. Na druhou stranu využití robotů mimo toto odvětví se stále nachází jen ve fázi experimentů.

Nicméně podle ekonomů je chybou vinit roboty ze současného vývoje v Evropě zahrnujícího polarizaci trhu práce či rostoucí příjmovou nerovnost. Pokud považujeme za hlavní důvod roboty, odvádí to pozornost od skutečných příčin, jakými může být deregulace trhu práce. Posedlost roboty může také přispívat k neoprávněným obavám a fatalismu a některé navrhované kroky, jako například daň z robotů, mohou být kontraproduktivní, protože jejich využití souvisí s růstem produktivity.

Zdroj: VoxEU