Rozbřesk: Nejhorší masakr od dob finanční krize, na volání po nižších sazbách centrální banky zatím neslyší

Zatímco od nás i z dalších evropských zemí přicházejí povzbudivé zprávy o tom, jak jsou firmy optimistické pro následující měsíce, ať už to bylo lepší PMI, Ifo nebo včera důvěra v zemích EU, finanční trhy zdá se zajímá úplně něco jiného. A tím jsou zprávy o šíření koronaviru a jeho potenciálních důsledcích pro světovou ekonomiku. Zcela jasně je to vidět na vývoji úrokových či výnosových křivek, z nichž vyplývá, že trhy aktuálně „sází“ na velké uvolňování měnové politiky nejenom v USA, ale nyní už dokonce u nás. Investoři se vrací zpět k bezpečným aktivům – bez ohledu na jejich výnos – a zanechávají za sebou mj. oslabující měny, padající výnosy dluhopisů, akcie i komodity.

Tržní sazby nyní naznačují, že doba zvyšování sazeb je za námi a naopak má přijít čas jejich rychlého snižování. Třeba v českém případě má jít o dvojí pokles během následujících dvanácti měsíců, respektive čtyřech do dvou let. Pro USA současné nastavení trhů vidí ještě rychlejší postup – dvojí snížení sazeb do tří měsíců a čtvero do roka. A poklesu by se neměla vyhnout ani už tak záporná úroková sazba ECB.
Tedy pokud by se tento negativní scénář, který vyplývá z aktuálního nastavení trhu, měl nastat. Je to ovšem zároveň scénář, který není nijak jistý a není nepodobný situaci z loňského léta, kdy se na trzích rozehrála varianta velkého ekonomického útlumu a kdy rovněž implicitní sazby zamířily prudce dolů, aby se pak během druhé poloviny roku ukázalo, že se situace odvíjí přece jen příznivějším směrem. Ukázalo se tak, že trhy nemusí mít vždy pravdu, i když často ji třeba mají. Berou v úvahu potenciální rizika a raději se připravují na nejhorší.

Otázkou je, zda stejným způsobem začnou „panikařit“ firmy a spotřebité a následně i centrální banky. Z nejnovějších průzkumů mezi firmami však zatím nic takového nevyplývá. Nenaznačují sice žádný radikální ekonomický vzestup, nicméně ono pověstné dne mají (zatím) za sebou. Není proto divu, že centrální bankéři (včera např. Lagardeová z ECB, Evans z Fedu či Bank of korea) zatím uvolnění měnové politiky neslíbili. Na druhou stranu situace se dynamizuje a na tomto poli nemuselo být řečeno poslední slovo.

TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna během včerejšího dne oscilovala v širším pásmu okolo úrovně 25,30 EUR/CZK poté, co ji (a ostatní měny v regionu) v předchozích dnech strhla negativní nálada na finančních trzích ovlivňovaná zprávami o šíření koronaviru a jeho potenciálních důsledcích. Korunu tak nezbrzdil ani úrokový diferenciál, který ČNB rozšířila už na začátku února na 275 základních bodů vůči eurozóně. Na druhou stranu však padají i výnosy dluhopisů, a například ten desetiletý je už cca o 100 bazických bodů pod repo sazbou ČNB.

Zahraniční forex

Masakr, který se odehrává na akciových trzích, tlačí úrokové sazby v USA brutálně dolů, což implikuje, že trh sází na agresivní uvolnění měnové politiky Fed. To se samozřejmě dolaru nelíbí, a to navzdory faktu, že američtí centrální bankéři zatím něco takového odmítají slíbit (viz včera Evans). Na druhé straně Atlantiku totiž také není vůle cokoliv podniknout, což vyplývá z včerejšího neutrálního vystoupení šéfky ECB Lagardové.
Dnes nás sice čekají opět vcelku zajímavá data (inflace v Německu a ve Francii, resp. spotřebitelské výdaje v USA), avšak vše se bude odehrávat ve stínu koronaviru. V tomto kontextu může být podstatnější vystoupení vlivného J. Bullarda z Fedu.

Strach z koronaviru vede k výprodejům cokoliv rizikového, což se podepisuje i na měnách z emerging market - zlotý a forint nevyjímaje. Dokud se nezastaví výprodeje na akciových trzích, tak dotyčné měny zůstanou pod tlakem, přičemž dvojnásob to platí o měnách navázaných na komodity.

Ropa

Ropa Brent jen během ranního obchodování odepisuje další tři procenta a aktuálně se její cena drží jen těsně nad hranicí 50 dolarů za barel. Prudkému cenovému propadu (více než 13 % v tomto týdnu) včera nezabránila ani slovní intervence kartelu OPEC, který vyjádřil odhodlání stabilizovat ceny. V situaci, kdy však není vůbec jisté, zda se budou producentské státy s to dohodnout na adekvátních produkčních škrtech (5. a 6. března), nemají tato slova na cenový vývoj výraznější dopad.